Vicepremiér a ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Měla to být důležitá zbrojní zakázka za necelých 25 miliard korun. Ministerstvo obrany plánovalo nakoupit 185 obrněných čtyřkolových vozidel typu MRAP pro ženisty. Nové stroje armáda nutně potřebuje, protože má k dispozici už jen starší techniku, která nevyhovuje moderním standardům. Jenže nyní se rozhodl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) již běžící tendr zrušit a bude tak muset celý proces nastartovat znovu. „Podle mě je to strašný průšvih, nákup se řeší již od roku 2018 a armáda tato vozidla nutně potřebuje. Největší chybu vidím v tom, že se zrušil již běžící tendr, kdy se podávaly nabídky a znaly se ceny dodavatelů,“ řekl deníku FORUM 24 poslanec Matěj Hlavatý (STAN). Otázky hlavně vyvolaly důvody zrušení tendru, který měl představovat první velký nákup nového vedení ministerstva obrany.
Pro ministerstvo obrany měla představovat zakázka na nákup 185 obrněných čtyřkolových vozidel kategorie MRAP prubířský kámen, jestli dokáže rezort úspěšně realizovat náročné strategické projekty. Zvlášť pokud když Andrej Babiš upozorňoval na to, že minulá vláda to nesvedla, respektive realizovala akvizice, které byly podle něj předražené či jinak nevýhodné. Měl to být současně indikátor, jestli je vláda schopná dostát svému slibu, že naplní avizovaná 2 % HDP na obranu, k čemuž se sama přihlásila. Hodnota zakázky na 185 obrněnců činila necelých 25 miliard. Pokud se podíváme, jaký rozpočet má v roce 2026 k dispozici ministerstvo obrany – 154,8 miliard korun – tvořila zakázka na obrněná vozidla zhruba šestinu celkového rozpočtu.
O to více překvapí, že po dlouhých měsících příprav zakázky ji nyní ministerstvo obrany v čele s šéfem rezortu Jaromírem Zůnou zrušilo. Stalo se tak 25. září 2026, jak vyplývá z veřejných zdrojů. Podle informací, které má k dispozici redakce, důvody zrušení stávajícího tendru nikdo nechápe, ani lidé z bezpečnostní komunity. Nákup ženijních vozidel se začal původně připravovat už v roce 2018, následně však byl kvůli nedostatku finančních prostředků odložen.
Když zájemce nahlédne do seznamu veřejných zakázek v systému NEN (Národní elektronický nástroj), ke zrušené zakázce je pouze stručně uvedeno toto: „V průběhu zadávacího řízení se vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv.“ Nicméně takové strohé sdělení neobjasňuje, jestli je na vině zadavatel zakázky, čili ministerstvo obrany nebo někdo jiný.
Redakci deníku FORUM 24 zajímalo, jaké jsou „důvody hodné zvláštního zřetele“, o nichž ve čtvrtek hojně spekulovala média, a obrátila se s dotazy na tiskové oddělení ministerstva obrany. Mluvčí rezortu Petr Pešek nejprve nebral telefon a v SMS zprávě pak odkázal na to, že ministerstvo připravuje reakci, kterou následně pošle. Nakonec ji mluvčí poskytl ve čtvrtek večer. Jádrem jejího sdělení je, že vinu za nepovedený tendr nese předchozí Fialova vláda.
V reakci ministerstvo uvedlo, že zakázka ještě z předchozí doby obsahovala nedostatky týkající se například ekonomických aspektů, stanovení minimálních technických parametrů a některých smluvních ustanovení, které již nebylo možné napravit v rámci probíhajícího tendru. Podle rezortu obrany úplně chybělo hodnocení rizik a finanční analýza. „Ministerstvo obrany zároveň neruší potřebu pořízení těchto vozidel ani nijak neomezuje schopnosti či plánované cíle Armády ČR,“ stojí ve vyjádření.
„Po odstranění výše uvedených uvedených nedostatků bude výběrové řízení vyhlášeno znovu v co nejkratší možné lhůtě,“ čteme dále v reakci ministerstva, kterou má redakce k dispozici.
Zrušením tak velké zakázky jsou znepokojeni poslanci. Člen sněmovního bezpečnostního výboru Jan Bartošek (KDU-ČSL) situaci zevrubněji okomentoval. Deníku FORUM 24 řekl, že se jedná buď o absolutní neschopnost, nebo úmyslný krok k oslabení naší země ze strany ministra obrany Zůny. „Zrušená zakázka byla jednou z mála větších akvizic, které Babišova vláda nyní plánuje. Přitom přípravy probíhaly již za minulé vlády a vše mířilo k hladkému nákupu, stejně jako se to v minulém volebním období podařilo například v případě stíhaček F-35, tanků Leopard a pásových bojových vozidel pěchoty CV90. Proč současná vláda nedokázala nákup dokončit, a nakonec ho úplně zpackala? A jak vůbec plánuje současná vláda utratit 2 % na obranu, když nedokáže ani neplánuje nakoupit žádnou vojenskou techniku? Budu se ptát na plénu sněmovny,“ upřesnil Bartošek.
Poslanec a člen bezpečnostního výboru Matěj Hlavatý (STAN) má zrušenou zakázku za velký průšvih, jak sdělil redakci. Považuje věc za srovnatelnou se sporným nákupem 12 vrtulníků bývalým vedením ministerstva, v jehož čele stál v letech 2018-2021 Lubomír Metnar (ANO). Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) uložil v roce 2021 rezortu pokutu ve výši 550 milionů korun kvůli procesnímu pochybení při nákupu 8 vrtulníků UH-1Y Venom a 4 AH-1Z Viper.
„Podle mě je to strašný průšvih, nákup se řeší již od roku 2018 a armáda tato vozidla nutně potřebuje. Největší chybu vidím v tom, že se zrušil již běžící tendr, kdy se podávaly nabídky a znali jsme ceny dodavatelů. Mohlo se to stopnout ještě předtím, než se soutěž vypsala, takhle je to katastrofa srovnatelná s nákupem 12 vrtulníků za bývalého ministra obrany Lubomíra Metnara, který nyní šéfuje vnitru,“ míní poslanec.
Zajímavý postřeh obecně k tendrům a nákupu vojenského materiálu přidal v souvislosti se zrušenou zakázkou také bývalý poradce pro národní bezpečnost a diplomat Tomáš Pojar v pořadu Interview ČT24. Přiklání se k akvizici nové techniky formou vláda-vláda (G2G), nikoliv prostřednictvím otevřených tendrů. „Žádná armáda nenakupuje složité systémy formou otevřených výběrových řízení. Přestaňme si hrát na transparentnost a nakupujme jako ostatní, spolu s nimi. Pokud nakupujete techniku ve větším množství s jinými zeměmi, tak máte množstevní slevu,“ míní Pojar.
Zrušená soutěž je na každý pád nevítanou komplikací nejen pro armádu, která nové stroje nutně potřebuje, ale rovněž pro vládu, jež podle vlastních slov chce naplnit 2 % HDP výdajů na obranu, a škrtnutá soutěž by k tomu významněji přispěla. Je to současně těžkost i pro samotné ministerstvo obrany, které tendr nezvládlo dokončit. Teď bude muset vypsat soutěž znovu.
