Máte diář? Papírový nebo elektronický? Zkrátka něco, kam si zapisujete schůzky, pracovní aktivity a další věci? Téměř jistě ano. Skoro každý ho má. Ať je šéf firmy nebo paní v domácnosti. A víte co? Miloš Zeman, hlava státu ho nemá. Vůbec žádný. Kancelář prezidenta republiky to potvrdila. Podle čeho mu tedy hradní kancelář organizuje program, je záhadou. Mluvčí Jiří Ovčáček, jak je jeho zvykem, neodpověděl a jen si hrál na zaseknutou desku. Za co tedy vlastně prezidenta platíme, a ne málo?
Deník N přišel s poněkud překvapivou informací: Nic takového jako pracovní diář prezidenta republiky – ať už v elektronické či v papírové podobě – neexistuje. Potvrdila to samotná prezidentská kancelář. Divné se to ale zdá pouze na první pohled. Působilo by jako vtip, kdyby někdo řekl, že žádný diář či kalendář k plánování aktivit nemá například slovenská prezidentka Čaputová nebo německá kancléřka Merkelová, ať nechodíme z Česka zas tak daleko. Když ho zcela běžně má a používá skoro každý – prodavačka, manažer, kadeřnice, majitel firmy, řidič autobusu… Na druhý pohled – když si vybavíme českého prezidenta – už se to ale naopak jeví naprosto logické a pochopitelné. K čemu by Miloši Zemanovi nějaký diář asi byl, když by v něm stejně skoro nic neměl napsáno?
Celé to začalo dotazem, který koncem října zaslal Kanceláři prezidenta republiky Vojtěch Rulc, projektový inženýr v oblasti počítačových simulací. Zajímal ho Zemanův pracovní program za září a říjen letošního roku. Odpověď přišla vcelku rychle, ale ředitel Odboru legislativy a práva Václav Pelikán tazatele odkázal pouze na veřejnou webovou stránku Hradu (www.hrad.cz), kde prý jsou veškeré informace k nalezení.
Vojtěch Rulc v Deníku N vylíčil, co konkrétně ho k podání žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím přimělo: „Přemýšlel jsem, co vlastně prezident v poslední době dělá. Pobírá zhruba desetinásobek mediánu mezd v České republice, při své práci ze zákona nenese prakticky žádnou odpovědnost, přál bych si tedy, aby nám občanům sloužil přinejmenším v rozsahu běžné pracovní doby.“
Z hradního webu – pokud by tedy měl suplovat funkci diáře či organizačního pracovního kalendáře, jak jsme se dozvěděli – pak plyne, že například 22. října prezident nedělal zhola nic, 26. října spočívala jediná jeho aktivita v kondolenci vietnamskému prezidentovi, 27. října pak zvládl vsedě přijmout současného ministra zdravotnictví Jana Blatného. Potom se sešel s komunisty, na to si čas vyhradí vždy i bez diáře. Dnes přijal polského prezidenta Dudu…
Pyžamové dny prezidenta republiky
Pokud by ale snad někoho napadlo, že oficiální stránka Hradu může uvádět jen ty nejpodstatnější aktivity, zatímco spoustou dalších, ne tak důležitých, se zkrátka nezabývá a nezveřejňuje je, tak toho vyvede z omylu opět sám ředitel legislativního odboru Pelikán: „Tato internetová stránka obsahuje o činnosti prezidenta veškeré informace,“ odpověděl. Hned nato si ale značně protiřečil, když k tomu dodal, že to rozhodně neznamená, že ve dnech, o kterých není žádný záznam, nedělal prezident nic. To prý ani nemá v povaze. Vážně? Jen jestli on pan ředitel nebude tak trochu veselá kopa. Protože co tedy Miloš Zeman dělal? Co měl na programu ve dnech, o kterých se na hradní stránce nic neuvádí, když tento výčet aktivit je podle kanceláře prezidenta kompletní? Měl své „pyžamové dny“? Takový program, byť je veřejným tajemstvím, by se ale na hradním webu moc nevyjímal.
Pak ale přišla ta pravá perla. Tazatel chtěl věci za každou cenu přijít na kloub, a tak ve vymáhání informací pokračoval. A odpověď? „Na základě vašeho opakovaného podnětu bylo znovu ověřeno, že žádný vámi předpokládaný elektronický ani listinný pracovní diář či kalendář neexistuje.“
Novináři Deníku N tedy požádali o objasnění, jak tedy pro všechno na světě Hrad organizuje prezidentův pracovní program. A mluvčí Jiří Ovčáček odvětil: „Dobrý den, nad rámec odpovědi, kterou jste obdrželi, nemám co sdělit.“ A dál už to jelo podle jeho ustáleného zvyku a arogance:
DN: Jakým způsobem je tedy panu prezidentovi organizován pracovní program? Jiří Ovčáček: Dobrý den, nad rámec odpovědi, kterou jste obdrželi, nemám co sdělit.
DN: Proč pan prezident nemá žádný diář či kalendář? Jiří Ovčáček: Dobrý den, nad rámec odpovědi, kterou jste obdrželi, nemám co sdělit.
DN: Jakým způsobem může pan prezident pracovat bez diáře či kalendáře? Jiří Ovčáček: Dobrý den, nad rámec odpovědi, kterou jste obdrželi, nemám co sdělit… A tak dál a tak dále.
Mluvčí, který nemluví s novináři, prezident, který téměř neopouští Lány. A kancléř bez prověrky, který běhá do sněmovny se žádostmi o navýšení rozpočtu Hradu. Nicnedělání je drahé. Sečteno a podtrženo, prezident republiky nejenže nemá diář, ale nemá ani nic, čím by ho zaplnil, kdyby nějaký měl. Takže ve výsledku je to vlastně jedno. Nepotřebuje ho. Otázkou zůstává, proč mají občané ze svých daní přispívat na svého bohatě placeného „zaměstnance“, který pro ně má pracovat – a nepracuje.
Autorka je řadovou členkou TOP 09.