Patrik Nacher, ANO FOTO: FB Patrik Nacher
FOTO: FB Patrik Nacher
Místopředseda Poslanecké sněmovny a jeden z architektů zrušení veřejnoprávních médií Patrik Nacher (ANO) se opřel o průzkum veřejného mínění agentury STEM ze září loňského roku. Na jeho základě napsal: „Většina (52 procent) Čechů nedůvěřuje České televizi.“ Nenapsal ale, že ji naopak důvěřuje 49 procent, což je v průzkumech rozdíl na úrovni statistické chyby. Mírná převaha nedůvěřivých v citovaném průzkumu se Nacherovi zřejmě zdá jako dostatečný argument pro zrušení nezávislého financování médií veřejné služby a jejich převedení pod státní rozpočet.
Jenže stejný průzkum, který politik přiložil, odhaluje daleko horší čísla pro zcela základní instituce státu. Nabízí se tedy otázka, zda by se tedy měly taky zrušit, včetně poslanecké sněmovny, kde zastává funkci místopředsedy. Ale zpět k průzkumu: České televizi podle něj důvěřuje 49 procent respondentů— z toho 15 procent odpovědělo „určitě ano“ a 34 procent „spíše ano“. Nedůvěru vyjádřilo 52 procent, z toho část pouze „spíše“. Českému rozhlasu vychází výsledek ještě lépe: důvěřuje mu 57 procent lidí.
Z těchto dat poslanec zjevně vyvozuje závěr, že veřejnoprávní televize ztratila legitimitu. Na tuto logiku reagoval poslanec STAN Matěj Hlavatý lakonickou poznámkou: „A když ještě míň lidí důvěřuje vládě a Sněmovně, tak je zrušíme?“
Sice jde o nadsázku, ale taky o použití Nacherovy logiky na další čísla stejného výzkumu. Poslanecké sněmovně tehdy důvěřovalo přibližně 30 procent občanů, vládě dokonce jen 25 procent. Pokud by se stejný metr použil plošně, byly by právě tyto instituce první na řadě. Ale Patrik Nacher by nám možná s tradiční stranickou mantrou vysvětlil, že za všechno může vláda Petra Fialy (ODS). Pro srovnání – s předchozí vládou Andreje Babiše na konci jejího mandátu nesouhlasilo šedesát procent lidí.
Patrik Nacher to ostatně se svou logikou na sociálních sítích dost schytává. Většina diskutujících mu připomíná, že pokles důvěry v Českou televizi nelze oddělit od dlouhodobých politických útoků na ni. Jeden z komentářů to vystihuje přesně: „Však na tom, aby ČT a ČRo byly ve společnosti nedůvěryhodné, pracujete společně a s vydatnou pomocí Kremlu už dobrých deset let.“ Další podotýká: „Důvěryhodnost ČT jste neustálými výpady proti ní a dosazením těch příšerných lidí do Rady ČT zničili hlavně vy.“
K nejhlasitějším kritikům ČT patřili v minulosti Andrej Babiš, Tomio Okamura i další politici z proruské a dezinformační scény. Jejich prodlouženou rukou se stali radní kolem Pavla Matochy a Lubomíra Xavera Veselého, které vláda Petra Fialy nedokázala odvolat ani poté, co podle soudu způsobili ČT několikamilionovou škodu tím, že nezákonně odvolali dozorčí komisi.
Pornoposlanci, náckové a ti druzí
Další komentář spojuje vývoj důvěry s proměnou obsahu a personální politiky televize:
„Důvěra klesla po tom, co se v ČT začali objevovat pornoposlanci, náckové, Turkové, xenofobové, trestně stíhaní premiéři, trestně stíhaní Okamurové atd. Do té doby to bylo v pohodě.“
Poté, co širšímu spektru neparlamentních antisystémových a protestních politických proudů otevřel vysílání už předchozí generální ředitel Jan Souček, mnozí jeho zástupci se stali po volbách poslanci vládní koalice; ihned začali realizovat plány na zrušení veřejnoprávních médií a převod jejich financování pod státní rozpočet. K tomu má dojít už začátkem příštího roku. Paradoxní je, že ke kritikům – především ČT – se v důsledku oslabování nezávislosti a ztráty její kritičnosti v poslední době přidávají i nekteří její tradiční obránci.
Deník FORUM jako první upozornil, že koncept zrušení koncesionářských poplatků zpracoval na podnět předsedy hnutí ANO Andreje Babiše právě poslanec Patrik Nacher. Koncesionářské poplatky přitom tvoří základ finanční nezávislosti České televize a Českého rozhlasu na politické moci.
Dvojí metr
Celá debata tak není jen o tom, kolik procent lidí dnes nějaké instituci důvěřuje. Je o tom, zda se průzkumy veřejného mínění používají jako analytický nástroj, nebo jako politická zbraň. A také o tom, proč se stejná logika nikdy nepoužívá na instituce, jejichž důvěryhodnost je podle stejných dat výrazně nižší. Že by „dvojí metr“? Poslanec Patrik Nacher by o tom možná mohl natočit jeden z dílů svého stejnojmenného internetového seriálu – ale zřejmě nenatočí. Nereagoval totiž ani na výtky kritiků na síti X.