Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček FOTO: Štěpán Křeček / se svolením autora
FOTO: Štěpán Křeček / se svolením autora
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) ve středu oznámil, že vládě předloží návrh na zvýšení minimální mzdy od ledna. Jedná se tedy o zvýšení v řádech stovek korun. Odbory požadovaly kvůli vysoké inflaci její zvýšení o 2000 korun ještě letos, to je ovšem podle Štěpána Křečka, hlavního ekonoma BH Securities, nereálné. „Kdyby šel do vyjednávání od začátku s nějakou racionální úrovní a ta se pak v rámci kompromisu ještě snížila, tak by vlastně odbory ve vyjednávání úspěšné nebyly,“ vysvětlil ekonom pro deník FORUM 24.
Ministr Marian Jurečka apeluje na sociální partnery, aby se na minimální mzdě domluvili mezi sebou, jako tomu je v jiných evropských zemích. Je tato domluva v České republice reálná?
V minulých letech to většinou probíhalo tak, že odbory navrhly příliš vysoké zvýšení minimální mzdy, zaměstnavatelé zase příliš nízké a potom do toho dialogu přišla vláda, která se rozhodla pro nějaké kompromisní řešení mezi těmi dvěma extrémy. Samozřejmě by bylo dobré, kdyby odbory a zaměstnavatelé našli společnou řeč, nicméně ty zájmy jsou natolik rozdílné, že očekávám, že to bude mít i letos podobný průběh, takže nakonec bude muset definitivní slovo říct vláda a měla by se pohybovat někde mezi návrhy zaměstnavatelů a odborů.
Jak by existoval kompromis, při kterém by mohly být spokojeny všechny tři strany?
Domnívám se, že vzhledem k vysoké inflaci bude docházet k navyšování minimální mzdy, a to relativně významnému. Za mě osobně by minimální mzda měla narůst alespoň o polovinu inflace tak, aby sice inflace nebyla plně kompenzována a nevytvářelo to další inflační tlaky, ale aby to podstatnou část inflace kompenzovalo a aby se příliš rychle nepropadala životní úroveň. Je potřeba vnímat, že za minimální mzdu v České republice nepracuje zas až tolik lidí, nicméně jsou na ni navázány zaručené mzdy, takže když se zvýší minimální mzda, propisuje se to mechanismem zaručených mezd i do dalších.
Je zvýšení minimální mzdy o polovinu inflace, jak říkáte, reálné? Budou na to mít firmy a podniky, které platí zaměstnance?
Samozřejmě zaměstnavatelé jsou ve složité ekonomické situaci. Narůstají náklady vstupů, hlavně energií, ale i dalších součástek, které potřebují ke své výrobě. Samozřejmě každá firma to má trošku jinak, ale zkrátka ty vstupy takřka bez výjimky narůstají všechny.
A když budou ještě navíc narůstat mzdové náklady, tak to pro firmu bude ještě obtížnější. Zároveň je potřeba vnímat, že pakliže by mzdy rostly stejně rychle jako inflace, tak to bude způsobovat další inflační tlaky. Takže i z pohledu vysoké inflace by nebylo rozumné, kdyby ji mzdy plně dorovnávaly, a proto si myslím, že kompromisním řešením je, že půl toho problému budou řešit zaměstnavatelé a půl problému budou řešit zaměstnanci. Tedy že bude zaměstnancům kompenzována zhruba polovina inflace.
Jaký dopad by zásadní zvýšení minimální mzdy mělo na firmy?
Samozřejmě firmy jsou v různé kondici. Některé společnosti jsou na tom velmi dobře, těm nic nebrání, aby si dávaly více. Některé společnosti jsou na tom špatně, takže pak by se měly dohodnout se svými zaměstnanci a to zvýšení tam může být o něco nižší. Je třeba se zaměřit na konkrétní firmy. Většinou zaměstnanci vědí, jak si firma stojí, a jsou ochotni pochopit situaci. Není dobré, když se firmě mimořádně dobře daří, a zaměstnanci z toho nic nemají. To pak demotivuje. Bude to složité. V těžké době, kterou nyní prožíváme, všechna tato jednání jsou o to těžší, protože i zaměstnanci pociťují vysoké náklady, které na ně dopadají, a tím pádem to, že by potřebovali více peněz, je zřejmé. Ale firma musí hospodařit tak, aby krizi dokázala zvládnout. Je dobré, když se to řeší individuálně v jednotlivých firmách.
Minimální mzda nastavuje základní hranici a je potřeba si uvědomit další efekty, které má. Jsou tady například lidé z pohostinství, kteří mají minimální mzdu, ale další peníze dostávají z dýšek. A tím, že by se minimální mzda zvýšila, by se legalizovala část jejich příjmů, protože by dostávali více peněz, které by danili, a o to méně by pak dostávali z dýšek. Takže například v tomto případě má růst pozitivní efekt. Pak jsou případy, kdy mají lidé zkrátka nízkou produktivitu práce, a růst minimální mzdy může vést k tomu, že budou například propuštěni.
Jak může zvýšení minimální mzdy ovlivnit nezaměstnanost?
Česká republika je zemí s nejnižší nezaměstnaností v rámci EU a zvláště nízkokvalifikovaných pracovních pozic je velké množství. Firmy stále přijímají nízkokvalifikované zaměstnance. Takže si myslím, že ani tam by nezaměstnanost nějak výrazně růst nemusela.
Nová směrnice EU, kterou by měly členské státy do své legislativy přenést do dvou let, uvádí ukazatele, které se běžně používají na mezinárodní úrovni, jako je 60 procent mediánu hrubé mzdy a 50 procent průměrné hrubé mzdy. Vychází vláda z těchto faktorů?
Nevím, z čeho vychází vláda. Samozřejmě je to další argument, proč by minimální mzda měla narůstat průběžně. Protože kdybychom pak chtěli tuto směrnici uplatňovat, tak by to v našem případě znamenalo obrovský přelomový skok a to není zdravé. To by pak nezaměstnanost vyvolávat mohlo. Takže myslím si, že je daleko rozumnější, abychom se postupně každý rok přibližovali hranicím, o kterých se hovoří na evropské úrovni, aby pak pro nás zavedení neznamenalo nějaký šok na pracovním trhu.
Předseda ČMKOS Josef Středula navrhuje zvýšení minimální mzdy o 2000 korun. Je tento požadavek reálný?
Tento požadavek není reálný a troufám si říct, že to ví i Josef Středula, protože on je matador vyjednávání o minimální mzdě. Zažil už mnoho a ví, že musí první požadavek nastřelit hodně vysoko, aby pak při hledání toho kompromisu se minimální mzda zvýšila dostatečně a odbory mohly být spokojené. Kdyby šel do vyjednávání od začátku s nějakou racionální úrovní a ta se pak v rámci kompromisu ještě snížila, tak by vlastně odbory ve vyjednávání úspěšné nebyly. A když se to takto prvním výkopem nadnese, tak je kam couvat a myslím si, že je to strategie.
