Ilustrační foto FOTO: FORUM 24
FOTO: FORUM 24
Maximum možného, hodnotí mediální analytik Filip Rožánek velkou mediální novelu, kterou v minulém týdnu přes odpor opozičních stran schválili koaliční poslanci. Od května letošního roku by se tak měly navýšit koncesionářské poplatky za Českou televizi a Český rozhlas. Podle Rožánka však novela utrpěla tím, že vláda Petra Fialy (ODS) první rok nechtěla poplatky zvyšovat, a pak si to rozmyslela. Zároveň upozornil na to, že pokud bude v příští vládě hnutí ANO a SPD, mohou schválené úpravy platit krátkou dobu.
Takzvaná velká mediální novela prošla poslaneckou sněmovnou ve středu, nyní čeká na schválení v horní komoře parlamentu a podpis prezidenta. Schválená úprava zvyšuje poplatek za Českou televizi o 15 korun na 150 korun měsíčně, v případě Českého rozhlasu pak o 10 korun na 55 korun za měsíc. Suma se bude do budoucna valorizovat o šest procent v případě, že součet ročních měr inflace šest procent přesáhne.
Rozšíří se také okruh poplatníků, na něž se bude povinnost úhrady vztahovat. Měsíční taxu bude platit každá domácnost, ve které je mobil, počítač nebo třeba tablet s připojením k internetu, tedy zařízení umožňující přehrávání multimediálního obsahu. Platit se však bude i nadále za jednu domácnost.
Pro novelu zvedlo ruku 99 ze 189 přítomných poslanců, proti jich bylo 89. Předlohu podpořili zákonodárci vládních ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09, Pirátka Klára Kocmanová a nezařazený Ivo Vondrák (dříve ANO). Proti hlasovali poslanci ANO a SPD, jež několik předchozích jednání blokovala obstrukcemi. Druhý přítomný Pirát Jakub Michálek se hlasování zdržel.
První verze novely popudila
„Myslím, že současná podoba novely je maximum možného. Je dobře, když rozhodování o financích napříště nenechává na aktuální parlamentní většině, ale zavádí automat,“ zhodnotil pro deník FORUM 24 mediální analytik Filip Rožánek. Podle něj naopak novela utrpěla tím, že vláda první rok nechtěla poplatky za televizi a rozhlas zvyšovat, a pak si to rozmyslela. „Koncesionářské poplatky naše vládní koalice zvyšovat nechce. Myslím, že jsou k tomu správné důvody,“ prohlašoval například ještě v létě 2022 ministr kultury Martin Baxa (ODS).
Už v září 2023 však jeho ministerstvo předložilo návrh novely, který počítal s navýšením poplatku za veřejnoprávní televizi na 160 korun měsíčně a rozhlas na 55 korun. „Chceme-li kvalitní pořady, musíme mít zjednodušeně řečeno peníze. A to nejen na ty stávající, ale i na budoucí,“ podotkl tehdy při představení návrhu ve sněmovně ministr Baxa.
„První verze novely popudila různé aktéry mediálního trhu, které postavila před hotovou věc,“ připomněl Rožánek. Návrh Baxova ministerstva tehdy zkritizovali mimo jiné šéfové soukromých médií. „Vzhledem k tomu, že se bavíme o navýšení koncesionářských poplatků, myslíme si, stojí za to přehodnotit duální systém financování a zbavit Českou televizi reklamy a sponzoringu. To je něco, z čeho je financován komerční trh, je to jeho jediný zdroj příjmů. Toto by mělo zůstat na komerčním trhu,“ prohlásil tehdy pro Mediař.cz generální ředitel nejsilnější tuzemské komerční televize Nova Daniel Grunt.
Návrh novely proto doznal několila změn. O 10 korun se například snížilo plánované navýšení měsíčního poplatku za televizi. „Jde o ústupek komerčním televizím,“ přiznal tehdy poslanec Jan Lacina (STAN). Další úpravou bylo snížení času na reklamu, respektive sponzoringu pořadů.
Nemusí mít dlouhého trvání
Rožánek však upozorňuje, že po dlouhé cestě sněmovnou není jistota, že schválené změny z minulého týdne vydrží. „Opozice jednohlasně ohlašuje sloučení televize a rozhlasu do jedné státní příspěvkové organizace financované z rozpočtu. Jestliže se ANO a SPD budou podílet na příští vládě, může novela platit kratší dobu, než vznikala,“ vysvělil mediální analytik.
Zástupci opozičních hnutí ANO a SPD mluví v souvislosti s růstem poplatků o korupci dvojice médií veřejné služby, o dalším zásahu do peněženek lidí i o plošné dani kvůli tomu, že domácnosti mají nově platit za zařízení schopná jakýmkoli způsobem přijímat vysílání, tedy i prostřednictvím internetu. „My, když budeme ve vládě, zrušíme poplatky, spojíme Českou televizi s Českým rozhlasem, ušetříme miliardu a bude to transparentní,“ nechal se slyšet šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Veřejnoprávní média by se podle něj měla financovat ze státního rozpočtu.
Vyhladovělé médium
Podle Rožánka bylo navýšení poplatků nutné pro fungování České televize i Českého rozhlasu. „Ekonomická realita je neúprosná, za objektivně horších finančních podmínek při rostoucích nákladech by současný rozsah veřejné služby nebyl udržitelný,“ popsal. Například veřejnoprávní televizi by nezbývalo nic jiného než škrtání v programu či omezování počtu stanic. „Televize si sama nemůže zvýšit výnosy, protože poplatky tvoří 90 procent jejího rozpočtu. Takže by musela řezat náklady, ale ani to nejde donekonečna. Navíc vzniká riziko, že vyhladovělé médium bude poslušně zobat z ruky, která nakonec přinese krmení,“ dodal Rožánek.
Podle mediálního experta a dlouholetého šéfredaktora mediálních webů Jana Potůčka novela „v podstatě zachraňuje financování České televize a Českého rozhlasu, jimž se poplatky nezvyšovaly již řadu let“. V případě televize se nezvyšovaly od roku 2008, u rozhlasu pak od roku 2005.
Potůček ale zároveň upozorňuje, že novela zbytečně zachovává „hybridní model financování,“ tedy že ve vysílání veřejnoprávní televize i rozhlasu zůstává v určité míře reklama. „Podle mě by byl vhodnější model vyššího navýšení a úplného zrušení reklamy, ale to by si musel stát vyřešit financování Fondu kultury a jiných aktivit, kam plynou reklamní příjmy z České televize,“ přiblížil pro deník FORUM 24 mediální expert.
Naráží tak na sponzoring pořadů, který novela omezila, neruší jej však úplně. Nově nebude moci přesáhnout 260 hodin ročně ve vysílání na všech kanálech ČT. Čtvrtina výnosu z televizního sponzoringu bude směřováno do Státního fondu kultury. Novela dále reguluje obchodní sdělení ve vysílání stanic Českého rozhlasu a omezuje reklamní sdělení na webu a v aplikacích České televize a Českého rozhlasu.
Změny v poplatcích by měly platit podle původních plánů vlády od letošního ledna. Zejména kvůli obstrukcím ANO a SPD při celém sněmovním projednávání novely se termín nestihl. Nová účinnost má být od měsíce následujícího po vyhlášení předlohy ve sbírce, tedy nejdříve patrně od května.
