Premiér Petr Fiala (ODS) odmítl statistiky, podle kterých ceny plynu v Česku ve druhém pololetí loňského roku vzrostly nejvíce z celé Evropské unie. Ministerský předseda to označil za matení veřejnosti. V následujících týdnech si proto chce pozvat zástupce energetických firem, Energetického regulačního úřadu a Českého statistického úřadu. Předseda vlády to řekl na tiskové konferenci po jednání kabinetu. Se statistikou nesouhlasí ani čeští dodavatelé energií.
„Je to vážný problém. Problém je ale ve statistice, nikoli v cenách. Čísla nesedí, statistika neodpovídá realitě. Nehodlám se s tím smířit, je to jenom matení občanů,“ prohlásil na středeční tiskové konferenci premiér Fiala. Podle něj musí být odhalen ten, kdo udělal chybu.
„Na příští týden si pozvu zástupce energetických firem i Energetického regulačního úřadu a Českého statistického úřadu a budeme se bavit, kde se chyba objevuje,“ oznámil předseda vlády.
O rapidním meziročním zvýšení cen plynu v Česku informoval evropský statistický úřad Eurostat. Růst cen plynu ve druhém pololetí 2022 činil podle něj v Česku 231 procent, o téměř 70 procentních bodů více než ve druhém Rumunsku (nárůst o 165 procent).
Naopak nejméně podle Eurostatu rostly ceny plynu v Chorvatsku, kde se zvýšily pouze o 14 %. Dobře na tom je také Slovensko, kde se zdražovalo pouze o 18 procent, méně než 25procentní nárůst je pak také v Polsku nebo Maďarsku.
Nárůst jen o 42 procent
Se statistikou však nesouhlasí čeští dodavatelé energií. „V případě našeho portfolia cenu uváděnou Eurostatem, tedy 4662 korun, platilo ve druhé polovině loňského roku jen 4,8 procenta zákazníků. Průměrná cena placená našimi zákazníky byla 2519 korun včetně regulované složky a daní. Nárůst oproti prvnímu pololetí roku 2022 byl 42 procent a meziroční nárůst 87 procent. Nikoliv 231 procent,“ řekl deníku FORUM 24 mluvčí společnosti ČEZ Roman Gazdík.
„Důvodem tohoto zmatku je to, že Eurostat využívá akvizičních ceníků – těch, co dodavatelé nabízejí novým zákazníkům – které se v loňském roce a během energetické krize oddělily od běžných ceníků – tedy běžných fixací a produktů na dobu neurčitou – které má naprostá většina zákazníků,“ dodal Gazdík.
Tuzemští dodavatelé se už v úterý ohradili vůči podobné statistice Eurostatu, která se týkala elektřiny. Podle společností E.ON platila drtivá většina jejích zákazníků výrazně méně, než ve své zprávě evropský úřad uvádí.
Stejně to vidí také ČEZ. „Cenu uváděnou Eurostatem, tedy 9410 korun i vyšší, platilo ve druhé polovině loňského roku pouze 2,5 procenta našich zákazníků. Jednalo se ve valné většině o některé nové zákazníky, kteří si sjednali nový produkt právě ve druhé polovině loňského roku. Průměrná cena placená těmito zákazníky nereprezentovala celé zákaznické portfolio, kde zákazníci platili cenu výrazně nižší,“ vysvětlil mluvčí společnosti.
„Zatímco my vidíme pokles o 14 procent, Eurostat uvádí podle dat publikovaných v médiích pro Českou republiku růst o 25 procent,“ dodal Gazdík.