Významný pražský advokát JUDr. Petr Toman uvedl v anketě deníku FORUM 24, že po právní stránce provází chování vlády od vyhlášení nouzového stavu řada pochybení. Vláda kupříkladu na počátku neformulovala jasně, které svobody budou omezeny, v jakém rozsahu a jaký je u každého omezení konkrétní důvod. Také měla zvažovat, zda k naplnění cíle nevedou jiné prostředky, jež by do občanských svobod a práv zasáhly méně. To jí ukládá zákon. Zákaz vycestování stojí podle krizového zákona dokonce mimo pravomoci vlády. 

Odpovídalo vyhlášení nouzového stavu stanoveným zákonným předpokladům?

Podle ústavního zákona o bezpečnosti České republiky může vláda vyhlásit nouzový stav mimo jiné v případě nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožuje životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost. Tento důvod lze považovat v zásadě za splněný ohrožením životů a zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 na území ČR.

Ve vládním usnesení č. 69/2020 Sb., kterým byl nouzový stav vyhlášen, byl však důvod pro jeho vyhlášení uveden velmi stručně, ačkoli se jedná o jednu z povinných obsahových náležitostí. S ohledem na rozsah omezení základních práv a svobod, k němuž může za nouzového stavu dojít, by si důvod zasloužil podrobnější rozvedení.

Další povinnou náležitostí vyhlášení nouzového stavu je současné vymezení, která práva a v jakém rozsahu se v souladu s Listinou základních práv a svobod omezují a které povinnosti a v jakém rozsahu se ukládají. Toto ve vládním usnesení absentovalo. Vláda pouze odkázala na budoucí krizová opatření. V tomto ohledu je možné spatřovat pochybení.

Lze takto jednoduše vládním nařízením vyhlásit omezení volného pohybu?

V době trvání nouzového stavu může vláda krizovým opatřením vydaným v souladu s ústavním pořádkem a krizovým zákonem mj. omezit volný pohyb osob. V případě mimořádných krizových situací může být volný pohyb omezen i ve značném rozsahu. Je však vždy potřeba mít na paměti, že omezení základních práv a svobod je možné jedině tehdy, když je to skutečně nevyhnutelné a zamýšleného cíle nelze dosáhnout jinými prostředky, které by představovaly menší zásah do práv a svobod.

Je zákaz vycestování z České republiky v souladu s Ústavou a s evropským právem? Může být zákaz vycestování součástí nouzového stavu?

Právo svobodně opustit ČR garantuje Listina základních práv a svobod každému, kdo se oprávněně zdržuje na jejím území. Toto právo je součástí svobody pohybu a pobytu.

Krizový zákon jasně stanoví v § 5, jaká práva mohou být za doby nouzového stavu omezena. Svoboda pohybu a pobytu mezi ně sice patří, nicméně možnost jejího omezení vládou za nouzového stavu je limitovaná tím, že ji lze omezit jedině ve vymezeném prostoru území ohroženého nebo postiženého krizovou situací. Zákazem vycestování je svoboda pohybu fakticky omezena mimo území České republiky, což je mimo pravomoci svěřené vládě krizovým zákonem v době trvání nouzového stavu.

Vidíte nějaké další otazníky nad zákonností současného stavu nouze kvůli epidemii? 

Mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví, která začala být vydávána s odkazem na zákon o veřejném zdraví, vzbuzují velký otazník, zda ministerstvo zdravotnictví nepřekročilo svoji pravomoc a zda § 69 odst. 1 písm. i) tohoto zákona, na který při tom odkazuje, neaplikuje nepřípustně rozšiřujícím způsobem. Podle mého právního názoru ano.

Dále čtěte

Právník Václav Vlk: Nouzový stav je zneužívaný a provázejí ho nelegální postupy

Advokát Václav Vlk zaujal právnickou veřejnost na počátku koronavirové krize článkem na webu Česká justice, který…

Považujete chování vlády v nouzovém stavu za odpovídající demokratickým pořádkům naší země?

Tak minimálně v případě usnesení vlády, kterým bylo odloženo hlasování v doplňovacích senátních volbách za zesnulého předsedu Senátu Jaroslava Kuberu, se již vyjádřil Nejvyšší správní soud, že toto rozhodnutí vlády bylo nicotné, jelikož k němu neměla vláda jakékoli zmocnění. Případný odklad hlasování měl být proveden formou zákona, nikoli pouze vládního usnesení.

Není podle vás nouzový stav zneužitelný?

Každá situace, ve které dochází k omezování základních práv a svobod, byť prvoplánově v souladu s ústavním pořádkem, představuje určitou míru nebezpečí pro demokratické hodnoty. Proto je potřeba k takovým opatřením přistupovat až jako ke skutečně krajním řešením.

Mají se v nouzovém stavu přesouvat kompetence z Parlamentu na vládu či přímo do rukou premiéra?

NE, ANI OMYLEM! Snad jen v počátku, pokud je třeba okamžité reakce. S postupujícím časem (který již dávno nastal) by se měl Parlament opět ujmout svojí role a jakékoliv kroky vlády podrobit přísnému přezkumu.

JUDr. Petr Toman působil po listopadové revoluci jako poslanec Federálního shromáždění za Občanské fórum a posléze za Občanskou demokratickou stranu. Byl členem předsednictva Federálního shromáždění, členem ústavně právního výboru a mluvčím Komise FS pro objasnění událostí 17. listopadu 1989. Od roku 2016 působí jako lektor Ústavu práva a právní vědy a European Business School SE. Je spolumajitelem advokátní kanceláře Toman, Devátý & Partneři.