Andrej Babiš (ANO) a Tomio Okamura (SPD) FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
KOMENTÁŘ / Spojené státy jsou o krok blíže k zákazu TikToku. Americká Sněmovna reprezentantů tento týden drtivou většinou schválila zákon, který by čínského majitele přinutil tuto stále populárnější sociální síť prodat, jinak by došlo k jejímu zablokování. Návrh zákona, který ještě musí schválit Senát a podepsat prezident, souvisí s narůstajícími obavami západního světa z možného čínského zneužití TikToku.
Komunistická totalita má totiž ze zákona přístup ke shromážděným datům více než jedné miliardy uživatelů po celém světě. Zároveň by mohla ovlivňovat – a podle některých už dokonce ovlivňuje – algoritmy aplikace k cenzuře nepohodlného obsahu a vedení informační války proti Západu.
Stále více zemí proto užívání TikToku omezuje, přestože úplný zákaz dosud přijala jen Indie, Nepál, Somálsko nebo (z náboženských důvodů) Tálibán v Afghánistánu. Řada politiků ovšem na druhou stranu tuto sociální síť bez ohledu na varování hojně využívá. V Česku je na TikToku zvláště aktivní Andrej Babiš nebo Tomio Okamura, ve Spojených státech ji pak paradoxně začala využívat i kampaň za znovuzvolení prezidenta Joea Bidena.
TikTok jako bezpečnostní hrozba
Přesvědčivé rozhodnutí dolní komory amerického Kongresu přichází krátce poté, co tento krok jednohlasně doporučil klíčový sněmovní Výbor pro energetiku a obchod – a navzdory usilovné snaze samotného TikToku, který uživatele přímo prostřednictvím aplikace vyzýval k tomu, aby se své volené zástupce od souhlasu s návrhem odradili. Předložený zákon by čínskému majiteli sociální sítě, firmě ByteDance Ltd., dával šestiměsíční lhůtu na odprodej TikToku. Pokud by to neudělal, společnostem jako Google nebo Apple by bylo zakázáno, aby ve svých digitálních obchodech umožnily stahování aplikace.
Důvodem pro takto radikální opatření jsou obavy z možné bezpečnostní hrozby – čínské společnosti totiž od roku 2017 musí ze zákona poskytovat tajným službám uživatelská data bez ohledu na to, jestli pobývají v ČLR nebo v zahraničí. Západní zpravodajské služby navíc upozorňují na riziko, že může být populární sociální síť zneužívána Čínou k šíření komunistické propagandy. „Vzhledem k tomu, že mateřská společnost TikToku sídlí v Číně, může ji tamní vláda přinutit k vydání soukromých údajů uživatelů a také formovat obsah nabízený aplikací ve prospěch toho, co vyhovuje zájmům čínského vedení,“ varuje šéf CIA, William Burns.
Už v současnosti panují indicie, že TikTok cenzuruje pro Čínu nepohodlný obsah, jako jsou videa zabývající se masakrem protestujícím na Náměstí nebeského klidu v roce 1989, genocidním zacházení s ujgurskou komunitou v Sin-ťiangu nebo potlačováním práv příznivců učení Fa-lun-kung. Mateřská společnost ByteDance také na konci roku 2022 přiznala, že její zaměstnanci využívali aplikaci k tomu, aby špehovali americké investigativní novináře.
Bezpečnost, nebo svoboda slova?
Hlasování Sněmovny reprezentantů je pouze jedním, ačkoli významným krokem směřujícím k úplnému zákazu TikToku ve Spojených státech. Přijatý zákon ještě musí posoudit Senát, kde se už proti němu ozývají některé kritické hlasy, a podepsat prezident Biden, který na začátku března zákonodárce ujistil, že se opatření nechystá vetovat. Mnohem větší překážku ovšem mohou představovat americké soudy.
Zákaz čínské aplikace se jako první v roce 2020 pokusil prosadit republikánský exprezident Donald Trump prostřednictvím exekutivního příkazu, do cesty se mu ale postavil právě soud, který platnost příkazu pozastavil. Stejný osud koncem loňského roku potkal guvernéra státu Montana Grega Gianforteho, jehož zákon zablokoval federální soudce s odkazem na to, že může být protiústavní, a navíc „překračuje pravomoci amerických států“.
Navrhovatelé Sněmovnou schváleného zákona jsou nicméně přesvědčeni, že je v souladem s prvním dodatkem americké ústavy, který občanům garantuje svobodu vyznání, slova a shromažďování. Počítá totiž s možným zakazováním aplikací jako je TikTok pouze v „úzce vymezených situacích“, když jsou vlastněny nepřátelským zahraničním státem a představují tak prokazatelné bezpečnostní riziko.
Přesto nemůže být pochyb o tom, že Spojené státy čeká i v případě úspěšného schvalovacího procesu extrémně složitý soudní spor. Celý proces by navíc mohl zmařit americký prezident, a to nikoli Joe Biden, ale paradoxně Donald Trump, pokud by se mu v listopadu znovu podařilo zvítězit v boji o Bílý dům. Trump sice stál na samém počátku snah o zákaz TikToku, od té doby však změnil názor a dnes se stylizuje do pozice ochránců 150 milionů převážně mladých uživatelů čínské sociální sítě v USA.
„Na TikToku je spousta lidí, kteří ho milují. Včetně spousty mladých, kteří by se bez něj zbláznili,“ prohlásil exprezident v nedávném rozhovoru pro stanici CNBC. „Bez TikToku navíc může ještě vyrůst Facebook a ten já považuji za nepřítele lidu.“ Na TikTok se ovšem právě kvůli snaze přilákat miliony mladých voličů připojila i oficiální kampaň za znovuzvolení prezidenta Joea Bidena.
Omezení ve světě – a varování pro Česko
Používání TikToku už v tuto chvíli ve Spojených státech zakazuje celá řada institucí a úřadů. Na služebních telefonech nebo počítačích ho nesmí používat například příslušníci armády a námořnictva nebo zaměstnanci státních úřadů ve 34 z padesáti států federace, zákaz čínské sociální sítě pak pro své studenty a vyučující zavedly také desítky univerzit. K podobným krokům přistoupila i velká část západních zemí, které se stejně jako USA obávají možného šíření čínského vlivu a úmyslné manipulace nejčastěji mladých uživatelů.
Instalace TikToku na pracovním zařízení je proto zapovězena mimo jiné zaměstnancům Evropského parlamentu nebo státním zaměstnancům v Austrálii, Belgii, Kanadě nebo Norsku. Francie pro změnu přistoupila k systematičtějšímu opatření, když na začátku loňského roku úředníkům plošně na služebních počítačích a telefonech zakázala veškeré „rekreační aplikace“ – od TikToku přes Twitter nebo Instagram až po nejrůznější mobilní hry.
Před čínskou sociální sítí v březnu roku 2023 varoval i český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), který ji označil za „bezpečnostní hrozbu“. „K vydání varování jsem přistoupil na základě komplexní analýzy informací o aplikaci TikTok, které jsme získali jak z veřejných zdrojů, tak od našich spojenců,“ vysvětlil ředitel NÚKIB Lukáš Kint.
Na varování úřadu reagovala ministerstva nebo sněmovna, zakázaly ji používat na svých zařízeních. TikTok je ale zároveň bez ohledu na známá bezpečnostní rizika stále oblíbenější mezi českými politiky, a zvláště aktivní je na něm opozice v čele s Andrejem Babišem, kterého na něm sleduje bezmála 150 tisíc uživatelů.
V době, kdy byl Babiš premiérem, ostatně vznikl na TikToku i oficiální vládní účet, který ovšem přestal být po nástupu nového kabinetu aktivní. Populární účet na čínské aplikaci mají i další politici ANO nebo Tomio Okamura, kteří v ní podle všeho spatřují klíč k přesvědčování mladých voličů.
Úplný zákaz – příklad Indie
Přestože řada zemí používání TikToku z bezpečnostních důvodů omezuje, Spojené státy by se v případě definitivního schválení nového zákona zařadily mezi několik málo států, které sociální síť zakázaly úplně. Jde především o Indii, která k tomuto kroku přistoupila už v roce 2020 v reakci na střety s čínskými vojáky ve sporné pohraniční oblasti. Spolu s TikTokem indická vláda kvůli obavám ze zneužívání získávaných osobních dat jejích uživatelů postupně zakázala stovky dalších čínských aplikací.
„Shromažďování údajů, jejich vytěžování a profilování prvky nepřátelskými vůči národní bezpečnosti a obraně Indie, které v konečném důsledku narušuje svrchovanost a celistvost Indie, je záležitostí velmi hlubokého a okamžitého znepokojení, které vyžaduje mimořádná opatření,“ vysvětlilo tento krok ministerstvo elektroniky a informačních technologií.
TikTok před čtyřmi lety v Indii používalo na 200 milionů uživatelů, kteří se brzy přesunuli ke konkurenci. Jak Trump předpovídá pro Spojené státy, ze zákazu těžila zejména společnost Meta vlastnící Facebook a Instagram, vznikl ale i nespočet domácích aplikací. Indický příklad následoval na konci loňského roku další čínský soused, Nepál, který zákaz vysvětlil potřebou chránit „sociální harmonii, rodinnou strukturu a rodinné vztahy“.
Platforma je kromě toho zcela zakázaná ještě v Afghánistánu, který ovládá islamistické teroristické hnutí Tálibán, a opakovaně jej z morálních důvodů zakázal také Pákistán. Naopak Somálsko se loni rozhodlo přistoupit k zablokování TikToku a ruské sítě Telegram, protože je podle tamních úřadů zneužívaly teroristické skupiny jako Aš-Šabáb k šíření islamistické propagandy.
