Institut pro výzkum zločinů komunismu (IRCC) zveřejnil analýzu ekonomické bilance České republiky s Čínou. Čínské investice jsou u nás v porovnání s jinými zeměmi zanedbatelné, ve světovém měřítku klesají. Obchodní výměna je pro Česko vysoce záporná a nezlepšily ji ani servilní postoje Hradu a představitelů vlády.
Cesta předsedy senátu Miloše Vystrčila na Tchaj-wan vyvolala nesouhlasné reakce nejen čínské ambasády, prezidenta Miloše Zemana, premiéra Andreje Babiše a ministra vnitra Jana Hamáčka. Nyní se ozval i bývalý šéf ČSSD Jiří Paroubek, o němž se nedávno spekulovalo, že se vrací do sociální demokracie. Hamáček vzhledem k negativním interním ohlasům tento návrat dementoval a zůstává prý jen u vzájemných konzultací.
Záměrná provokace
Paroubka s Hamáčkem spojují vazby na česko-čínského lobbistu Jaroslava Tvrdíka. Paroubkovi vedl v roce 2010 neúspěšnou volební kampaň a Hamáčkovi zajistil draze zaplacený letecký most roušek a respirátorů z Číny.
Bývalý premiér považuje Vystrčilovu cestu za „záměrnou provokaci, jejímž účelem je zkomplikovat vztahy Česka s Čínou a na základě eventuálních odvetných kroků Číny masírovat následně českou veřejnost ve stylu: no vidíte, my jsme vám to říkali…“ Proto doporučuje „nechat toto plácnutí do vody bez dalšího povšimnutí“.
Paroubek zároveň vyzdvihl, že Čína je druhým největším obchodním partnerem České republiky. Zatímco politické postoje bývalého premiéra nepřekvapují a zastává je řada činitelů ČSSD, jeho adoraci obchodních vztahů s Čínou je vhodné uvést na pravou míru.
0,27 procenta objemu investic
Portál Epoch Times, založený čínskými emigranty, zveřejnil analýzu obchodní a ekonomické bilance mezi Českou republikou a Čínou. Letos v červenci ji vydala česká nevládní organizace Institut pro výzkum zločinů komunismu (IRCC), která se mimo jiné zabývá pronikáním vlivu komunismu do západní společnosti.
Z aktuální zprávy vyplývá, že vzájemná bilance není tak růžová, jak hlásá Paroubek a další stoupenci co nejužších česko-čínských vztahů. Objem čínských investic v České republice je přes bombastické proklamace během návštěvy prezidenta Si Ťin-pchinga v roce 2016 nadále velmi nízký. Prezident Zeman tehdy slavnostně oznamoval, že Čína u nás do konce roku 2020 přímo investuje 232 miliard korun.
Realita je taková, že v letech 2014–2018, tedy za celou dobu Zemanova působení v prezidentském úřadu, u nás Čína investovala úhrnem 42 miliard korun, přičemž loni a letos došlo k naprostému útlumu. Tím se řadí až na 22. místo žebříčku zemí, které v Česku v tomto období investovaly, s pouhými 0,27 procenty celkového objemu investic. Jen pro porovnání, přímé investice z Evropy u nás dosahují 93,7 procenta.
Obří obchodní schodek
Stejně nepříznivá je výrazně deficitní obchodní bilance, kde dovoz čínského zboží jedenáctkrát převyšuje český vývoz na čínské trhy. Zatímco v roce 2019 dosáhl import z Číny hodnoty 616 miliard korun (17,36 procenta celkového dovozu), export z České republiky dosáhl 56,6 miliardy korun, tedy pouze 1,53 procenta celkového vývozu.
Čína je pro Českou republiku skutečně druhým největším obchodním partnerem a druhým největším dovozcem, ale zároveň až 17. největším exportním trhem. Výrazný nepoměr obchodní bilance se nemění ani po nástupu prezidenta Zemana do úřadu. Je přitom výrazně horší, než dosahuje průměr zemí EU, kde čínský dovoz převažuje nad vývozem pouze o 40 procent.
Analýza IRCC dále uvádí, že čínské investice nepřinášejí, až na výjimky, přidanou hodnotu České republice, pouze akumulují politický vliv a využívají svůj získaný vliv na pronikání do dalších evropských zemí.
Rizikové investice
Tristní bilanci investic dokládají problémy největšího čínského investora u nás. Společnost CEFC zkrachovala rozhodnutím šanghajského soudu a její ředitel Jie Ťien-ming je uvězněn pro hospodářskou trestnou činnost, přičemž zůstává poradcem prezidenta Zemana. Aktiva nakoupená CEFC byla postoupena čínskému státnímu fondu CITIC, který je kontrolován ministerstvem financí v Pekingu, což jen potvrzuje rizikovost čínských investic, které mohou být kdykoli zestátněny.
Přestože je objem čínských investic stále výrazně nízký a nepřináší přidanou hodnotu domácí ekonomice, pokračuje Česká republika na úrovni Hradu a vlády v servilním přístupu vůči Číně. Názorným příkladem je ostudné společné prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů (Zeman, Sobotka, Hamáček, Štěch) v říjnu 2016 v reakci na setkání ministra kultury Daniela Hermana s dalajlámou.
Málokde vídaná vřelost a úslužnost se projevila i letos, kdy premiér Babiš, ministr vnitra Hamáček a ministryně financí Schillerová přivítali na letišti krabice s ochrannými pomůckami z Číny. Za účasti čínského velvyslance Čanga Ťien-mina, který kvůli cestě na Tchaj-wan nepřijatelně tlačil na bývalého předsedu senátu Jaroslava Kuberu. Čína hraje „rouškovou diplomacií“ zachránce světa, přitom je odpovědná za celosvětovou pandemii koronaviru.
Čínské investice čtyři roky klesají
Ostatní asijské státy, zejména Jižní Korea, Japonsko a Tchaj-wan, u nás investují mnohem více prostředků a jejich investice skutečně znamenají přidanou hodnotu pro ekonomiku v rámci tvorby nových pracovních míst a zvyšování odbytu zboží subdodavatelů jejich výroby. U těchto zemí není ze strany vlády a Hradu vidět zvýšená pozornost, ta je viditelná pouze u Číny.
Analýza IRCC přináší další zjištění. Čínské investice v Evropě celkově klesají společně s celosvětovým trendem od roku 2016 a svým objemem se dostávají na nejnižší úroveň roku 2013. Vzhledem k současným trendům a zostřeným vztahům kvůli pandemii budou spíše omezovány či směrovány do strategických odvětví.
Ve světě sílí tlak na omezení čínských investic z důvodu vážných obav o bezpečnost v souvislosti s celosvětově se zvyšujícím objemem čínské špionáže. I u nás BIS a Národní kybernetický úřad vydávají varování ohledně špionáže a kyberútoků na českém území ze strany Číny, ale nic se zatím neděje.
Stojí přitom za pozornost, že Čína dosud investovala více v zemích, které dbají na dialog v oblasti lidských práv, než v zemích, kde bezvýhradně schvalují její politiku. Je to součást čínské mentality, že slabého protivníka přehlíží a silného si snaží získat.
Servilní poklonkování prezidenta Zemana a vlády nad rámec obvyklé diplomacie a zvyklostí žádné posuny v obchodní a ekonomické bilanci nepřináší. Pouze komplikuje spolupráci s našimi přirozenými bezpečnostními partnery.
