Anketa: Jak by mělo NATO reagovat na situaci na Ukrajině?

Lídři na summitu NATO v Bruselu (Severoatlantická aliance / se souhlasem)

Lídři na summitu NATO v Bruselu | FOTO: Severoatlantická aliance / se souhlasem

V aktuálním vydání Týdeníku FORUM, které je stále na stáncích, jsme se zeptali odborníků: Jak by mělo NATO reagovat na situaci na Ukrajině? Podle europoslance Marcela Kolaji (Piráti) by měly být další kroky Severoatlantické aliance motivovány snahou o dosažení míru. Další reakce uvádíme v článku.

Jana Černochová (ODS)
ministryně obrany

Severoatlantická aliance reaguje na situaci na Ukrajině od samotného vypuknutí konfliktu. Spojenci ukazují, že jsou jednotní a táhnou za jeden provaz. V nejkratším možném čase po začátku Putinovy agrese byly aktivovány obranné plány NATO a rozhodlo se o posílení východního křídla Aliance, do něhož se aktivně zapojí i Česká republika. Bude velet mnohonárodnímu bojovému uskupení NATO na Slovensku.

()

Všichni spojenci se shodují na nutnosti pomáhat Ukrajině. Humanitárně, i vojenským materiálem. Zároveň ale nesmíme zapomínat, že NATO je obranná organizace, jejímž úkolem je v prvé řadě zajistit obranu všech členských států. NATO není a ani se nechce stát přímým účastníkem konfliktu, proto všechny kroky činí s cílem předejít další eskalaci a přimět Rusko jednat.

V tuto chvíli tedy nepřipadá v úvahu např. vytvoření bezletové zóny nad Ukrajinou, po němž mnozí volají. Rusko nesmí dostat žádnou záminku vtáhnout do konfliktu některý z členských států a tím pádem i celou Alianci.

Petr Boháček
odborník na transatlantické vztahy, Asociace pro mezinárodní otázky

Od počáteční jednoty napříč NATO a Západem, která mohla Putina překvapit a narušit jeho plány podobně jako houževnatost ukrajinských obránců, se reakce NATO zasekla. Vladimir Putin tak těží z opakovaně deklarovaných hranic toho, co je NATO s válkou na Ukrajině ochotno dělat. To mu umožňuje lépe plánovat a upravovat svou strategii. NATO v čele s východoevropskými státy musí změnit hrací pole a udělat další krok. Takovým krokem nemusí být nutně velký zásah s rizikovým eskalačním potenciálem a nejasným přínosem, jako je bezletová zóna.

Přínosnějším krokem s přijatelným rizikem je dodání nástrojů pro vlastní ochranu vzdušného prostoru s mnohem většími schopnostmi a dosahem než dodávané střely Stinger. Řešením je dodání sovětské techniky, se kterou ukrajinská armáda umí operovat, konkrétně systémů protivzdušné obrany S300 a letadel MIG-29 ze strany Polska, Slovenska, Bulharska či Řecka. Pro takový krok je nezbytné, aby USA a další členské státy NATO nabídly nové zbrojní systémy k zaplnění těchto mezer nejdříve jak krátkodobě (formou dočasného rozmístění a správy svých systémů na svém území), tak dlouhodobě (dodávkou nových systému a výcvikem pro jejich provozování).

(Týdeník FORUM)

Azriel Bermant
výzkumný pracovník Institutu mezinárodních vztahů v Praze

V závislosti na tom, jak Rusko zintenzivňuje válku proti Ukrajině, je pochopitelné, že na Západě sílí volání po tom, aby NATO rázně reagovalo na zvěrstva páchaná ruskými silami. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ostře kritizoval NATO, že odmítá bezletovou zónu. Ukrajina nicméně není členem Atlantické aliance a americký prezident Joe Biden opakovaně zdůraznil, že Spojené státy nebudou riskovat přímý střet mezi americkými a ruskými silami na Ukrajině. Kromě toho, že je samotné zřízení bezletové zóny obtížné, navíc nezabrání střeleckým útokům na hustě osídlená ukrajinská centra. Přesto jednotlivé členské státy Ukrajině i nadále poskytují významnou vojenskou pomoc. NATO systematicky seskupilo veškeré složky mezi státy Aliance a odradilo možné ruské útoky a zároveň předešlo nebezpečné vojenské eskalaci.

Jiří Pospíšil (TOP 09)
europoslanec

Jsem zastáncem co nejširší podpory Ukrajiny ve vojenské oblasti. Dodávky zbraní pro ukrajinskou armádu jsou naprosto nezbytné. Věřím, že se ještě ze strany Severoatlantické aliance podaří zrealizovat i dodání stíhaček Mig-29, o které Ukrajina opakovaně žádala. Zaujala mě i polská iniciativa, aby NATO vyslalo na Ukrajinu mírovou misi. To je myšlenka, kterou by se Aliance měla vážně zabývat. Zároveň musí NATO neustále zdůrazňovat, že zareaguje na jakýkoliv náznak útoku na své členské země a bude jejich území aktivně bránit. Totéž by mělo platit také pro Finsko a Švédsko, které o členství uvažují, i pro další země potenciálně ohrožené ze strany Ruska.

Marcel Kolaja (Piráti)
europoslanec

Ukrajina je evropská země, je sousedem členských zemí a spolupracuje s nimi v řadě oblastí. Členské země NATO proto poskytují Ukrajině všestrannou podporu. Další kroky ze strany NATO by měly být motivovány snahou o dosažení míru. Jakékoli mírové mise bude možné realizovat pouze tehdy, pokud se pro ně najde vhodný mandát a především cesta, která vyloučí další eskalaci konfliktu.

Více odpovědí naleznete v Týdeníku FORUM.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]