Vláda nebude před Ústavním soudem hájit zákon o střetu zájmů přezdívaný lex Babiš. Tento zákon dal totiž ministru financí Andreji Babišovi (ANO) na výběr, zda bude chtít podnikat, ale nikoli se státem, aby už nadále nebyl v tak velkém střetu zájmů, nebo se svého podnikání alespoň dočasně vzdá a jeho firmy pak se státem budou moci podnikat.

Zákon však napadl prezident Miloš Zeman, tradiční Babišův spojenec, který Babiše obhajoval dokonce i v případě vyšetřovaného možného dotačního podvodu Farmy Čapí hnízdo, v rámci kterého Babiš dlouhodobě lhal, že neví, kdo byli majitelé Farmy (že to byli jeho děti a bratr přítelkyně), a komu tedy jeho koncern ručil za zhruba půlmiliardový úvěr, a v rámci kterého jeho děti a bratr přítelkyně poztráceli všechny dokumenty, které by je jinak mohly případně usvědčit.

[ctete]115121[/ctete]

Lex Babiš navíc napadli také poslanci hnutí ANO, což je politická strana, která by se bez Babiše marketingově zjevně neobešla a navíc je jeho velkým finančním dlužníkem.

Ministr pro lidská práva a šéf legislativní rady vlády Jan Chvojka (ČSSD) dnes v tiskovém prohlášení oznámil, že proti vstupu do soudního řízení se postavili ministři ANO a KDU-ČSL.

„Respektuji rozhodnutí vlády, která většinově rozhodla, že vláda nebude vedlejším účastníkem řízení Ústavního soudu ve věci stížnosti na zákon o střetu zájmů. Mrzí mne to, neboť jsem přesvědčen, že při projednávání tak závažného zákona by česká vláda měla být prostě při tom,“ uvedl Chvojka.

Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) se vymlouval, proč hlasoval proti obhajobě zákona: „Nebyl to koaliční návrh, který by šel přes vládu, který by vláda podpořila. Takže tady si myslím, že je zbytečné, aby se vláda k tomu přidávala. Myslím, že Ústavní soud dokáže správně posoudit, zdali to je v rozporu s ústavou či nikoli.“

Zákon o střetu zájmů, který nabyl účinnosti v první polovině února, omezuje přístup firem, které patří členům vlády, k některým státním podporám. Podle Zemana je protiústavní, protože porušuje zákaz diskriminace na základě majetku. Zákon také zakázal členům vlády vlastnit média. Postihl zejména podnikání vicepremiéra a předsedy ANO Andreje Babiše, který kvůli němu převedl své firmy Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů.

Chvojka dnes obsah zákona obhajoval. „Co je dobrého, morálního či ústavního na tom, že by firmy člena vlády mohly čerpat miliardy ze státních zakázek a dotací a že by člen vlády vlastnil a ovládal média? Co jiného je střet zájmů než toto,“ uvedl v prohlášení.