KOMENTÁŘ / Když se ukázalo, že si Andrej Babiš shání kompro na ministra zahraničí Jana Lipavského, nikoho příčetného to nemohlo překvapit. Předseda hnutí ANO se v roce 1982 stal spolupracovníkem Státní bezpečnosti, její metody má v krvi, policejní divize Agrofertu tu funguje léta a její boss se v mafiánských metodách vyžívá. Nesmí se k tomu mlčet, ale také se kromě A má říct i B, abychom tu měli kompletní AB.
Babišovi vadí, že o něm Lipavský řekl pravdu. A taky mu vadí, že je šéf české diplomacie úspěšný na mezinárodní scéně. Zatímco o něm evropské noviny psaly jedině v souvislosti s hlasováním europarlamentu o tom, že neoprávněně bere dotace, o Lipavském a o celé vládě Petra Fialy se na světě mluví jako o lídrovi v pomoci napadené Ukrajině. To má náš diplomat Babiš prostě smůlu.
Je správné na každý přešlap a na každý faul stále dokola upozorňovat. Je to tatáž situace, kdy deník FORUM 24 upozorňuje na přešlapy Babišových lidí v MF DNES a Lidových novinách. Nelze to přehlížet, je nutné o tom mluvit, protože jinak si všichni zvykneme a bude už jedno, kdo porušuje pravidla a kdo ne. A to není jedno nikdy. Proto je rozhodnutí svolat mimořádnou schůzi poslanecké sněmovny správné.
Pak je tu ale problém s tím, že tento fakt, tedy že Babiš je bezpečnostní riziko, není žádná novinka, kterou jsme si přečetli v jeho pologramotném e-mailu adresovaném někomu jinému, než komu přišel. Předseda hnutí ANO je takovým rizikem od svého vstupu do politiky a za tu dobu jsme tu stále poslouchali zlehčování, omlouvání a různé řečičky o tom, že Antibabiš není program. Boj proti bezpečnostním rizikům by ovšem měl být programem každé demokratické vlády.
Proto je velice smutné, že kabinet, který sliboval deagrofertizaci, tento proces neprovedl. Sotva ho začal. Na mnoha místech stále sedí úředníci, kteří pomáhali krýt střet zájmů a s ním spojené neoprávněné čerpání peněz daňových poplatníků. Nikde nevznikla vyšetřovací komise zločinů vlád, v nich Babiš seděl. Zajišťovací příkazy. Únos syna. Miliardy na dotacích. A v dnešní době třeba více než zajímavé propojení s lidmi s vazbami na Ruskou federaci, jako je například Alexej Bílek.
Bezpečnostním rizikem je také monopolizace. Holding Agrofert tu má monopol v mnoha oblastech. Antimonopolní úřad už se tolikrát ztrapnil, že nemá cenu snad ani zmiňovat. Jak ale připomněla například ekonomka Jana Matesová, bylo by možné snažit se například o to, aby soud nařídil rozdělení tohoto holdingu. A snažil se o to někdo? Ne. Místo toho tento stát nadále posílá do Babišových podniků peníze.
Až tedy budou zástupci demokratických stran hovořit o tom, že Babiš je bezpečnostním rizikem, ptejme se jich, co udělali proto, aby tuto hrozbu zastavili. Jaké konkrétní kroky udělali pro to, aby se bezpečnostní riziko již nemohlo dostat na nejvyšší rozhodovací pozice v našem státě. Jinak to budou jen prázdná slova a ztracený čas.