KOMENTÁŘ / Manželství pro všechny je lživý propagandistický slogan. Rozbije rodinu, naše poslední útočiště. Takový názor má nezávislá senátorka Daniela Kovářová, nová expertka SPD. Zároveň má problém se ženami, které to podle ní „přehnaly“ s feminismem, a tak si nenajdou vhodné partnery. Paní Kovářové, podle níž vše začíná a končí v rodině, ujel vlak a Češi jí i přes její snahy naštěstí odjedou hodně daleko. Už nyní mají náskok.
Sněmovna ve středu projednávala manželství pro všechny ve druhém čtení. Na trapná prohlášení, která doprovázela první čtení, navázala nezávislá senátorka Daniela Kovářová, nově také nezávislá expertka za hnutí SPD, jehož poslanci v prvním čtení hlasovali nepřekvapivě proti. Vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá. V úterý na tiskové konferenci ostudu odstartovala, když prohlásila, že manželství pro všechny je lživý propagandistický slogan.
„Všichni víme, že manželství nikdy nebude pro všechny. Manželství je smlouvou dvou stran, ale ne smlouvou mezi dvěma partnery, ale mezi manžely na straně jedné a státem na straně druhé. Manželé tím slibem manželským na sebe berou povinnosti a stát jim za to uděluje privilegia,“ vysvětlila svůj pohled na věc.
Kovářová se také podivila nad tím, že přestože žije v Česku polovina všech párů, milion všech domácností, jak uvedla, v nesezdaném soužití, nezažívají žádnou diskriminaci. Tito lidé se možná necítí utlačovaní z důvodu, že možnost vstoupit do manželského svazku mají, pokud budou oba chtít. Podle senátorky to ovšem jen navozuje otázku, kdo na přijetí manželství pro všechny v uvozovkách tlačí. „Podle mého názoru to ani tak nejsou homosexuálové, ale spíš aktivistické skupiny progresivistů, kteří útočí na poslední enklávu, poslední útočiště, které člověku ještě zbývá, a to je rodina,“ ulevila si a dodala, že s tím, že rodinu chtějí rozbít, se nemůže ztotožnit.
Bývalá ministryně spravedlnosti se nemůže ztotožnit s narovnáváním práv občanů. To je totiž základním argumentem, proč manželství pro všechny přijmout. Místo toho se i nadále zoufale, ale zato pevně drží představy o tradiční rodině, ve které táta s mámou vychovávají děti a která je základem státu, jak tvrdí její kolegové z SPD.
Ti také na podobné notě se svou expertkou říkají, že stejnopohlavní svazky nemohou dětem nahradit mužský a ženský vzor a jejich kompatibilitu. A vůči lidem s odlišnými sexuálními a „genderovými“ preferencemi máme mít soucit, jejich životní styl se ale nesmí stát pro společnost normou či vzorem k obdivu. Proč by lidé měli mít se stejnopohlavními páry soucit? Ten se nabízí při poslechu nebo čtení podobných tvrzení. Ovšem v první řadě je potřeba je respektovat.
Ta dojemná tvrzení o rozbíjení rodiny, poslední enklávy a útočiště, které člověku ještě zbývá, už jsou také pěkně ohraná. Nikdo nic nerozbíjí. Pokud se paní senátorka bojí, že by mohla přijít o své poslední útočiště, bylo by dobré upozornit, že umožnění uzavírání sňatků stejnopohlavních párů s sebou žádné nové restrikce pro ostatní nepřináší, zůstane nezměněné.
A vnímá to tak i většina Čechů. Čtyři pětiny z nich jsou přesvědčeny o tom, že by schválení normy s možností sňatků gayů či leseb jejich život nijak neovlivnilo, a to si myslí dokonce i 75 % voličů SPD. Zlepšení očekává 11 procent lidí. Že by se jejich život po přijetí zákona o manželství pro všechny zhoršil, si pak myslí devět procent dospělých v Česku. Zjištění přinesl loňský průzkum agentur Nielson a Publicis Groupe.
Paní senátorka se do svého „tradičního“ a antifeministického útočiště může v klidu ubrat a dělat v něm laskavou pečovatelku, aby jí mužský neutekl k nějaké ženštější. Na základě tohoto svého tvrzení by mohla přehodnotit, zda vystupování na tiskových konferencích nebo židle v senátu už vlastně nejsou pokrokové více, než by bylo vhodné. Aby to nepřehnala, jako to podle ní s feminismem některé ženy přehnaly.
Kovářová totiž logicky zastává názor, že muži zpravidla nechtějí víc liberalismu ani chodit na mateřskou, a tudíž vzniká mezi ženami a muži ideologická propast, jak napsal list Financial Times. Dokládá to na průzkumech z USA, Velké Británie, Polska. Bylo by ovšem vhodné podívat se v případě takových tvrzení i na konkrétní náladu u nás. Podle průzkumu z loňského roku, který zveřejnil portál Česko v datech, a vypovídá tedy přímo o postoji Čechů, si až 70 % otců přeje strávit s dítětem alespoň část rodičovské dovolené. Přestože je mužů, kteří na rodičovskou opravdu chodí, stále nízké procento, podle dat ministerstva práce a sociálních věcí pobíralo rodičovský příspěvek v roce 2021 jen 1,78 % českých otců, jako hlavní důvod neuvádí to, že nechtějí nebo že je to ženská povinnost. Odůvodňují to finančními možnostmi.
Paní senátorka zaspala a nejsou to feministky, kdo to přehání. Žijeme ve 21. století, kdy již role v rodině nejsou stereotypně vyhrazeny. Žena není pečovatelka a muž už není výhradně živitelem rodiny, naopak čím více času tráví s rodinou, tím může jeho hodnota ve společenském žebříčku růst. Vzhledem k tomuto přesvědčení Kovářové je pak ovšem snáz pochopitelné její zmatení nad manželstvím stejnopohlavních párů. Možná by paní senátorce k vyšší míře respektu pomohlo, kdyby páry předem hlásily, kdo bude zastávat kterou roli – kdo se chopí role pečovatelky nebo pečovatele a kdo bude živitelkou nebo živitelem. Společnost ale již zkrátka svéhlavě nepodporuje tradice a patriarchát, jako tomu bylo v minulosti, a to souvisí i s postojem Čechů k manželství pro všechny. Naštěstí data také ukazují, že takových, jako je paní senátorka Kovářová, je v Česku čím dál tím méně.