Antisemitismus je hluboce zakořeněný rasismus v evropské společnosti. Pro židovskou komunitu i základní cíle Evropské unie představuje existenční hrozbu, varoval šéf Agentury EU pro základní práva Michael O’Flaherty. Válka, která vypukla po útocích palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael 7. října, vedla k bezprecedentnímu nárůstu antisemitských incidentů. Napětí zároveň zvýšil vysoký počet civilních obětí způsobených izraelskou reakcí.
Ředitel Agentury EU pro základní práva Michael O’Flaherty prohlásil, že je znepokojivé, že zatímco nepochybně dramatické momenty v našich evropských společnostech vyvolávají antisemitské reakce, pouze třetina běžné populace považuje antisemitismus za velký problém.
„Stalo se to s covidem, děje se to teď s ruskou agresí (na Ukrajině, pozn. red.) a teď se to děje znovu. Média s vývojem krize na Blízkém východě varují před nárůstem antisemitismu,“ řekl O’Flaherty s tím, že si upřímně myslí, že s jakýmkoli velkým negativním problémem v naší společnosti lze nalézt antisemitské stopy, které si najdou cestu. „Svědčí to o tom, do jaké míry je antisemitismus hluboce zakořeněným rasismem v evropské společnosti,“ prohlásil a dodal, že v tuto chvíli je zároveň důležité být ostražitý a odsuzovat všechny formy nenávisti, které se v Evropě projevují, a to včetně nenávisti vůči muslimům.
O’Flaherty odkázal na průzkum mezi evropskými židovskými komunitami, podle kterého má 90 % respondentů pocit, že se antisemitismus zhoršuje. „To je silný pohled na samotnou židovskou komunitu. Navíc převážně říkali, že jediným a největším problémem v jejich životě je antisemitismus. To je docela zarážející. Nebylo to o práci, zdravotnictví, vzdělání, vykládání jídla na stůl… Byl to antisemitismus.“
Nedávné studie Anti-Defamation League (Ligy proti pomluvám) se sídlem v USA přinesly zjištění, že protižidovské stopy zůstaly zakořeněné v 10 evropských zemích, přičemž zhruba každý čtvrtý člověk zastává historicky známé antisemitské přesvědčení.
Zemí s nejvyšší mírou antisemitských postojů mezi šesti zkoumanými státy západní Evropy je podle průzkumu ADL Španělsko. Antisemitské přesvědčení zde zastává 26 % populace. V Belgii pak 24 % a Francii 17 %. Následuje Německo, kde je toho názoru 12 % populace, přičemž německá organizace pro monitorování antisemitismu RIAS ohlásila, že od 7. října došlo k nárůstu antisemitských incidentů o 240 % a tamní komisař pro antisemitismus varoval před návratem země do jejích nejstrašnějších časů.
Ve Spojeném království jde o 10 % lidí a londýnská policie uvedla, že jen od 1. do 18. října bylo hlášeno 218 antisemitských trestných činů z nenávisti, což je více než 13krát více než ve stejném období loňského roku. V Nizozemsku zastává antisemitské názory pouze 6 % dotázaných. Údaje ADL zároveň odhalily 300% nárůst v Rakousku od začátku války v Izraeli. Co se týče východní Evropy, vysoká úroveň antisemitského přesvědčení byla zjištěna v Maďarsku (37 %) a Polsku (35 %).
O’Flaherty se také odvolal na holocaust. Podle něj na něj v současnosti totiž zapomínáme, a to ve velkém rozsahu. „Téměř všichni přeživší jsou teď pryč… a my teprve musíme najít nový způsob, jak efektivně předat příběh našim dětem, lidem v naší společnosti.“
V té souvislosti šetření Agentury EU pro základní práva odhalil rostoucí počet Židů, kteří uvedli, že v důsledku předsudků a diskriminace zvažují odchod z Evropy. „Je to existenční problém v tom smyslu, že když jsme se zeptali Židů, zda by uvažovali o odchodu z Evropy, značný počet řekl, že ano. A ještě znepokojivější je, že jde, když se podíváte na to, kdo ti Židé jsou, převážně o mladé,“ řekl šéf agentury a zdůraznil, že jsme vybudovali moderní Evropu na základě zavržení hrůz druhé světové války, z čehož největší hrůzou je a byl holocaust, genocida páchaná na Židech. „Proto má vytrvalý útok na tuto relativně malou komunitu lidí tak zásadní význam pro Evropu a pro hodnoty, o kterých tvrdíme, že je zastáváme,“ dodal.