NÁZOR / Dobrovolní hasiči možná každý den nejsou hrdinové, kteří se nebojí čelit nebezpečí a riskovat své zdraví a bezpečnost pro dobro druhých. Mohou se jimi ale kdykoliv stát, a když taková chvíle přijde, udělají všechno, co je potřeba udělat. Dobrovolní hasiči musí být vždy připraveni vyrazit na místo požáru, ať už je den nebo noc, léto nebo zima, slunce nebo déšť. Jejich rychlá a profesionální reakce může zachránit nejen majetek, ale i lidské životy. Myslím, že člověk, který se dobrovolně vydá touto cestou, je svým způsobem blázen. Kdo jiný by se ve svém volném čase připravoval na to, že kdykoliv může přijít nutnost, aby šel a nasadil život? 

Hlavně ve vesnicích a dalších menších obcích, kde profesionální hasičské služby nejsou vždy dostupné nebo dostatečné, si dobrovolní hasiči svým specifickým druhem bláznovství získali slušnou oblibu. Jsou totiž často jedinou nadějí na záchranu v případě požáru nebo jiné krize. Málo se o tom mluví, ale když jsou ve vsi dobrovolní hasiči, lidem se tam žije líp, protože mají pocit určitého bezpečí. 

Dobrovolní hasiči jsou také součástí naší kultury a tradice. Jejich historie sahá až do 19. století, kdy vznikly první dobrovolné hasičské sbory v Čechách. Od té doby se dobrovolní hasiči zapojují do různých kulturních a společenských akcí, jako jsou například hasičské závody, plesy, výstavy, oslavy a další. Tyto akce přispívají k oživení a zábavě našich vesnic a měst, a také k posílení vztahů mezi lidmi.

Dobrovolní hasiči si zaslouží naši podporu a uznání. Více podporu, kvůli uznání to, myslím, spíše nedělají. Bez dobrovolných hasičů by naše společnost byla mnohem chudší a zranitelnější. Podpořme je tedy nejen slovy, ale i činy. Můžeme jim pomoci finančně, materiálně, nebo se i sami zapojit do jejich činnosti. Každý z nás může být dobrovolným hasičem, stačí jen mít odvahu, vůli a srdce na správném místě.

Tento rok přinesl pro dobrovolné hasiče spoustu novinek. Já jsem osobně nesmírně ráda za to, že byla v září uzavřena Dohoda o spolupráci mezi HZS České republiky a Sdružením hasičů Čech, Moravy a Slezska, která stvrzuje novou etapu spolupráce v oblastech hasičského sportu, vzdělávání členů jednotek SDH, preventivně výchovné činnosti, ochrany obyvatelstva, přípravy návrhů právních předpisů z oblasti požární ochrany.

Jako aktivní dobrovolnou hasičku mě obzvlášť potěšilo, že dohoda pamatuje i na děti a mládež, jejich zapojení do preventivně-výchovné činnosti formou RESCUE campů i přípravu hasičského dorostu pro budoucí působení v jednotkách SDH obcí.

Pokud jste dočetli až sem, snad mi nebudete mít za zlé, že neudržím pozitivní linku až do konce. S dobrovolným hasičstvím se pojí i problémy, které je třeba řešit. Nakonec nejde o materiální věci, mezi hasiči jsou šikovní lidé, kteří toho umí spoustu opravit nebo vymyslet, aby to fungovalo. Problém je v lidech, respektive v tom, že nejsou. Občas samotné odhodlání nestačí k tomu, aby lidé u dobrovolných hasičů zůstávali. Doba není dobrá, a čím dál víc lidí musí každý volný čas věnovat tomu, aby se postarali o svoje blízké. Chtěla bych tedy poprosit, abychom se zamysleli, zda se v příštím roce nezačít opravdu vážně a na systémové úrovni zabývat tím, jak pro dobrovolné hasiče vytvořit o něco lepší podmínky. Potřebujeme je. Tahle investice se asi nevrátí na úrocích, ale až bude někde hořet, budete vědět, že to někdo uhasí. 

Autorka je poslankyně za STAN