Poslankyně Věra Kovářová (STAN) FOTO: Archiv STAN
FOTO: Archiv STAN
Premiér Andrej Babiš zvládá svou roli jen za fungujícího hospodářství. Vyhrožovat předčasnými volbami je nezodpovědné, pokud se bojí klesajících preferencí, ať se k tomu postaví čelem, říká poslankyně STAN Věra Kovářová v rozhovoru pro deník FORUM 24. Jak členka rozpočtového výboru dále upozorňuje, současně hrozí, že vláda rezervy před krajskými volbami rozdá namísto toho, aby je efektivně využila. Během sestavování rozpočtu podle ní zafungovala demagogie, měl se vytvořit seznam připravených investic v regionech. A pokud jde o slovní přestřelky se šéfem hnutí ANO, bez váhání přiznává, že jí to pomáhá. „Čím hrubší je ke mně pan premiér, tím je podpora ze strany voličů větší,“ říká jedna z nejvýraznějších kritiček současné vlády.
Tento týden byl ve Sněmovně schválen v prvním čtení vládní návrh na zvýšení deficitu státního rozpočtu na půl bilionu korun. Pokud by nakonec neprošel, mluvil premiér Andrej Babiš (ANO) i o předčasných volbách. Považujete tuhle možnost v příštích měsících za reálnou?
Musím konstatovat, že Andrej Babiš jasně ukázal, že roli premiéra zvládá, pokud hospodářství výborně funguje a jsou obrovské příjmy, a tak v tom dokáže nějak žít. Ale v momentě, kdy nastane takováto krize, tak se rozhodně neosvědčil. Jestliže premiér v takto kritické situaci vyhrožuje předčasnými volbami, tak je to nezodpovědné. Není přece možné, aby v okamžiku, kdy nevíme, co bude s hospodářstvím, a je jasné, že vzroste nezaměstnanost, chtěl premiér ještě vyhlásit předčasné volby. Je potřeba, aby se to dotáhlo do konce volebního období. Všichni známe, jak to vypadá po volbách, a sice že stát přestane na chvilku fungovat.
Přikláníte se k odůvodnění, že se premiér Babiš bojí poklesu volebních preferencí s nastupující hospodářskou krizí, kdy nebude mít tolik prostředků na rozdávání, a PR a marketing nebudou stačit, nebo máte jiné vysvětlení?
Mám pocit, že jsou pro to dva důvody. Samozřejmě že se dopady koronavirové krize projeví významněji za pár měsíců. A vláda bude muset pochopitelně dělat i opatření, která nebudou populistická. Druhá věc je, že vyhrožuje zřejmě těm stranám, které mají volební preference aktuálně na hraně. Ale myslím si, že není na stole varianta, že bychom jako jakákoliv z těchto stran blokovali předčasné volby kvůli tomu, že bychom se nedostali do Sněmovny. Takhle ta otázka nemůže znít. Jestli má zkrátka pocit, že mu klesají preference, ať se k věcem staví čelem, nikoli aby utíkal z boje.
Zůstaňme ještě u státního rozpočtu. Vy jste o novele zvyšující deficit na 500 miliard korun na Twitteru napsala, že je to čistá fušeřina, za kterou by v každé slušné firmě vynesli vedení v zubech. Kde vidíte hlavní úskalí?
Dívala jsem se na to, kolik materiálu jsme dostali, když se schvaloval státní rozpočet se schodkem 40 miliard korun. Šlo asi o tisíc stran. Nyní schvalujeme schodek ve výši půl bilionu korun a dostali jsme k tomu v podstatě tři stránky textu. A jestliže vláda přichází s takovýmto návrhem, tak je i pro opozici důležité, aby měla nějaké informace o tom, jakým způsobem je odůvodněn. Je tam sice výpadek příjmů 63 miliard korun, ale objevila se tam i částka téměř 137 miliard korun jako vládní rozpočtová rezerva. V praxi to znamená, že bychom dali vládě možnost nakládat s těmito prostředky, aniž bychom věděli, jak částku následně použije. Když schválí Sněmovna vládní rozpočtovou rezervu, tak ji má vláda k dispozici de facto neomezeně. Není možné, aby takovýmto způsobem rozhodovala. S ohledem na blížící se krajské volby je zde i riziko, že namísto efektivního využití peněz bude rozdávat nějaké balíčky.
Řídit stát jako firmu? Ale kdeže. Třeba tahle rozpočtová novela je čistá fušeřina, za kterou by v každé slušné firmě vynesli vedení v zubech. Proto jsem dnes hlasovala pro její vrácení k přepracování.https://t.co/Q3i9oriElT
— Věra Kovářová (@v_kovarova) June 23, 2020
Hned následující den však předložil pan premiér Babiš jako poslanec pozměňovací návrh, který přesunul 100 miliard korun ze zmíněné vládní rezervy do jednotlivých rozpočtových kapitol. Proč to nešlo před tímto tlakem?
Paní ministryně (ministryně financí Alena Schillerová, za ANO – pozn. red.) říkala jeden den, že není schopna vyspecifikovat sto miliard korun. A vidíte, stal se zázrak a pan premiér druhý den předložil pozměňovací návrhy, kdy opozici prakticky předhodil tabulku s nějakými nápady, kde by se daly peníze použít. I přestože jsou tam položky, se kterými lze souhlasit, například jde o program Antivirus, investice do kulturních zařízení nebo položky na komunikace druhých a třetích tříd pro kraje, jsou tam rovněž stále položky, u kterých není jasné, jakým způsobem budou využity.
Mimochodem kraje ale přece dostaly tyto peníze jako kompenzaci za spolufinancování příspěvku pro OSVČ. Na rozdíl od obcí pro ně neplatí kompenzační příspěvek 1200 korun na obyvatele.
Ano, to je další věc. Tady je to trochu demagogie. Jak stojí v návrhu pana premiéra, obcím se bude kompenzovat výpadek za zmiňovaný bonus v celkové výši 12,8 miliardy korun. Ale na kraje se zapomnělo. A jak říkáte, finance, které se dávají na krajské silnice, jim v podstatě slíbili. Každý rok dostávají na tyto účely peníze v rozmezí dvou až čtyř miliard. Vezměte si, že toto měli udělat už dávno. Jestliže jim to slíbili na konci roku, tak obce měly peníze dostat v únoru. Ale nyní máme červen, dostane se to k nim v září a opravovat komunikace budou během října, listopadu a prosince. Ale jakmile pracujete za sněhu, větru a deště, tak kvalita silnic trpí. Takže jim to slíbili, ale zase leští kliky. Každý rok se dohadují, jestli jim vláda ty peníze dá, nebo ne. Ale takhle se plánovat nedá.
Dále by se mělo dvacet miliard korun „proinvestovat“. Na připravené projekty obcí, měst a krajů ale další prostředky nejdou. Jak upozorňoval například místopředseda ODS Martin Kupka, administrace investičních projektů je přitom náročná a nemusí se letos stihnout. Váš názor?
Říkali jsme už během projednávání předchozích dvou schodků, že je potřeba reagovat na připravené projekty, kde se může začít okamžitě stavět, a to jsou národní dotační tituly. Pod čarou jsou pak neuspokojené žádosti, kam by mohla vláda ty peníze dát. Jde o menší regionální projekty, kde je možná právě podpora lokální ekonomiky.
Dále bych předpokládala, že si vláda udělá seznam, kdy by oslovila obce, města a kraje s tím, jaké mají připravené projekty se stavebním povolením, a říct si, kde je možná absorpční kapacita a jaký je výpadek soukromých investic.
A závěrem, jaké projekty z těch dvaceti miliard může realizovat stát. Jestliže pan ministr (ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček, za ANO – pozn. red.) říká, že jde o silnice, tak zde je to přece jasné, tam vědí, kde mají stavební povolení. Ale když mluví o vysokorychlostních železnicích, to je na další léta, to přece není ta rychlá pomoc. Pomoc se musí směřovat tam, kde je to připraveno, a to především do regionů napříč republikou.
Součástí pozměňovacího návrhu premiéra je i přesměrování tří miliard na opravy a modernizace škol a školek. Vy jste v březnu upozorňovala na jejich nedostatek a předala jste premiérovi seznam, kde všude chybějí. Premiér vás poté nazval bestií, což zachytila Česká televize. Vzpomněl si na vás premiér? Vyjasnili jste si to vlastně zpětně?
(smích) Téma regionálního nedostatku mateřských a základních škol je dlouholeté, akorát na to vláda trochu pozapomněla. Nyní je to přesně to, co jsme chtěli. Máme dotační tituly a jsou tam projekty se stavebním povolením, takže se může začít okamžitě stavět. Ale nesmí se zapomínat na to, že je to pouze pro obce do tří tisíc obyvatel a do částky dvaceti milionů. Jsou tam ale i nákladnější stavby, na které se letos nedostalo. Četla jsem to tak, že čekají na předvolební období 2021, ale vůbec si už neuvědomují, že rodiče nemají děti kam dávat.
Jinak si myslím, že si nebylo co vyjasňovat. Komunikace je vždycky poměrně živá. Když jsem přesvědčena o tom, že mám pravdu a ten můj návrh, ať už je jakýkoliv, je správný, tak si za tím prostě jdu. A myslím si, že jsou okamžiky, kdy si vláda některé z nápadů osvojí. Na jednu stranu mě sice zamrzí, že to není můj návrh, ale pokud to povede k cíli, tak mně to vůbec nevadí. A že má pan premiér někdy slovník jako v hospodě, je známo. Ale to si můžeme vyprávět někde mezi čtyřma očima. Pokud se ostřejší slova používají nejenom vůči jakékoliv poslankyni, tak si přece uvědomím, že je to premiér a já poslankyně. Komunikace může být živá, ale měla by probíhat na nějaké úrovni.
Tohle ale může mít ještě i druhou rovinu. Po misi Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu urazil pan Babiš jeho předsedkyni Moniku Hohlmeierovou i české europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) a Mikuláše Peksu (Piráti). Všichni tři se stali následně terčem výhrůžek. Vy jste se nesetkala s podobnými reakcemi?
Musím říct, že mi v tomto případě udělá vždycky dobrou službu, a musím mu poděkovat. Reakce byly vesměs povzbuzující a musím říct, že i vtipné. Třeba že slovo „bestie“ znamená ve výkladovém slovníku best friend (anglicky nejlepší přítel – pozn. red.) a podobně. Čím hrubší je ke mně pan premiér, tím je podpora ze strany voličů větší.
Druhou část rozhovoru s Věrou Kovářovou o tom, jak jednat s premiérem Babišem, abyste něco prosadili, o vládních opatřeních proti koronaviru, ale také o předvolebním vyjednávání demokratické opozice najdete již tento víkend na našem webu.
