Premiér Andrej Babiš (ANO) FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
KOMENTÁŘ / Andrej Babiš prohlašuje, že jeho hnutí zatím nemá jasné stanovisko k česko-americké obranné smlouvě (DCA), jež bude ratifikována v parlamentu. Používá přitom podobnou rétoriku jako dezinformační scéna napojená na Kreml, a jakou používal v prezidentské kampani.
Babiš předvedl v souvislosti s česko-americkou dohodou dvě tváře. Jednu „státotvornou“ po společné schůzce s prezidentem Pavlem a premiérem Fialou. Druhou skutečnou – dryáčnickou – v debatě s premiérem na TV Prima. Je v pořádku, že opozice požaduje detaily smlouvy DCA, ale vůdce ANO používá argumentaci připomínající destruktivní počínání SPD a proruské mimoparlamentní scény.
Posílení ruských aktivit
Ředitel BIS Michal Koudelka prohlásil na půdě poslanecké sněmovny, že po invazi na Ukrajinu u nás zesílily aktivity ruských zpravodajských služeb. Jejich cílem je destabilizace „nepřátelských“ zemí, vytváření strachu z války a přiživování chaosu, kam zapadají i nátlakové akce radikálních proudů.
„Dá se předpokládat, že Rusové budou využívat všech svých prostředků, včetně tvrdých dezinformací, a to i osobního až intimního charakteru, páté kolony u nás a tak dále, aby schválení této smlouvy zabránili,“ varoval Koudelka.
V této zlomové a vypjaté době by se dalo očekávat, že vláda najde aspoň v této věci, jež se přímo dotýká národní bezpečnosti, společnou řeč s významnou částí opozice. Jenže Babišovy reakce jsou na hony vzdáleny uvědomění si závažnosti situace. Naopak míří opačným směrem, o čemž svědčí i jeho vystoupení v pořadu Partie.
Mediální půst, avizovaný po debaklu v prezidentských volbách, ani výměna marketingového týmu se neprojevily na posunu image Andreje Babiše. Pokud ano, tak k horšímu. Předvedl klasický agresivní styl, kdy neudržel téma ani myšlenku, stejně jako obvyklou dávku lží.
Nezpochybňujeme závazky vůči NATO, ale…
To se projevilo i v pasáži týkající se česko-americké obranné smlouvy. Bývalý premiér nebyl schopen odpovědět, zda ji jeho hnutí při ratifikaci v poslanecké sněmovně podpoří. Stále opakoval, že nemá informace, přitom smlouva je už delší dobu k dispozici.
Nevyhnul se ani protimluvům. „My nezpochybňujeme závazky České republiky vůči NATO. Ani článek pět, jak to manipulovala Česká televize,“ uvedl na otázku, zda dohodu podpoří.
Mimoděk tím připomněl svoje selhání v debatě prezidentských kandidátů, kde odmítl pomoc spojencům v případě, kdyby byli napadeni Ruskem. Tento mezinárodní lapsus musel žehlit i jeho podporovatel Miloš Zeman při jednání s polským protějškem Dudou.
„A nám píšou lidi a říkají, ten šílený Řehka stále mluví o válce, on mluví, že budou lítat rakety. Nechť jde do bunkru a nechť mlčí. On mluví o válce, my nechceme válku,“ vykládal.
Cizí vojska, nebo spojenci?
„Lidi se nás ptají, jestli tady budou američtí vojáci, je tam něco, že budou něco stavět, ano, a potom samozřejmě na sítích a v momentě, když my mluvíme, že jdeme do války… Ano, tak jsme hned na ráně… Lidi mají oprávněně strach, že tady budou nějaká cizí vojska,“ pokračoval Babiš.
Babiš vytrhává výroky náčelníka generálního štábu Karla Řehky z kontextu, podobně jako před volbami vyjádření generála Petra Pavla. Nikdo soudný žádnou válku nechce, nikdo nikoho do války neposílá. Nežijeme však ve světě zalitém sluncem, ale imperiálních ambicí Putinovy diktatury.
Pokud by Západ selhal a setrval v nirváně, že lze s Putinem vycházet po dobrém, ohrozil by bezpečnost vlastních obyvatel. Proto je nutné koordinovat posilování národní bezpečnosti se spojenci. Proto nelze vyloučit ani zcela krajní a nepravděpodobné varianty, že se konflikt může rozšířit. Nikdo nevěřil tomu, že může Moskva napadnout svrchovanou Ukrajinu a vraždit její civilní obyvatele.
Z Babiše musí mít ruští propagandisté radost. Nikoli „šílený“ Řehka, ale šílený Putin a jeho okolí jsou rizikem pro celý svobodný svět. Pojem „cizí vojska“, používaný Babišem a proruskou scénou pro spojence v NATO, kteří by nás byli ochotni při aktivaci článku 5 bránit, je jen ozvěnou éry komunismu.
Smršť dezinformací
K této snůšce populistických frází a nepravd lze doplnit, že Česko je jednou z poslední členských zemí NATO, která nemá tuto smlouvu uzavřenou. Ještě není ratifikována, a už se kolem ní generuje smršť dezinformací, lží a polopravd.
Není pravda, že budou mít američtí vojáci na našem území stálou základnu, jako ji mají v řadě jiných evropských zemí, a další o to usilují. Pokud bude americká strana na našem území investovat, tak do vybavení, aby bylo kompatibilní se standardy NATO v případě, že by bylo nutné zemi bránit.
Smlouva DCA neumožňuje svévolný pobyt amerických příslušníků na našem území, ale vždy po souhlasu vlády a parlamentu. Neplatí šířené dezinformace, že může vést k rozmístění amerických zbraní hromadného ničení, včetně jaderných zbraní.
Nemá smysl si ovšem nalhávat, že na evropském území nejsou. Jejich kapacity jsou však dostatečné a další rozšiřování se nepředpokládá. Je to naopak Rusko, jež plánuje rozmístění jaderných zbraní v Bělorusku, což má do značné míry propagandistický efekt.
Nezbývá než se ptát na důvody Babišova zbabělého lavírování. Nelze je hodnotit jinak než jako zavírání oči před realitou a oslabování obranyschopnosti Česka. Jedním z důvodů je obava, že strach z „cizích vojsk“ rezonující u voličů ANO zejména penzijního věku, oslabí jeho podporu. Zároveň tím nadbíhá neukotveným voličům nakloněným zájmům Ruska.
SPD stagnuje a nová „hvězda“ radikálů Jindřich Rajchl s aktuální podporou jedno až dvě procenta pomalu vyhasíná. Babiš chce urvat moc za každou cenu. I za cenu luxování mimoparlamentní proruské scény, podobně jako v prezidentské kampani. Tam se ovšem přepočítal.
