Andrej Babiš v Poslanecké sněmovně FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Byla to jen otázka času, kdy hnutí ANO zakomponuje do prezidentské kampaně Andreje Babiše ukrajinskou otázku. Dosud vládní pomoc válkou sužovaným Ukrajincům podporovalo, nyní však odmítlo prodloužit jejich dočasnou ochranu. Je to jen náhoda, že je měsíc před volbami?
Babiš přišel po dlouhé době do poslanecké sněmovny, i když tvrdí, že je raději mezi lidmi. Tentokrát k tomu měl pádný důvod, naplnit scénář prezidentské kampaně. Vystoupil s návrhem zařadit bod „Hodnocení plnění programového prohlášení vlády Petra Fialy“, ačkoli je jasné, že vlivem turbulentních okolností ztratilo aktuálnost.
Babišova exhibice
Opozice tento bod neprosadila. Babiš ovšem dostal prostor hodinu a půl drtivě kritizovat vládu za to, co dělá, nebo naopak nedělá. Zároveň vychvaloval svoje vládnutí, jako by promítal propagandistický seriál splněných plánů a úspěchů.
Prezidentský kandidát shodil předvolební masku smířlivého státníka, jíž stejně nikdo nevěřil. Ve své další exhibici znovu ukázal svoji pravou tvář: vodopád negací, lží a čiré demagogie.
„Tato vláda se stále vymlouvá na válku na Ukrajině. Ano, je to hrozná věc. Nemělo se to stát. A někdo stále tvrdí, že je to těžší, než byl covid. A není to pravda,“ zdůraznil expremiér. Dokládal to tím, že v roce 2020 se propadla naše ekonomika o 5,5 procenta HDP, zatímco letos stále roste.
To byl ovšem přímý důsledek lockdownů jeho vlády, není se čím chlubit. Jen minimum evropských zemí na tom bylo ve srovnání hlavních covidových ukazatelů hůř. Babišovo srovnávání vlastního manažerského selhání se současnou zlomovou situací, kdy se radikálně mění základy evropské geopolitiky, hraničí se ztrátou soudnosti.
Totéž platí pro jeho zlehčování současné situace slovy, že „my nejsme ve válce“. Skutečně nejsme, ale tragický konflikt s přímými dopady na celou Evropu mění priority. Staví do popředí existenční otázky národní a energetické bezpečnosti, kde neplatí jednoduchá řešení.
„Lex Ukrajina IV.“
Babiš si je vědom, že do voleb už nezbývá příliš mnoho času. Přehoupnou se Vánoce a Nový rok a pak už zbývá jen krátká cílová rovinka. Proto nestačil jen dryjáčnický předvolební projev, ale klub ANO se distancoval od pokračování pomoci ukrajinským uprchlíkům.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka navrhoval prodloužení jejich dočasné ochrany o jeden rok do března 2024, obsažené v zákoně označovaném jako „Lex Ukrajina IV.“ O ochranu přitom u nás od začátku války požádalo 461 tisíc uprchlíků, což není triviální situace.
Tento výjimečný stav vyžaduje výjimečná zákonná opatření, jež upravují pobyt uprchlíků, zdravotní péči, vzdělávání dětí, zaměstnání a další pravidla. Celkové finanční náklady na tuto pomoc jsou proti předpokladům poloviční a tvoří jedno procento všech vládních výdajů. Opoziční výhrady, že stát pomáhá Ukrajincům na úkor českých občanů, nemají oporu v realitě.
ANO couvlo
Před tímto hlasováním měl poslanecký klub ANO tiskovou konferenci, na které jeho předsedkyně Alena Schillerová oznámila, že prodloužení zákona nepodpoří. Stejně jako už tradičně SPD, která chce zastavit pomoc Ukrajině úplně.
„Lex Ukrajina nic neřeší, jen udržuje současný stav a vláda celý problém hrne před sebou. Náš klub se kloní k tomu zdržet se při hlasování o zákonu jako o celku,“ sdělila Schillerová a jako důvod, zjevně zástupný, uvedla některé nedotažené technikálie.
ANO přitom do této doby podpořilo všechny tři dosavadní zákonné normy „Lex Ukrajina“. Odsouhlasilo vojenskou i finanční pomoc Ukrajině a výcvik čtyř tisíc jejích vojáků na našem území.
Koalice prosadila zákon „Lex Ukrajina IV.“ sama, ale postup klubu ANO není náhodný. Z analýz veřejného mínění vychází, že česká společnost je stále většinově naladěná pro pomoc Ukrajincům. Z aktuálního průzkumu slovenského think-tanku GLOBSEC, který mapoval vztahy k ukrajinským uprchlíkům v zemích V4, vyplývá, že 73 procent obyvatel Česka se staví k přijímání uprchlíků pozitivně, čtvrtina negativně.
U voličů hnutí ANO jsou však tyto názory rozděleny zhruba napůl. To staví Babiše do schizofrenní situace. Jelikož sám nemá žádné názory a řídí se jen marketingovými scénáři, nečiní mu problém měnit postoje podle publika. Tedy i k ukrajinské otázce.
Licoměrný kalkul
„On je schopný na jednom náměstí mladým lidem říct, že se musí Kyjevu pomáhat, a na druhém rohu, kde budou senioři, tvrdit, že už ani koruna nesmí jít na Ukrajinu a všechny peníze mají zůstat tady,“ říká expert na politický marketing Marek Gregor v rozhovoru pro portál Czechcrunch.
„I mezi voliči ANO jsou lidé, kteří stojí na straně Ukrajiny. Zároveň tam jsou ale i lidé, kteří odmítají jakoukoli pomoc a Ukrajinu by zaprodali Rusku, jen aby jim nestouply ani o korunu zálohy na plyn,“ vysvětluje Gregor.
Podle něj je jedna z nejodpornějších věcí v politice v letošním roce, jak „Babiš vykřikuje na náměstích, že vláda pomáhá jen ukrajinským uprchlíkům a zapomíná na naše lidi“.
Pokud chce Andrej Babiš oslovit i elektorát Tomia Okamury a neparlamentní radikální scény, nezbývá mu nic jiného. Tam je podpora Ukrajiny ještě mnohem nižší než u sympatizantů ANO. Do tohoto rámce zapadá i odstup od prodloužení ochrany uprchlíkům.
Odtažitost od ukrajinského konfliktu, který stále patří k nejsilnějším tématům doby, může být jednou z dělících linií ve druhém kole prezidentských voleb. Že je to jen licoměrný marketingový kalkul?
Na tom je postaveno celé Babišovo působení v politice. Kdyby vycházely průzkumy jeho voličské základny jinak, stal by se klidně nejagilnějším podporovatelem prezidenta Zelenského v celé Evropě.
