Ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09) FOTO: TOP 09 / se souhlasem
FOTO: TOP 09 / se souhlasem
TOP 09 by chtěla do koaliční smlouvy SPOLU prosadit samostatné ministerstvo pro vědu a výzkum. Deníku FORUM 24 to řekl ministr Marek Ženíšek, který tuto oblast nyní spravuje. Se zřízením samostatného ministerstva souhlasí i 1. místopředseda lidovců Pavel Bělobrádek. Premiér Petr Fiala (ODS) v takovém řešení vidí výhody, není ale dle svých slov příznivcem vytváření nových úřadů. Pokud by tedy mělo vzniknout nové ministerstvo, jiné by se mělo zrušit.
„Ano, chceme ministerstvo pro vědu, výzkum a vysoké školy a pak euro,“ řekl ministr Ženíšek. „Představa, že by ministr školství během jednoho týdne řešil problematiku uklízeček, přijímací řízení, problémy ve středním školství, mládež jako takovou a vedle toho i vysoké školy, je podle mě neudržitelná. Země kolem nás si to uvědomují a rezorty rozdělují,“ vysvětlil.
„V současnosti máme 16 rozpočtových kapitol, které vyjednávám já, nebo úřad při vládě. Akademie věd, GAČR, TAČR, ministerstvo školství má vlastní kapitolu pro výzkum, k tomu další rezorty mají vlastní výzkumné organizace. Celkově je to neudržitelné,“ dodal.
Upozornil i na výtky ze stran nezávislých odborníků, Evropské komise a dalších institucí, podle nichž je systému vědy a výzkumu roztříštěný. „Mnoho zemí proto zvolilo model, kde se školství zaměřuje hlavně na mládež a základní či střední vzdělávání, zatímco věda, výzkum a vysoké školy spadají pod samostatný rezort. Tento přístup dává smysl. Poláci a další sousední země to tak mají. U nás se místo toho vytvořila Rada vlády, potom se to řešilo pomocí zákona, ale chybí jasný prvek, který by to mohl efektivně řídit,“ řekl.
Opozice už nyní označuje post ministra pro vědu, výzkum a inovace za zbytečný. Stejně se vyjadřuje také o ministrovi pro evropské záležitosti.
„Opozice může tvrdit, že jde o zbytečné ministerstvo navíc, ale zahraniční zkušenosti ukazují, že to může fungovat. A to říkám nezávisle na tom, jestli tady budu já, nebo ne. Klidně se vrátím k zahraniční politice, ale ten systém si o změnu říká sám. A pokud byste udělala průzkum mezi rektory vysokých škol, nenajdete jediného, který by řekl, že to není dobrý nápad,“ myslí si Ženíšek. Bude se proto snažit o to, aby samostatné ministerstvo bylo i v koaliční smlouvě. TOP 09 čeká programová konference, kde se tím bude zabývat. Ministr o tom ale už mluvil s premiérem Petrem Fialou, kterému se prý nápad líbil.
Fiala ve vyjádření pro deník FORUM 24 připomněl, že myšlenka rozdělit ministerstvo školství na dvě tak, aby byly samostatně řízeny vysoké školy a výzkum, je zde už řadu let a sám byl jejím příznivcem. „Je to model, který má řada jiných států. Mělo by to nepochybně svoje výhody. V poslední době se ale objevuje řada nápadů na nová ministerstva, např. ministerstvo sportu. A já rozhodně nejsem příznivcem vytváření nových a nových úřadů. Takže pokud bychom k vytvoření ministerstva pro vysoké školy měli přistoupit, muselo by to být součastí širší reformy struktury centrálních úřadů, která by vedla k větší efektivitě. Pokud bychom chtěli zřídit nové ministerstvo, měli bychom jiné zrušit,“ uvedl.
Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová deníku FORUM 24 napsala, že plnohodnotné ministerstvo pro vědu, výzkum a vysoké školy má celá řada vyspělých zemí. „Chceme-li s nimi držet krok a uspět v dravé konkurenci, musíme se oblasti víc věnovat. Post ministra pro vědu je v současné době prvotní nutný krok, ale nemělo by zůstat jen u něj,“ uvedla.
Šéf lidovců Marek Výborný odmítl komentovat neveřejné projednávání programu SPOLU. „Obecně vědu a výzkum podporujeme, v čele stál historicky Pavel Bělobrádek,“ připomněl.
Debaty o zřízení samostatného ministerstva pro vědu a výzkum se vedou už dlouho. V roce 2015 o tom mluvila vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD). Podle tehdejšího vicepremiéra pro vědu a výzkum Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) měl úřad řešil oblast výzkumu a jeho směřování do budoucna. To v tu dobu spadalo pod ministerstvo školství. Ve hře bylo zřídit buď celé nové ministerstvo, nebo jen samostatný úřad.
Bělobrádek nyní s návrhem TOP 09 souhlasí, podle svých slov už jen proto, že to sám dříve navrhoval. „Jsem přesvědčen, že by nedošlo k žádnému navýšení finančních nákladů,“ řekl deníku FORUM 24. Naopak by se podle něj ušetřilo, protože by došlo k delimitaci jiných ministerstev a institucí a došlo by k sjednocení některých věcí. Pokud by nevzniklo samostatné ministerstvo, tak by byl pro zřízení centrální autority. „Mohlo by se přikročit k přeformátování vlády, jsem přesvědčen, že by si i sport, když ne přímo vlastní ministerstvo, zasloužil výrazně posílit na MŠMT,“ myslí si.
Oblast vědy a výzkumu se v posledních desítkách let přesouvala mezi různými členy vlády. Funkce ministra pro vědu a výzkum se poprvé objevila ve vládě Vladimíra Špidly, kdy ji v letech 2002 až 2004 zastával předseda Unie svobody Petr Mareš, který byl zároveň místopředsedou vlády. Od ledna 2014 do prosince 2017 působil ve vládě Sobotky místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek.
S nástupem vlády Petra Fialy v roce 2021 byla jmenována ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09), která v dubnu letošního roku rezignovala. Jejím nástupcem se měl stát ekonom Pavel Tuleja, který se ale nominace vzdal kvůli kritice za to, že v minulosti publikoval články v takzvaných predátorských časopisech. Novým ministrem se poté stal Marek Ženíšek.
