V republice přituhuje. Vedle prokurátorských turbulencí okolo Čapího hnízda, povstání kolaborantů u sochy dobyvatele Koněva a okřikování suverénní pražské samosprávy Ruskem se v tichosti šije náhubek na svobodu slova novinářů České televize. Zatím „jen“ na sociálních sítích. Že si právě poslanec za Babišovo ANO Aleš Juchelka objednal u parlamentního institutu analýzu s klopotným názvem „Vnitřní regulace aktivity zaměstnanců veřejnoprávních televizí na sociálních sítích a regulace činnosti zaměstnanců“, přičemž slovo „cenzura“ z něj vypadlo nejspíš jen z cudnosti, totiž není náhoda.

„Kvůli aktivistickému vystupování některých redaktorů ztrácí veřejnoprávní média prestiž a kazí se značka Českého rozhlasu a České televize,“ má o ČT na serveru Mediář.cz starost její někdejší moderátor Juchelka. Kdo má za to, že si ausgerechnet Babišův poslanec poručil svodku o soukromých aktivitách veřejnoprávních novinářů na privátních účtech Twitteru a Facebooku v evropských zemích jen kvůli více či méně zdařilým internetovým glosám populárních tváří publicistiky a zpravodajství ČT, nebo proto, aby se parlamentním analytikům nezkrátily žíly, žije v iluzi o zdejších svobodách. Poslanec Juchelka je totiž za ANO členem volebního alias „mediálního“ výboru poslanecké sněmovny, kam chodí skládat účty radní veřejnoprávních médií včetně Rady České televize. Že právě její moderátoři a reportéři dovádí k hysterii samotného Capo di Tutti Capi Juchelkovy partaje, a proto sílí snahy o jejich umlčení na sociálních sítích, je holý fakt.

Neskrývaná arogance a odpor předsedy vlády k České televizi, která přitom Babišovi měří stejným metrem jako jiným politikům a na rozdíl od poplatných komerčních televizí čechrá premiérovi místo ega čapí peří, jsou pro jeho poslance jasným povelem k rázné akci. Zavděčit se stranickému šéfovi nevídaným tlakem na regulaci svobody slova skrz Radu ČT zrovna v době, kdy ANO v holtportu se sněmovními bolševiky a xenofoby drží u ledu už (sic!) šest výročních zpráv Rady ČT o činnosti a hospodaření veřejnoprávní televize, aniž by bylo vůbec v dohledu jejich projednání, nese pachuť čirého vydírání. „Je to de facto odpovědnost Rady ČT, aby s tím něco udělala, protože ona ručí za dobrou pověst veřejnoprávních médií. Myslím si, že by měli něco iniciovat, přijít s návrhem,“ mlží Juchelka. Ušpiněná výměna Babišova povelu pro schválení výročních zpráv o České televizi za ticho tamních redaktorů na sociálních sítích by přitom byla poslední nenávratnou cestou České televize do pekel nesvobody a politické servility. Přesto zaujala. „Kolem sociálních sítí vzniká příliš zmatků,“ tvrdí v médiích předseda Rady ČT Jan Bednář s tím, že regulační normu má mít televize hotovou dokonce už na podzim. O té se ale většina radních veřejnoprávní televize dozvídá vůbec poprvé až dnes jen z článku v odborném Mediáři. Stejně jako informaci, že management Kavčích hor o regulaci svobody slova svých novinářů na sociálních sítích reálně uvažuje. „Vydání dokumentu je otázkou týdnů, aktuálně jsme v závěrečné fázi připomínek,” šokuje ve zmíněném článku ředitel zpravodajství a publicistiky ČT Zdeněk Šámal. Že přitom dozajista nejde o jeho iniciativu coby televizního profíka s rozsáhlou historií právě naskrz svobodnými médii doma i v zahraničí, ale o černého Petra, kterého v hierarchii Kavčích hor zjevně vyfasoval befelem, je nadevší pochybnost.

Ať už je autorem nápadu na páchnoucí „deal“ s důvěrou novinářů České televize ve svobodu slova kdokoliv, jedno je jisté: významně je poškodí a zkrátí je o základní ústavní právo. Navíc, čekat za ústupek Babišovi vstřícnost k delšímu posezení na vrcholu Kavčích hor by byla naivita na entou: samolibý, agresivní a svým způsobem asociální premiér má vstřícnost za slabost a ústupek jeho požadavkům za jasnou prohru. Zelenou dostanou také urážky, sprostoty a  manipulace, kterými novináře České televize dnes a denně častují dezinformátoři všeho druhu, ruská propaganda a její pátá kolona v prezidentské kanceláři a politických stranách. Populisty a mozky vydrhnuté Parlamentními listy nevyjímaje.

Že v ANO s jídlem roste chuť zúčtovat s nepohodlnými lidmi nejen v redakcích ČT, ale už i v její radě, pak dokazuje čerstvý pokus dalšího Babišova poslance Martina Kolovratníka. Rovněž člen parlamentního volebního výboru za hnutí ANO totiž pléduje za předvolání autora těchto řádek jako člena Rady České televize před poslance. To vše kvůli zdejšímu redakčnímu komentáři o kolaborantských snahách Miloše Zemana rozeštvat zemi až k občanské válce. V zájmu Kremlu. Ještě pikantnější je pak fakt, že tím Kolovratník hodlá vyhovět fantasmagorické stížnosti (sic!) legendárního proruského kolaboranta a Putinova zarytého obdivovatele Jiřího Vyvadila. „Kolaborace znamená spolupráci a já si myslím, že je třeba v zájmu Evropy i světa jednoznačně prohloubit spolupráci s Ruskem,“ nechal se před časem slyšet. Že „civilní“ profese politického komentátora v privátním médiu nikterak nesouvisí s výkonem voleného mandátu v Radě České televize a proti udání se ohradil i právník, ale Kolovratníka netrápí. O článek mu přece nejde. O zúčtování s každou neposlušností v televizní radě, natož pak s mediální kritikou jeho šéfa včetně Babišova ručitele na Pražském hradě ovšem ano. Babišova rota rychlého nasazení v poslanecké sněmovně zatroubila k dalšímu útoku na svobodu slova. Do zbraně!