Bývalý ředitel ÚOOZ a náměstek ředitele Celní správy Robert Šlachta FOTO: FB RŠ
FOTO: FB RŠ
Bývalý ředitel ÚOOZ Robert Šlachta dnes tvrdí, že Andreji Babišovi věřil, že chce vymýtit korupci, ale zmýlil se. Odmítá, že by pro Babiše něco udělal, ale realita je jiná. Měli společné zájmy, což se projevilo v konkrétních kauzách. Zhrzený Šlachta však čekal víc, což se projevilo v jeho snaze „povýšit“ na policejní prezidium.
Robert Šlachta odešel loni v prosinci do civilu i proto, aby si podle vlastních slov „uvolnil ruce a mohl mluvit“. To skutečně dělá a zabývá se obhajobou svého působení v čele Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ). Jeho nejznámější případ, kdy 400 policistů shodilo vládu s avízem odhalení obří korupce, má po sedmi letech soudů hubený výsledek několika podmíněných trestů. Podobně, nebo ještě hůře, skončila většina jeho mediálně exponovaných kauz.
Samotný Šlachta později přiznal, že zveřejnění třaskavých spekulací o zadrženém zlatě a 150 milionech korun bylo chybou. Jenže tehdy to byla utržená lavina, která v konečném důsledku přispěla k nastolení vlády Andreje Babiše, jenž se sám pasoval do čela v té době populárního protikorupčního boje.
Společné zájmy
Monstrózní a vzhledem k výsledkům neadekvátní razií na Úřadu vlády v červnu roku 2013 však jejich soulad zájmů neskončil, ale naopak začal. Šlachta poskytl rozhovor webu Echo24, kde pokračuje ve svých interpretacích toho, co se v minulosti odehrálo. Zřejmě si představuje, že „uvolnění rukou“ znamená šíření nepodložených drbů, domněnek, fabulací a polopravd, které by neobstály u soudu.
Nejpozoruhodnější je však jeho distanc od Andreje Babiše, přičemž přiznal, že měli společné zájmy minimálně v boji o policejní reorganizaci v roce 2016. Tehdy stála na jedné straně ČSSD v čele s „mafiánským“ ministrem vnitra Milanem Chovancem a na druhé straně Šlachtu v tomto politickém střetu podpořilo hnutí ANO.
Šlachta tehdy vycítil podporu silného spojence a demonstrativně odešel z řad policie v očekávání, že se do ní v příznivější konstelaci vrátí. Co si o tom myslí dnes?
Procitli jsme
„To byla naše největší hovadina. To jsme si pak říkali všichni, že jak Babiš vystupoval jediný na naší straně, že my jsme tomu věřili, že to myslí vážně. Že si opravdu přeje, aby policie byla, jaká má být,“ svěřil se. Už asi zapomněl na temnou minulost majitele Agrofertu, jeho podivně vyšetřované kauzy typu Lovochemie a Unipetrol, toxické napojení na Stanislava Grosse atd.
„Člověk se může splést. Uvěřili jsme tomu, že chce mýtit korupci. A myslím, že takových je víc, kteří si něco mysleli a procitli. Ano, on si mě kolem reorganizace vzal do huby a já mám stigma Babišova člověka,“ dodal.
Tato vyjádření je nutné uvést na pravou míru. Policejní reorganizace znamenala sloučení protimafiánského a protikorupčního útvaru do jedné centrály, což tehdy narazilo na odpor spojenectví Šlachty, špiček státního zastupitelství a hnutí ANO.
Babiš tehdy skutečně prohlašoval, že Šlachtův útvar je jediný poctivý ostrůvek v policii, který se nebojí zasáhnout na nejvyšších místech. Do ostrého boje se zapojila i Babišova média, kam masivně a zdaleka nikoli poprvé a naposledy proudily nezákonné úniky ze živých kauz spojených s ÚOOZ.
Šlachta využil svého blízkého spolupracovníka Jiřího Komárka ke lživému očernění jednoho z autorů reformy, policejního prezidenta Tomáše Tuhého. Tento spor málem způsobil další pád vlády. ANO ho zakomponovalo do krajské volební kampaně s hesly typu „Zasloužíme si lepší Česko. Bez politiků, co likvidují nezávislou policii“.
Trafika v Celní správě
Policejní reorganizaci sice tehdejší ministr financí nezabránil, ale na Šlachtu nezapomněl. „Končíme výběrové řízení na šéfa Celní správy. Mohu se zeptat na Celní správě, jestli ho nepotřebují,“ zmínil Babiš krátce po jeho odchodu od policie, což se také stalo.
„Nyní vytváříme na Celní správě silný pátrací tým, tak se už víceméně nabízí, že by plukovník Šlachta mohl díky svým odborným zkušenostem, znalostem a praxi tento tým posílit. Měla jsem s ním schůzku a dostal konkrétní nabídku,“ přiznala tehdejší Babišova loajální náměstkyně Alena Schillerová, pod kterou spadali i celníci.
Šlachta se jako jediný zúčastnil formálního výběrového řízení na náměstka ředitele Celní správy. Bylo mu ušito na míru, jelikož nesplňoval původní požadavek celní zkoušky. Za podobné „trafiky“ hnal dříve sám k soudu případ tří exposlanců, kteří se vzdali mandátu údajně výměnou za nabídku míst ve státní správě.
Šlachtova trafika v Celní správě měla být jen přechodná, jelikož pomýšlel na satisfakci a triumfální návrat do řad policie. Stýskalo se mu po velkých mediálních kauzách, navíc se nepodařilo prosadit posílení kompetencí vyšetřování celníků na úroveň policie.
Šlachta chce být policejní prezident
V květnu 2017 zveřejnil anonymní účet Julia Šumana jednu ze svých nahrávek, na které předává tehdejší zaměstnanec Mladé fronty DNES Marek Přibil svému zaměstnavateli Babišovi protokoly z výslechů ze živého policejního spisu Bereta. Novinář zmínil dotazy od svých zdrojů z bývalého ÚOOZ, zda se Šlachta nestane ministrem vnitra. „Šlachta mi vzkázal, že by chtěl být policejní prezident,“ odvětil tehdy Babiš.
Šlachta vycítil svoji šanci po sněmovních volbách, kdy hnutí ANO posílilo. „Samozřejmě pokud bych se vrátil, tak na prezidium,“ oznámil v březnu 2018 Lidovým novinám v průběhu policejních čistek v režii jednobarevné Babišovy vlády. „Pro efektivitu policie se musejí vrátit ti lidé, kteří z ní kvůli reformě odešli. Je to naprostá nutnost,“ plánoval.
Jenže po vzniku druhé koaliční vlády Andreje Babiše, kdy křeslo ministra vnitra získala ČSSD a policejním prezidentem se stal Jan Švejdar, se dveře zpět na lukrativní pozici v policii definitivně zavřely.
Pokud dnes Šlachta hovoří o svém prozření, stalo se tak evidentně až poté, kdy nedosáhl svého a zjistil, že Babiš už o jeho služby nestojí. Přitom jeho zájmům do té doby pomáhal i v jiných kauzách, znovu s kampaňovitým vytěžením deníků Agrofertu.
Hlavní Šlachtův vyšetřovatel Marek Foglar, který Babiše využíval jako informátora v průběhu jeho byznysových válek s mafiánskými bossy Mrázkem a Pitrem, vedl kromě zásahu na Úřadu vlády i kauzu Oleo Chemical, kde se střetly obchodní zájmy majitelů tohoto výrobce biopaliv s Agrofertem.
Kde jsou orgány činné v trestním řízení?
Je neuvěřitelné, pokud dnes Šlachta v rozhovoru vykládá o tom, co „hrůzostrašného“ se dělo za nouzového stavu kolem zakázek z Číny. „Kde jsou orgány činné v trestním řízení? Tam už měli být naskákaní, padni komu padni. Já bych se nezastavil před ničím. Jestli Babiš s Hamáčkem veřejnosti vykládali, jací budou bojovníci proti korupci, tak na tom není zbla pravdy,“ prohlašuje.
Stačí jen připomenout, že v době, kdy intenzivně probíhala kauza Čapí hnízdo podpořená vyšetřovateli OLAF, Šlachtovi lidé spolupracovali na veřejné dehonestaci policistů nepohodlných Babišovi, ať už šlo o bývalého ředitele GIBS Michala Murína nebo vyšetřovatele Čapího hnízda Pavla Nevtípila. Jeho tým byl dokonce ÚOOZ odposloucháván.
Nezastavili bychom se před ničím
Jestliže Šlachta tvrdí, že by se nezastavil před ničím, proč se tedy se státními zástupci, jak tehdy bylo zvykem, nedohodl na převzetí citlivé kauzy Čapí hnízdo?
Se stejnou razancí jako u jiných kauz (dále třeba Vidkun, Bereta) mohli provést obvyklou realizaci za účasti spřízněných médií: zatýkání, prohlídky v budovách Agrofertu a ve všech bytech Andreje Babiše a jeho dětí, při kterých by jim byly zabaveny počítače a telefony.
Mohli sledovat jeho e-mailovou komunikaci, instalovat prostorové odposlechy a poté by mohli vybraným novinářům poskytnout nahrávky Andreje Babiše, jak se vyjadřuje v soukromí, případně jak probíhá obsazování postů ve státní správě kádry Agrofertu. Ministr financí by byl patrně nucený rezignovat a už dávno by probíhaly soudy, kde se mezitím nabaluje pochybně nadhodnocená reklama Agrofertu.
Pohádka? Jistě, stejně jako současné náhlé Šlachtovo procitnutí.
