Předseda hnutí ANO není v závěru kampaně v nejlepší pohodě. Závěrečnou řeč v kauze Čapí hnízdo pojal spíš jako předvolební prohlášení, nevynesl žádné nové trumfy. Znovu se kauzu snažil vykreslit jako politický komplot, ačkoli sám dělal všechno pro to, aby ji mocenskými tlaky smetl ze stolu.
Prvoinstanční fáze případu Farmy Čapí hnízdo graduje. Soudce Jan Šott odmítl další pokusy Andreje Babiše a jeho manažerky Jany Nagyové odročit jednání, a proto zazněly závěrečné řeči obžalovaných a jejich advokátů. Šéf ANO příliš nepřesvědčil. Jeho vystoupení bylo dlouhé, ale většinou mimo skutkovou podstatu věci.
Shrnul jej slovy, že soudci vysvětlil, že celý proces je politický a vykonstruovaný polistopadovým kartelem médií a politiků pětikoalice, žádné důkazy o vině prý nebyly předloženy. Zazněla v něm řada nehorázností, které nelze považovat za běžný způsob obhajoby.
Kdo je hyena?
Obžalovaný se opřel do novinářských „hyen“, že pouštějí jen některé informace a synovi prý „vymazaly mozek“, ačkoli se o něj celý život staral a děti jsou smyslem života každého rodiče. Na místě si však protiřečil, když zpochybňoval posudky, považující svědectví Babiše mladšího za věrohodné. Stále se ho snaží vykreslovat jako nesvéprávnou osobu, která si vymýšlí a nedá se jí věřit.
Ani na vteřinu nepřipustil, že by jeho syn mohl mít v něčem pravdu. Média, na která útočí, mají jeden „drobný“ nedostatek. Babiš je neplatí. Proto si koupil vlivné vydavatelství Mafra, aby o něm psalo „pravdu“.
Pokud osočuje „nepřátelská“ média z manipulací, je to chucpe. Jestli někdo postavil klíčovou agendu na cílených kampaních proti politickým a byznysovým konkurentům, jsou to jeho deníky Mladá fronta DNES a Lidové noviny.
Organizované útoky, hojně používající exkluzivní úniky ze živých spisů, se týkaly i trestních kauz. Včetně těch, které před soudem skončily zproštěním viny, kam patří mimo jiné privatizace OKD, používaná Babišem jako klacek proti bývalému premiérovi Sobotkovi. Naposledy se mu hodila komunální kauza Dozimetr k předvolebnímu závaru na celostátní úrovni.
V roce 2017 konstatovaly zneužívání nezákonných úniků z policejních protokolů v Babišův prospěch parlamentní vyšetřovací komise k okolnostem policejní reorganizace a odposlechům z anonymního účtu Julia Šumana. Nikdo za ně nebyl postižen.
Kdo je to ten OLAF?
Jen těžko lze zařadit do polistopadového kartelu vyšetřovatele Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), který ukončil šetření padesátimilionové dotace pro Čapí hnízdo v roce 2017. Podle jeho pravomocného rozhodnutí byl tento projekt podvod, zpronevěra peněz a porušení evropského práva.
Vycházel z rodinných vazeb mezi vlastníky Čapího hnízda a Agrofertu, ale i z podezřele objemné reklamy desítek firem holdingu v areálu odlehlé farmy. Nedávala jiný ekonomický smysl než financovat vysoce ztrátový projekt luxusního rekreačního centra za miliardu, jež by jinak nevzniklo.
Jak se s těmito závěry před soudem vypořádal Babiš? Podivil se, že se do této věci EU vůbec montuje. „Kdo je to ten OLAF? Co je komu do toho?“ ptá se. Opravdu projevuje takovou nekompetenci?
OLAF se zabývá také zákonností nakládání s unijními dotacemi, kam spadá i fond pro malé a střední podniky, z něhož čerpalo Čapí hnízdo. Oligarcha to nejspíš ví. Spíš se jen snaží oslovit část veřejnosti, jež se v těchto věcech neorientuje, nebo je jí to jedno.
Podezřelý právní obrat
Babiš napadá tehdejšího nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, že „zařídil“ soudní líčení, ačkoli už jednou bylo zastaveno trestní stíhání. Argumentovali tím i jeho obhájci, citující z původního zrušujícího usnesení dozorového státního zástupce Jaroslava Šarocha.
Za jakých okolností se tento zvláštní právní obrat odehrával? Krátce poté, co vyšetřovatel Pavel Nevtípil v dubnu 2019 podal návrhy na obžalobu šesti obviněných, rezignoval ministr spravedlnosti Jan Kněžínek. Jeho nástupkyní se stala Marie Benešová, jež dříve Čapí hnízdo zpochybňovala jako „hru pro pseudomoralisty“.
Šaroch po jejím nástupu zastavil stíhání všech obviněných. Skutečné důvody tohoto obratu ví jen on sám. Jeho nadřízený, pražský městský státní zástupce Martin Erazím, jeho rozhodnutí posvětil, a dokonce nepravdivě uvedl, že nebylo v rozporu se závěry OLAF.
Dosud nikdo přesvědčivě nevysvětlil, proč tehdy dozorový žalobce tak náhle otočil po čtyřech letech vyšetřování a dvou hlasováních ve sněmovně o vydání Andreje Babiše ke stíhání. Žádná z prověrek žalobců ani policie, a to ani dohledem vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové, neshledala neoprávněnost trestního stíhání.
Něco tu však nehrálo. Koncem roku 2018, tedy už po instalaci Babišovy vlády s důvěrou, bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) skandálně veřejně prohlásila, že existuje velká pravděpodobnost, že bude premiér osvobozen. Měla pravdu, ale dosud neobjasnila, odkud se tyto neveřejné informace dozvěděla.
V prosinci 2019 však vrátil případ do hry v okleštěné podobě Pavel Zeman, jehož dnes Babiš označuje za exponenta polistopadového kartelu. O obžalobě bylo rozhodnuto po mnoha odkladech až po sněmovních volbách v roce 2021. Přesto vypadá navržený podmíněný trest v porovnání s jinými méně závažnými kauzami jako velmi mírný.
Nátlak na vyšetřovatele
Neprůhledným veletočům státního zastupitelství předcházel nevybíravý politický nátlak okruhu Andreje Babiše na vyšetřovatele Nevtípila, který nakonec loni odešel z policie. Zapojila se do něj už v roce 2016 také eurokomisařka Věra Jourová (ANO).
Krátce po zahájení vyšetřování úřadem OLAF prohlásila, že Čapí hnízdo splňuje nároky malého podniku na přidělení dotace, za což si vysloužila kritiku kolegů z Evropské komise. Babiš už tehdy označoval Nevtípila za součást mafiánských struktur, které se ho snaží dostat z politiky.
K zesílení tlaků došlo v roce 2018, kdy se vlády ujal Babišův menšinový kabinet. Za vydatné palebné výpomoci deníků Mafra proběhly čistky ve vedení policejních složek (policejní prezidium, GIBS, NCOZ). Výrazné změny postihly i pražskou policii, pod kterou spadalo vyšetřování Čapího hnízda. Její ředitel Trojánek se stavěl proti nátlaku na Nevtípila, jenž byl po nástupu nového ředitele Ptáčka okamžitě vyšetřován GIBS.
Všechny manévry vedly k cíli zamést kauzy spojené s premiérem pod koberec a zastrašit policisty, aby se neodvažovali zacházet tak daleko jako Nevtípil. To se podařilo, jelikož všechny další vyšetřované kauzy (korunové dluhopisy, prodej firmy Profrost, únos Babišova syna, reklamní větev Čapího hnízda) byly policií odloženy.
Andrej Babiš se musel cítit velmi ohrožený, když vynaložil takovou energii na „pacifikaci“ orgánů činných v trestním řízení. Pokud dnes lamentuje nad údajnými politickými tlaky, používá metodu „podle sebe soudím tebe“. Proklouzla jen dotační větev Čapího hnízda, proto mu dnes tečou nervy.