V současné zjitřené atmosféře předcházející spuštění první etapy EET zapadají důležité souvislosti, které by v normální zemi obsadily titulní strany a kritické reportáže. Majitel Agrofertu prosadil chorvatský model „velkého bratra“, na kterém nejvíce vydělal největší oligarcha v zemi se svým potravinářským gigantem Agrokor. Oba mají mnoho společného.
[ctete]86192[/ctete]
Chorvatská inspirace
Ministr financí Andrej Babiš se nikdy netajil tím, že se inspiroval chorvatským systémem elektronické evidence tržeb, kde jej prosadila socialistická vláda v roce 2012. I proto loni v červnu pozval na konferenci o EET tehdejšího chorvatského ministra financí Borise Lalovace, který ve vyspělé Evropě nevídaný systém on-line pokladen vychválil do nebes.
Babišův protějšek řekl zcela bez obalu, že smyslem zavedení EET, v Chorvatsku nazývané fiskalizace, je převzít podrobnou kontrolu nad každým krokem podnikatelů. Nezdůraznil už, že celkový výběr daní se v zemi nezvýšil, a po plném náběhu systému se pohybuje stále kolem 40 miliard kun. Nezmínil také, že objem šedé ekonomiky je v Chorvatsku proti situaci v České republice nadále dvojnásobný, a nezaměstnanost téměř čtyřnásobně vyšší.
Chorvatská vláda, která mezitím loni na podzim padla, vydělala „pouze“ zostřeným a zneužitelným dozorem nad podnikateli a kontrolou nad obrovským množstvím obchodních dat. To rozhodně není málo. Důvodem stagnujícího výběru daní je konec podnikání desítek tisíc drobných prodejců i snížení sazby DPH, které podobně i u nás prosadil ministr Babiš. I proto se jeví jeho reklamní kampaň o výběru 18 miliard korun navíc jako velmi zavádějící. Nehledě na to, že v panice z hrozícího chaosu neustále prosazuje další a další výjimky.
Jugoslávský král
Přesto se v Chorvatsku našel někdo, kdo ze zavedení on-line pokladen výtečně profitoval, a dokonce významně expandoval. Jako jediný posílil svoje postavení potravinářský kolos Agrokor vlastněný nejbohatším oligarchou v zemi, který přes řetězec KONZUM ovládá polovinu chorvatského maloobchodního trhu. Kromě toho provozuje i řadu hotelů a potravinářských firem.
Krach desítek tisíc drobných prodejců Agrokoru nepochybně nahrál do karet. Jeho majitel, Ivica Todorič, shodou okolností dobrý známý Andreje Babiše, nikoli náhodou patřil k hlavním podporovatelům chorvatské fiskalizace.
Jak uvádí Echo24, řetězec KONZUM se dokázal přísnějšímu daňovému dohledu vyhnout. Například vydával dárkové poukázky, které podle internetového časopisu Index rozdělovaly svým zaměstnancům státní podniky a které se na on-line pokladnách neúčtovaly.
Todorič využil posílení své pozice na domácím trhu po likvidaci části konkurence i k expanzi do okolních zemí z teritoria bývalé Jugoslávie. Donedávna měl v regionu dva velké konkurenty. Ve Slovinsku maloobchodní řetězec Mercator a v Srbsku koncern Delta Miroslava Miškoviče.
Todorič v roce 2014 koupil společnost Mercator a dopracoval se k dominantní pozici na maloobchodním trhu ve Slovinsku, přičemž v Chorvatsku tato firma svoje působení utlumila. Největší podíl na trhu získal i v Srbsku, kde prosperují jeho značky Idea a Mercator. Todorič díky expanzi posledních let získal přezdívku nový jugoslávský král, píše Echo24.
Nelze se proto divit, že oligarcha Todorič podporuje rozšíření on-line pokladen i ve Slovinsku a Srbsku, což mu umožní vyčištění trhu a úplné převzetí kontroly nad maloobchodem i v těchto zemích.
Zvýhodnění velkých společností
Toto jsou praktické dopady zavedení on-line pokladen v balkánských zemích, které Babiš ve svých propagačních spotech nezmiňuje. Jeho pozice na domácím trhu je sice poněkud odlišná, jelikož nevlastní žádný z potravinářských řetězců, je však jejich významným dodavatelem. Nicméně dopady a filozofie zavedení EET jsou stejné.
I domácí model EET zvýhodňuje velké obchodníky proti malým. Předseda Asociace podnikatelů a manažerů Radomil Bábek k tomu uvádí: „Zákon o zavedení elektronické evidence tržeb je postaven tak, že malí podnikatelé a živnostníci budou mít neuvěřitelně tvrdé podmínky, budou muset okamžitě odesílat účtenky, a to každou zvlášť. Ale velcí hráči budou mít výjimku a budou moci odesílat tzv. agregovaná, tedy souhrnná data, až do pěti dnů.“
Bábek v této souvislosti upozornil i na to, že Svaz cestovního a obchodního ruchu a Hospodářská komora Vladimíra Dlouhého, zastupující silnější hráče na trhu, zavedení EET podporují. Dokonce bez výjimek. „Ale oni sami chtějí výjimku. A to výraznou,“ připomíná Bábek.
Je zjevné, že pro velké firmy s armádou účetních nebude problém tyto systémy implantovat, a to ani finančně, jelikož jen aktualizují svůj pokladní software. Ostatně tím argumentuje i samotný Babiš ve svém komentáři (25. 3. 2015, Novinky.cz), kde přímo odkazuje na Todoričovu firmu.
„Například společnost KONZUM d.d. jako největší maloobchodní řetězec v Chorvatsku vyčíslila své celkové náklady na zavedení elektronické evidence tržeb pouze na 5 eur. Veškeré náklady na úpravu software nesla dodavatelská firma v rámci standardní úpravy software. Obdobnou situaci lze očekávat i u části subjektů na českém trhu, a to bez ohledu na jejich velikost,“ argumentuje Babiš, žijící ve zcela jiném světě, než malý podnikatel. Mimochodem, stejná citace se objevila v důvodové zprávě zákona o evidenci tržeb, odkazující na chorvatskou inspiraci.
Co mají společného Agrofert a Agrokor?
Babišův Agrofert má s Agrokorem podobné nejen jméno. Agrokor je podle loňského srovnání desátou největší firmou střední a východní Evropy, zatímco Agrofert je jen o příčku za ním. Obě mají přibližně stejné tržby.
Todorič dlouhodobě uplatňuje vynikající kontakty ve státní správě, kde dokáže úspěšně lobbovat za svoje zájmy. V minulosti těžil z miliardových státních záruk, které umožnily jeho expanzi. Jak uvedlo Echo24, bývalý ministr financí Slavko Linič, autor chorvatského modelu on-line pokladen, předloni odpustil Todoričovu distribučnímu monopolu EPH nedoplatky na daních ve výši 200 milionů kun.
O tom, že chorvatský oligarcha má skvělé kontakty napříč politickým spektrem, dokládá příběh současného ministra financí Zdravko Mariče. Ten přešel do své funkce přímo z Agrokoru, kde působil jako výkonný ředitel pro strategii a kapitálové trhy. Proto je dnes považován za Todoričova muže.
Podobně se choval Andrej Babiš počínaje vládou Miloše Zemana, kdy začal dosazovat svoje zaměstnance do státní správy. Následně bohatě těžil z klientelistických vazeb zejména na ministry sociální demokracie, počínaje Miroslavem Grégrem, konče Stanislavem Grossem. Není divu, že si Babiš s Todoričem tak dobře rozumějí.
Nic nedokládá (nejen) mediální normalizaci v České republice lépe, než mrtvolné ticho kolem podnikatelské minulosti majitele Agrofertu, a na druhé straně o všech okolnostech, které provázejí jeho současné působení v politice. Včetně konkrétních dopadů zavádění fízlovacího a udavačského konceptu on-line pokladen na Balkáně. I v tom je situace v Chorvatsku velmi podobná té naší.
[ctete]87016[/ctete]
