Jaroslav Bašta FOTO: Ministerstvo zahraničních věcí České republiky / se souhlasem
FOTO: Ministerstvo zahraničních věcí České republiky / se souhlasem
Poslanec a kandidát na prezidenta za okamurovský útvar SPD Jaroslav Bašta sdělil své názory ruské agentuře RIA Novosti. Podnětem bylo, že před sto lety vznikl SSSR a podle Bašty se Evropská unie teď snaží vybudovat něco podobného. Pan Bašta se už dlouho jeví jako zcela dezorientovaná osoba.
RIA Novosti nejdřív shrnuje, že podle Bašty bylo systematickou chybou sovětského vedení zachování stávající struktury řízení, která se osvědčila v dřívějších dobách, a zároveň velké spoléhání na osobní kvality těch, kteří se dostali na vrchol. Kvality pak stále častěji nahrazoval nepotismus a korupce. (Redakční poznámka, nepotismus znamená dohazování kšeftíčků, funkcí a výhod osobám blízkým.)
Museli bychom asi pátrat, jestli v historii SSSR bylo období, kdy nějaké vysoké funkce zastával někdo s aspoň trochu odbornými znalostmi. Základním kritériem bolševiků byla od počátku především loajálnost vůči straně. Někteří vůdci jistě něčím vynikali, třeba Trockij znal cizí jazyky, jiní měli nepochybně nějaký organizační talent, pár generálů rozumělo válčení, aspoň tím způsobem, jak se v Rusku vždycky válčilo. Někteří prchli ještě za Lenina, zbytek nechal popravit Stalin. Ona „struktura řízení“ se ale v Sovětském svazu neosvědčila nikdy v ničem, protože ani tu vojenskou převahu nakonec nebyla schopna zajistit. Historické omyly však nejsou ve vyjádřeních poslance Bašty nijak zajímavé. Pozoruhodnější jsou jeho paralely, jaké vyvozuje pro současnost.
„Je ironií, že současná EU není v mnoha ohledech ničím jiným než nepovedenou replikou SSSR. Evropský parlament, zbavený zákonodárné iniciativy, je přímou obdobou Nejvyššího sovětu SSSR. Evropská komise se svými komisaři je obdobou politbyra Ústředního výboru KSČ v tom smyslu, že její členové se starají spíše o své zájmy a zpravidla se rekrutují z neúspěšných politiků na národní úrovni,“ řekl ruské hlásné troubě Bašta. „Historie se skutečně opakuje nejméně dvakrát – jednou jako tragédie, podruhé jako fraška,“ sdělil nakonec.
Pan Bašta by jako bývalý disident mohl vědět, jaký je rozdíl mezi Nejvyšším sovětem SSSR a Evropským parlamentem. Předně se do europarlamentu volí, zatímco v SSSR nic, co by si zasluhovalo název volby, nikdy neexistovalo. Volba znamená, že je více kandidátů, mezi kterými si můžete svobodně a tajně vybrat. Tak se volí do EP, a kdo chce, může si vybrat od kandidátů za komunisty přes ODS a další až po SPD. V jiných zemích Unie je to stejné. Evropský parlament může hlasováním něco schválit nebo neschválit, zatímco Nejvyšší sovět vždycky všechno jednomyslně schválil.
Poslanec Bašta by byl důsledný, kdyby řekl, že celá Evropská unie je jako Sovětský svaz, když má takový parlament. Už jen srovnání volného pohybu mezi státy v rámci Schengenského prostoru a systému vnitřních pasů v SSSR, kdy se venkovan bez svolení úřadů až do konce 60. let nesměl přestěhovat do města, by ukázalo nesmyslnost takového tvrzení. Totéž se týká svobody slova a podnikání a vymahatelnosti práva. Pan Bašta ale důsledný není, protože takový nesmysl by mu snad neuvěřili ani všichni fanoušci SPD. Vykládá tedy něco o systému Evropské unie, o kterém většina lidí nic neví, takže jim může nabulíkovat cokoliv.
V současném Rusku žijí v jakémsi schizofrenním stavu, v němž vzpomínají na velikost Sovětského svazu a současně na ně zapůsobí, když někdo pomluví vlastní systém tvrzením, že je jako ten sovětský. Jistou logiku to má, protože Rusové nemají o svých úřadech dobré mínění a celkem jim nevěří a nespoléhají se na ně, byť je poslouchají. Kremelská propaganda se ani nesnaží někomu namluvit, že je jejich systém lepší. Stačí tvrdit, že všude je to stejně špatné jako v Rusku, ovšem v Rusku mají navíc geniálního vůdce a duchovní hodnoty plus jaderné zbraně, které jsou odhodláni použít, takže je to vlastně lepší.
Pan Bašta posloužil, stejně jako posloužil kdysi svými výklady o sankcích nebo novičoku Miloš Zeman. Dodal materiál, který má potvrdit výmysly moskevského panstva. Mezitím nám Tomio Okamura bude vykládat, že jeho strana není proruská. Zřejmě si myslí, že je u nás dostatečné množství pologramotných lidí, co na to skočí. Není sám, takových lidí najdeme v politice a různých organizacích docela dost. Rusko se ovšem ukázalo v takovém světle, že pokud někdo napomáhá jeho imperiální politice, vypovídá to o něm všechno, co potřebujeme vědět.
