Baxa jako předseda Ústavního soudu by mě nepřekvapil, říká Preuss. Popsal přínosy nově zvolených soudců

ROZHOVOR / Předsedou bude patrně někdo z nových soudců, protože to vypadá, že nikdo ze stávajících nebude dalším mandátem pokračovat, řekl v rozhovoru pro deník FORUM 24 advokát Ondřej Preuss z Katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Popsal také přínosy nově zvolených ústavních soudců, tedy někdejšího předsedy Nejvyššího správního soudu Josefa Baxy, profesora ústavního práva Jana Wintra a bývalé šéfky Soudcovské unie Daniely Zemanové, a okomentoval vzhledem k dalším končícím mandátům potřebu zveřejnění nových kandidátů.

Čím nově zvolení soudci na Ústavním soudu přispějí a jak se toto nové složení promítne do jeho budoucího fungování?

To nedokážu s přesností říci, to se uvidí v praxi. Myslím si, že je dobře, že prezident Pavel navrhl velmi různorodé osoby, přičemž se jedná o dva kariérní soudce, každého s jiným životopisem. Daniela Zemanová i Josef Baxa přinesou svou zkušenost z působení v justici a je otázka, zda se Josef Baxa stane předsedou Ústavního soudu. Pak by měl samozřejmě ještě větší vliv na řekněme jeho fungování. Zúročil by zde své zkušenosti s působením na Nejvyšším správním soudu.

Pokud jde o Jana Wintra, myslím, že přinese trošku jiný pohled, a to pohled člověka, který má nejen právní, ale i právněfilozofické a vyloženě filozofické přesahy, protože vystudoval i filozofickou fakultu, pokud se nemýlím. Je to velký znalec judikatury Ústavního soudu a autor velmi oblíbené učebnice ústavního práva. Mohl by tedy přinést pohled z venku mimo justici, často kritický a neotřelý pohled.

Můžeme se těšit, že diskuze na Ústavním soudu budou velmi pestré a budou v nich znít hlavně argumenty nejen literou, ale i podstatou věci, argumenty v širším právním smyslu.

Otevřela se nyní podle vás Josefu Baxovi cesta k tomu být předsedou Ústavního soudu?

Nepochybně ano. Předsedou bude patrně někdo z nových soudců, protože to vypadá, že nikdo ze stávajících nebude dalším mandátem pokračovat. Prezident bude muset tedy vybrat nového předsedu a vzhledem k tomu, že Josef Baxa k tomu asi má právě z Nejvyššího správního soudu dispozice, nepřekvapilo by mě to.

A může se nyní rozhodování Ústavního soudu změnit?

Záleží na tom, kdo bude jmenován dál, protože v klíčových momentech Ústavní soud rozhoduje v plénu, tedy v plném počtu patnácti soudců, a samozřejmě rozhoduje většina. Tři soudci, to je přeci jen pořád fragment soudu. Tyto osobnosti ale nevybočují z toho, co Ústavní soud nabízel v minulosti. Nečekám v rozhodování Ústavního soudu revoluci.

Podle Pavla Rychetského je Ústavní soud v kritické situaci vzhledem k chybějícím členům. V neděli končí mandát dalšímu, znamená to tedy, že ústavní soud nemůže vykonávat svou funkci?

To úplně ne. Pokud budou nyní obratem noví ústavní soudci jmenováni, dostaneme se zase na poměrně vysoký počet. Samozřejmě jakékoliv řekněme období, kdy nějaký soudce chybí, se projevuje na prodleních, která to způsobuje. Pokud ovšem chybí jeden nebo dva, funkci Ústavního soudu to neohrožuje. Pokud by to bylo více, bylo by to varovné.

Je to tak, že ústavních soudců musí být minimálně dvanáct?

Aby soud mohl řádně fungovat, mělo by to být alespoň dvanáct soudců. Tím ale neříkám, že jich může být jen dvanáct. Skutečně je to koncipováno tak, aby fungoval v plném počtu.

Za dobu fungování Ústavního soudu se zásadním způsobem navýšil takzvaný nápad, tedy počet podání, se kterými se musí Ústavní soud vypořádávat. Jde zejména o nárůst v počtu ústavních stížností, které vyřizují právě senáty, takže není udržitelné, aby nějakou střednědobou dobu byl soud nedoplněn.

Ústavněprávní výbor senátu nepodpořil Danielu Zemanovou a Josefa Baxu. Jaký to mělo význam? Proč podle vás adepty nepodpořil?

Domnívám se, že to je spíše politická otázka na členy výboru, protože z ústavněprávního hlediska jde rozhodně o kompetentní kandidáty, což se ve výsledku ukázalo i na hlasování pléna senátu, kde všichni tři získali výraznou a poměrně srovnatelnou většinu hlasů.

Lze to vnímat jako výstrahu, že senát nefunguje jako automat na schválení, ale to už v minulosti ukázal. Osobně se domnívám, že kdyby tito kandidáti neprošli, byla by to spíše chyba ze strany senátu, protože jsou to skutečně kompetentní a pečlivě zvažovaní kandidáti.

Je podle vás správné, že kandidáty navrhuje prezident?

Myslím, že tento model funguje a nyní, když k tomu prezident Pavel přistoupil s ještě větší dávkou transparence, bude možná fungovat ještě lépe. Na druhou stranu určitě není možné odmítnout diskuzi o případných zlepšeních. Mám na mysli například otázku pojistek proti nečinnosti například senátu nebo bývá například navrhován francouzský model, podle kterého je Ústavní soud jmenován po třetinách různými institucemi, aby docházelo k institucionálnímu vyvažování. Má ovšem zase jiné své nevýhody.

Diskuze je určitě produktivní, ale na současném fungování Ústavního soudu neshledávám nějaké zásadní nedostatky. Možná s výjimkou toho, že by bylo ústavně vhodné zakotvit, že je možné stát se ústavním soudcem pouze jednou, a zároveň tedy prodloužit mandát na dvanáct let, jak opakovaně zaznívá v odborné diskuzi. To by posílilo nezávislost osobností.

Další čtyři ústavní soudci budou letos končit. Kdo je podle vás tedy dalším potenciálním kandidátem?

Zvažovaných osobností jsou desítky, protože téměř všechny instituce, které prezident republiky oslovil, dodaly návrhy, a komise pod vedením Jana Kysely má samozřejmě přehled i o dalších osobnostech, které by připadaly v úvahu. Myslím, že je z čeho vybírat. Předpokládám, že se brzy dozvíme další jména, protože, jak jsem řekl, Ústavní soud je potřeba obměňovat poměrně svižně. Zaznamenal jsem jméno Zdeňka Kühna a další tohoto kalibru, takže podle mě zase půjde o velmi respektované osobnosti.

V jakém časovém horizontu by měl prezident Petr Pavel nově zvolené ústavní soudce jmenovat?

Myslím, že by měl postupovat bez zbytečných odkladů. Zároveň by měl být prostor pro veřejnou debatu a pro senát, aby se vyjádřil. Myslím, že není moc prostor k otálení.