Zelimchan Changošvili, který žil v Německu v exilu, šel osudného 23. srpna deset minut před polednem na páteční modlitbu do mešity, když se k němu v berlínském parku Kleiner Tiergarten ve čtvrti Moabit zezadu přiblížil cyklista. Ten na něj třikrát střelil pistolí Glock-26 s tlumičem – nejprve do zad, a když upadl, z malé vzdálenosti ještě dvakrát do hlavy. Changošvili byl namístě mrtev.

S přibývajícími informacemi o této vraždě, která se stala v Berlíně dva kilometry od budovy kancléřství a Spolkového sněmu, roste i pravděpodobnost, že je do ní zapletený ruský stát, a že tudíž ještě vyvolá značné problémy na poli diplomacie.

Dále čtěte

Bellingcat: Do vraždy Gruzínce v Berlíně je zřejmě zapletená ruská vojenská rozvědka

Pravděpodobný vrah Gruzínce v Berlíně do Německa přicestoval zřejmě pod falešnou identitou. Číslo jeho pasu podle informací investigativního portálu…

Novináři sdružení v investigativním portálu Bellingcat, který spolupracoval s redakcemi Der Spiegel, The Insider a Dossier Center v Londýně financovaném ruským obchodníkem a kritikem Kremlu Michailem Chodorkovským, už objevili velké množství indicií svědčících o tom, že k vraždě přispěl, nebo ji dokonce objednal ruský stát. To půldruhého roku od vraždy novičokem v anglickém Salisbury předznamenává značné mezinárodněpolitické důsledky. „Chlácholivá německá politika vůči Rusku ztroskotala,“ poznamenal v této souvislosti pro server Spiegel britský bezpečnostní expert Edward Lucas.

Changošvili bojoval ve druhé čečenské válce proti Rusku a později po mnoho let pracoval jako informátor a zprostředkovatel pro gruzínské a ukrajinské protiteroristické útvary. Americké služby jako CIA pak rovněž využívaly jeho kontaktů na Kavkaze i mezi čečenskou komunitou ve světě. Po výhrůžkách a atentátu utekl nejprve na Ukrajinu a poté do Německa.

Zvláštní způsoby domnělého vraha
Pravděpodobný pachatel se na cestu z Moskvy do Německa vypravil poněkud neobvykle přes Paříž a Varšavu. Policie ho dopadla jen několik minut po vraždě Mladiství svědci sledovali, jak hodil do řeky Sprévy vražednou zbraň a paruku. O týden později už média přinesla zprávu, že podezřelý muž měl změněnou identitu. Cestovní pas, který měl u sebe, mu přisuzoval ruské občanství a jméno Vadim Sokolov. Jenže v ruské evidenci pasů o tom není žádný záznam. Investigativcům neuniklo ani to, že předmětný pas vystavovalo totéž oddělení ruského ministerstva vnitra, které v minulosti vystavovalo i pasy agentům ruské vojenské rozvědky GRU. Tomu, že falešnou identitu pomohl vytvořit přímo ruský stát, napovídá poznámka v aktuální databázi ruských národních dokladů „zákonem chráněná osoba – složku žádejte u administrátora“.  Podobné poznámky podle zjištění portálu Bellingcat nechyběly ani u jmen domnělých útočníků na Sergeje Skripala či jiných spolupracovníků ruských tajných služeb.

Pozornost vzbuzuje i nedávné datum prvního zápisu v registru plátců daně. Sokolov se v něm objevuje ve svých 49 letech 16. června 2019. Vzhledem k tomu, že úřady ruské občany s nástupem do zaměstnání v této databázi okamžitě registrují, znamenalo by to, že Sokolov začal poprvé pracovat až jako bezmála padesátiletý.  „Pravděpodobnější bude, že záznam učinili za účelem snazšího získání víza do schengenského prostoru,“ poznamenává k tomu server Spiegel, který upřesňuje, že vyšetřování údajného Sokolova vede Státní zastupitelství a zemský kriminální úřad Berlín. Spiegel z kruhů blízkých vyšetřovatelům zjistil, že zadržený podezřelý muž má „dobré spojení na ruskou ambasádu“ a ve věznici se chová až „vojensky příkladně“.  Vyšetřovatelé rovněž naznačili, že dosud neobjevili žádné osobní motivy ani souvislost s organizovaným zločinem.