Nová ministryně spravedlnosti Marie Benešová hned při svém  nástupu do funkce projevila zvláštní nekompetenci nebo možná i záměrnou dezinterpretaci, aby nepřímo podpořila postoj premiéra Andreje Babiše ke kauze Čapí hnízdo.

Na úterní tiskové konferenci totiž uvedla v závěru svého vystoupení, že zná případy, jak lze zařídit v ČR trestní stíhání nějaké osoby, a to případy médii označované jako Beretta a Neograph. Toto její tvrzení je nepravdivé a nemá oporu ve vyšetřovacích spisech.

Benešová uvedla, že v Berettě stíhaný policista vyměnil usnesení o zahájení trestního stíhání, což není pravda, protože nikdo stíhaný nebyl a není. Zaměnila dva pojmy, ačkoliv jako právník moc dobře zná jejich obsah. Policista totiž nevydal usnesení o zahájení ttrestního stíhání, nýbrž pořídil úřední záznam o zahájení úkonů trestního řízení, což je více méně administrativní úkon.

Dále Benešová řekla, že dotyčná „stíhaná státní zástupkyně záměnu odsouhlasila“. To rovněž není pravda. V trestní věci „Beretta“ je stíhaná státní zástupkyně z Městského státního zastupitelství v Praze, která nikdy v předmětné věci nevykonávala dozor, a proto takové „odsouhlasení“ nemohla provést a ani neprovedla. V této věci výkon dozoru s největší pravděpodobností vykonávalo Vrchní státní zastupitelství v Praze.

Kromě jiného se Benešová dušovala před svým jmenováním, že nebude zasahovat do živých kauz — a ejhle, toto je živá kauza a ona se k ní vyjadřuje.

Benešová následující den také uvedla v rozhovoru pro server Seznam Zprávy, že vyšetřování Opencard nebylo úplně čisté. A to přesto, že jedna kauza týkající se tohoto projektu byla pravomocně odsouzena, potvrzena Nejvyšším soudem a druhá je odsouzena nepravomocně. Ona ani v jedné věci nebyla obhájkyní a zjevně nemá dostatečné informace. Přesto suveréně vynáší úsudky, kterými mate veřejnost, jako by jen plácala, co kde zaslechla.
V tom se podobá svému nadřízenému Andreji Babišovi.

Když Benešová bagatelizuje vliv ministra spravedlnosti na konkrétní trestní kauzy, tak je třeba doplnit podstatnou okolnost. Jak upozorňují právní experti, Benešová má jako ministryně právo na informace i o živých věcech, a to jak od státních zástupců, tak i od soudců. Takové informace mohou být ale velmi cenným zbožím zvláště tehdy, když je stíhanou osobou člověk, který ministra jmenoval do této vysoké státní funkce.

Důkaz o tom, že Benešová neříká pravdu, když uvádí, že ministr spravedlnosti nemá přístup k živým trestním kauzám. Jde o citaci ze zákona o státním zastupitelství:

Pakliže byla právě nyní Marie Benešová jmenována ministryní spravedlnosti, tak má možnost informovat Andreje Babiše o průběhu jeho trestní kauzy, což je zcela nepatřičná výhoda jednoho obviněného oproti jiným obviněným. Zda to bude Benešová dělat, to je sice otevřená otázka, ale těžko bychom se o tom dozvěděli. Právě v tom je současná situace absurdní a riziková pro udržení férových oměrů právního státu a rovnosti před zákonem.