Bezpečnost České republiky je v důsledku slabého, nesystémově řízeného státu postrádajícího politickou vůli k vlastní obraně mimořádně ohrožená. Podle experta na bezpečnost, poslance Pavla Žáčka (ODS), je na vině problematická pozice premiéra Babiše, který je pro své „specifické zájmy“ snadno ovlivnitelný prezidentem Zemanem a jeho okolím. Žáček to prohlásil na pondělní debatě Bezpečnostního centra Evropské hodnoty, jejíž pořadatelé tam zároveň přednesli návrh 50 kroků, které by tento stát měl učinit na ochranu vlastní suverenity.
„Jednotlivé kroky, které české instituce podnikají na obranu státu, nejsou koordinované ani exekutivně využívané a na další úkony, na jejichž nutnost ukazují různé informace a analýzy, vůbec nedochází jednoduše proto, že k nim není politická vůle,“ konstatoval Pavel Žáček, který je místopředsedou sněmovního výboru pro bezpečnost a členem Stálé komise pro hybridní hrozby. Potíž je v roztříštěném aparátu, kde jednotlivé rezorty nejsou koordinované. Podle Žáčka ten aparát nemá hlavu – pracuje na zpravodajské úrovni po svém, a zrovna tak samostatně na jednotlivých ministerstvech. „Pokud vyhovuje tato roztříštěnost státu, aby si v této oblasti (jeho někteří představitelé) mohli prosazovat své partikulární zájmy, případně ustupovat zájmům ze zahraničí prosazovaným zde prezidentem a jeho okolím, tak je to špatně,“ shrnul Žáček hlavní problém bezpečnosti.
Současná dlouhodobě jen těžko únosná situace vychází ze slabého premiéra. „Prezident Zeman tlačí premiéra Babiše, který má své specifické zájmy a specifické postavení a za sebou má specifický politický subjekt, který si vytvořil a specificky si ho řídí, a má své problémy s vlastní současností i minulostí, což mu brání v tom, aby hájil bezpečnost státu jako celku. Některé z těch věcí, které se nám zdají logické a člověk by je vyžadoval, se nedějí buď vůbec, anebo jen pod velkým tlakem a napůl,“ popsal situaci Žáček.
Pavel Fischer (nestraník), který předsedá senátnímu výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, by ocenil, kdyby stát poctivě analyzoval, co se děje u našich spojenců. „Švédský regulátor prohlásil, že Čína představuje pro Švédsko naprosto mimořádné a bezprecedentní ohrožení. V Anglii konstatovali, že Peking zásadně porušil britsko-čínskou dohodu. Je třeba to sledovat a držet se těch, kdo jsou naši spojenci. V tomto smyslu má současná vláda co dohánět,“ připojil se ke kritice Babišova kabinetu.
Poslankyně Helena Langšádlová (TOP 09), předsedkyně Stálé komise pro hybridní hrozby, poukázala na rozmanité podoby nových hrozeb z Číny a Ruska, které se ne vždy daří identifikovat. „Jsou jiné a hůř rozpoznatelné než ty tanky, které přijely v 68. roce, ale přitom nejsou o nic méně nebezpečné,“ zdůvodňovala nutnost osvěty u veřejnosti. Ve vztahu k Číně a se zřetelem na její výrazné navyšování výdajů na zbrojení a na rozšířený arzenál zbraní varovala před rostoucím vlivem „zrůdného, nedemokratického režimu“ a poukázala na opomíjenou možnost víc využívat spojenectví v rámci NATO a dalších platforem.
Babišovo selhání v otázkách bezpečnosti je o to závažnější, že u demokratické opozice jde – jak potvrdil i senátor Fischer – o „průřezovou a konsenzuální oblast, kterou nemá cenu nahlížet jako rozlišné stranické agendy“.
Ohledně stavby nových jaderných bloků v Dukovanech se účastníci debaty jednoznačně shodli na tom, že nelze připouštět Čínu ani Rusko do tendru na tuto strategickou zakázku. Aktuální dobrá zpráva je ta, že Babiš údajně zvažuje odklad vyhlášení tendru z původního uspěchaného prosincového termínu. Jak ale poznamenává další ze zúčastněných expertů, pirátský poslanec Jan Lipavský, který je místopředsedou sněmovního výboru pro obranu a členem Stálé komise pro hybridní hrozby, Babiš je v této klíčové otázce nevyzpytatelný. Premiérovy výroky o tom, že by tato vláda o tendru neměla rozhodovat, mu podle Lipavského vydrží „do další návštěvy Hradu, resp. Lán, či jednání o rozpočtu s Vojtěchem Filipem“.
Senátor Fischer, který se na premiéra obrátil otevřeným dopisem, se dočkal jen planého ujištění v tom smyslu, že o tendru na výstavbu dalších bloků v Dukovanech „panuje shoda“. Dění ve sněmovně přitom minulý týden ukázalo, že se vládní koalice s demokratickými stranami rozchází v tom hlavním – otázce bezpečnosti. „Připravovat v této situaci tendr už na prosinec, je hazardování se zájmy občanů,“ varuje Fischer s tím, že každá vláda, která by přišla po té současné, by měla dopředu deklarovat, že tato rozhodnutí bude anulovat.
Poslankyně Langšádlová připomíná, že spolu s kolegy už mnoho měsíců zdůrazňují, že Rusko a Čína mají být vyloučeny. Zároveň se pozastavuje nad tím, že ČEZ vůbec nepromítl naše bezpečnostní zájmy, jak je definovala bezpečnostní komunita, do zadávací dokumentace. „To je nehorázné, a naprosto nehorázné je i selhání ministra Havlíčka, který to má v gesci a je to MPO, které mělo dohlédnout na to, aby zadávací dokumentace zohlednila naše bezpečnostní zájmy. To, že je ignorovali, je obrovský skandál,“ poznamenala. Náznaky toho, že Babiš snad nebude trvat na vypsání tendru ještě v prosinci s vysvětlením, že projekt není připraven, si Langšádlová vysvětluje jeho snahou alespoň částečně se vymanit z tlaku Hradu a komunistů. „Je mi jedno, s jakým příběhem se to pozdrží, každopádně je to dobrá zpráva. Ideální by bylo, kdyby ovšem vláda rozhodla o tom, že Rusko ani Čínu neosloví,“ dodala s tím, že rozhodnout by měla až příští vláda.
Podle Žáčka nános propagandy zastírá chaotické řízení Andreje Babiše, které se projevuje už tím, s jakou lehkostí ustupuje ze svých rozhodnutí a jak je, pravděpodobně pod tlakem Hradu, zařazuje na jednání vlády. „To není systematická práce, ani nedává jednotlivým rezortům dost času na přípravu. To je to jeho chaotické řízení vlády, kdy hledá svou nejvýhodnější pozici a je ovlivňován věcmi, o kterých ani nevíme, a nakonec rozhodne. Někdy dobře, jindy špatně a někdy to odkládá,“ popisuje Žáček. Ani on na zprávy o zvažovaném odkladu vyhlášení tendru na Dukovany nespoléhá. „Je otázka, nakolik v tom bude hrát roli další návštěva jeho emisarů na Hradě,“ potvrzuje důvod k opatrnosti. „Babiš, jemuž poslední volby narušily jeho potenciální koaliční partnery, není vůči Zemanovi v komfortní pozici,“ vysvětluje důvody, pro které se vliv prezidenta a jeho okolí na Babiše může zvyšovat. Na druhou stranu je ale Žáček přesvědčený o tom, že si Babiš nemůže dovolit jít proti stanovisku celé bezpečnostní komunity ČR.
Centrum Evropské hodnoty v rámci auditu vztahů České republiky k Rusku a Číně předneslo návrh 50 opatření na ochranu suverenity České republiky.
Jejich výčet, který zaznívá na úvod pondělní debaty, je připomínkou toho, že náš stát dodnes nepřijal českou verzi tzv. Magnitského zákona, s jehož pomocí by uvaloval sankce na konkrétní fyzické nebo právnické osoby výrazně porušující lidská práva. Ještě naléhavější je nutnost zásadně snížit množství akreditovaných pracovníků ruské diplomacie v ČR či podle návrhu Evropských hodnot rovnou vyhostit veškerý ruský diplomatický sbor a poté začít utvářet vzájemné diplomatické zastoupení na principu parity. Šlo by o adekvátní reakci na opakovaná varování zpravodajských služeb, podle nichž velká část těchto lidí rozvíjí nepřátelské aktivity proti České republice. Stejně tak je namístě iniciovat přísnější sankce EU proti Rusku za jeho pokračující agresi vůči Ukrajině a u evropských partnerů prosazovat také sankce proti konkrétním aktérům čínského režimu, kteří si nátlakem vynucují změny postojů ČR. Stejný druh pozornosti nepochybně zasluhují i příslušníci aparátu Kremlu, vedoucí „vyšetřování“ proti českým komunálním politikům za rozhodnutí o soše a památníku na českém území. Přehodnotit je pak třeba politiku podpory exportu do autoritářských zemí státem garantovanými půjčkami, které se nevyplácejí daňovým poplatníkům.
Návrhy připomínají i množství dalších zanedbaných bezpečnostních hrozeb – chybí tu proces školení studentů, vědců, politiků i obchodníků majících kontakty v Číně a Rusku, který by je připravil na zpravodajské hrozby spojené s jejich pracovními pobyty. V Česku by po švédském vzoru dávalo smysl zavřít čínské Konfuciovy instituty a další státní organizace, které pod zástěrkou působení v oblasti kultury nebo vědy pomáhají prosazovat vliv čínského komunistického režimu. Vzhledem k tomu, jak těžko se dokazuje praní špinavých peněz cizincům ze zemí mimo EU, by nebylo od věci po vzoru Velké Británie obrátit důkazní břemeno. Podezřelí by museli dokázat, že majetek nabyli legálně. Je také třeba připravit zákon, který by zabránil tomu, aby se na výstavbě mobilních datových sítí 5G podílely čínské firmy. Jak podotýká šéf centra Evropské hodnoty Jakub Janda, vláda k tomu nemá odvahu a je to zatím jen na Národním úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, který na to nestačí.
Předmětná debata nevládní odborné instituce Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty se uskutečnila ve spolupráci s Nadací Konrada Adenauera.
