Americký prezident se vydal na první cestu do Asie. Již od jeho nástupu do funkce je právě oblast Tichomoří často navštěvována vrcholnými představiteli jeho administrativy. Je zjevné, že Amerika hledá pod Bidenovým vedením spojence do širší koalice, která by se měla postavit vzrůstající agresivitě Číny. Klíčovými státy nově se rodící aliance by se měly stát Austrálie, Indie a Japonsko. Součástí má být i vybudování těsnějších obchodních vazeb mezi těmito zeměmi, které mají vyvažovat ekonomickou dominanci Pekingu.

Prezident Biden také vzbudil rozruch, když na přímou otázku odpověděl, že v případě napadení Tchaj-wanu Čínou by jej Spojené státy přímo bránily. To je v rozporu s dlouhodobou americkou pozicí tzv. strategické nejednoznačnosti, a jeho slova proto vzápětí oficiální mluvčí mírnili.

Dále čtěte

Týdeník FORUM se loučí s Josefem Abrhámem, Putin s vítězstvím na Ukrajině

Nový Týdeník FORUM s gustem konstatuje, že Putin dostává na frak. Ukrajinci nečekaně vzdorují, „blitzkrieg“ se nekoná, prodat výsledek speciální…

Obrana Tchaj-wanu

Spojené státy již od diplomatického uznání režimu v Pekingu dodržují politiku jedné Číny. Zároveň ale trvají na tom, že jakékoliv sjednocení ostrova s pevninskou Čínou musí proběhnout mírovou cestou a se souhlasem obyvatel obou částí. Také si vyhrazuje s ostrovním kvazi státem udržovat obchodní a kulturní styky a také mu dodávat výzbroj. K přímé obraně v případě napadení se však USA nezavázaly. Ve Washingtonu panovaly obavy, aby se pod příslovečným americkým deštníkem Tchaj-pej nepokusil vyhlásit nezávislost.

Po letech, kdy Peking stupňuje napětí a zvyšuje rozsah a frekvenci vojenských cvičení v blízkosti ostrova, je možné, že americký prezident dospěl k názoru, že je potřeba Číně dát jasně najevo, že pokus o násilné sjednocení by znamenal konflikt s USA. Následná ujištění z Bílého domu a ministerstva zahraničí, že na politice strategické nejednoznačnosti se nic nemění, pak mají dát stejně jasně najevo, že Washington si ani nadále nepřeje samostatnost Tchaj-wanu.

Tichomořská aliance?

Páteří amerických snah o vybudování spojenectví proti rostoucí čínské agresivitě jsou země známé neformálně jako tzv. čtyřka (Quad). Do ní patří krom Spojených států již zmiňované Austrálie, Indie a Japonsko. Poslední jmenovaná země už v loňském roce prohlásila, že v případě napadení Tchaj-wanu bude svůj postup koordinovat se Spojenými státy, což si v Pekingu správně vyložili jako hrozbu, že by Tokio mohlo pomáhat s obranou ostrova.

Poslední prohlášení čtyřky po společném summitu právě v Tokiu pak nezvykle jasně odmítlo jakékoliv pokusy o změnu statu quo v Tichomoří pomocí vojenské síly. I když komuniké Peking přímo nezmiňuje, je jasné, že míří právě proti jeho rostoucí agresivitě vůči Tchaj-wanu. Zároveň se také všechny čtyři země přihlásily k dodržování mezinárodního námořního práva v oblasti Jihočínského moře, což je další region, kde Čína vystrkuje růžky.

Společná deklarace ale zároveň odhaluje i limity budovaného spojenectví. Chybí zde jasné odsouzení ruské agrese proti Ukrajině. Indie je totiž momentálně závislá na dovozu zbraní a náhradních dílů z Ruska a s gustem také nakupuje zlevněnou ruskou ropu. Prezident Biden měl za cíl dotlačit indického premiéra Modího k ostřejšímu vyjádření, ale to se zjevně nepodařilo. Nezdá se zatím ani, že by se USA podařilo Indy odradit od nákupů ruské ropy.

Obchod neobchod

Poté, kdy bývalý americký prezident Donald Trump zrušil americkou účast v tzv. Transpacifickém partnerství (TPP), vyplnila Čína s radostí vzniklé vakuum a je vedoucí silou Regionálního ekonomického partnerství (REP). Právě rostoucí ekonomická závislost na Pekingu je pro mnoho zemí znepokojivá, ale zároveň do jisté míry nevyhnutelná. Své by o tom mohla vyprávět Austrálie, která se stala terčem čínských úřadů za podporu Ujgurů a tlak na vyšetření původu pandemie covidu-19.

Prezident Biden místo obnovení účasti v TPP usiluje o vybudování nového ekonomického bloku, do nějž mají patřit Austrálie, Brunej, Filipíny, Indie, Indonésie, Japonsko, Jižní Korea, Malajsie, Nový Zéland, Singapur, Thajsko a Vietnam. Se Spojenými státy tyto země tvoří dvě pětiny světového HDP. Nemá ovšem jít o klasickou dohodu o volném obchodu, protože tu by prezident nejspíš doma prosadit nedokázal. Nicméně ani REP neodstraňuje zdaleka všechna cla. Je to tedy spíš snaha udělat alespoň málo teď v naději, že se spolupráce časem rozroste.

Historická cesta

Amerika tedy slovy prezidenta Bidena říká, že bude bránit Tchaj-wan, ale ne za všech okolností. Chce s významnými zeměmi v oblasti úzce ekonomicky spolupracovat, ale přístup na vlastní trh jim dát nechce. Dá se říci, že přes všechna „ale“ byla Bidenova cesta přelomová. Pod jeho vedením se Spojené státy pustily otevřeně do budování koalice na zadržování Číny, do které se jeho předchůdci s izolacionistickými instinkty nechtělo.