Pozoruhodný kontext události, kterou v sobotu večer mimořádně oznámila vláda, tedy zapojení ruských špionů do výbuchu muničního skladu ve Vrběticích, nabízí dosavadní výroky českého prezidenta Miloše Zemana k Bezpečnostní informační službě (BIS). Jeho postoj byl velmi problematický. Kromě toho, že práci kontrarozvědky kritizoval a počastoval BIS termínem „čučkaři“, si ještě v loňském roce žádal o citlivé informace spojené s informacemi o ruských agentech.

Na Rusko, jakožto reálnou bezpečnostní hrozbu České republiky, upozornila Bezpečnostní informační služba už ve výroční zprávě z roku 2013. „V souladu se situací a mírou rizik pro zájmy ČR a jejích občanů byly v roce 2013 prioritními cíli BIS aktivity ruské a čínské moci na našem území. Zpravodajští důstojníci pod krytím diplomatického personálu působí jak v rámci ruské, tak čínské diplomatické mise. V případě ruské diplomatické mise byl i v roce 2013 počet zpravodajských důstojníků pod diplomatickým krytím extrémně vysoký,“ uvádí ve zmiňované zprávě.

Bezpečnostní složky varovali před rozšiřováním této moci. „Jednoznačnou prioritou Ruské federace a Čínské lidové republiky a jejich zpravodajských služeb bylo upevňování a další rozšiřování jejich vlivových kapacit v ČR. V případě Ruska se jednalo o snahu využít otevřeného i utajeného politického, mediálního a společenského vlivu k podpoře ruských ekonomických zájmů v Česku,“ psala BIS.

Upozorňovala také na naddimenzovanou velikost ruské ambasády v Česku, která je podle BIS dlouhodobým bezpečnostním problémem, který vystavuje české občany hrozbě, že budou čelit kontaktu se zpravodajci.

Výroční zpráva pojednává o stejném roce, kdy je do čela našeho státu zvolen Miloš Zeman. Jedním z jeho nejbližších lidí je Martin Nejedlý, který pracoval pro ruský Lukoil, nemá s Hradem žádný právní vztah (proto nepotřebuje bezpečnostní prověrku), vlastní ale diplomatický pas.

Zeman mezitím ve svých veřejných vystoupeních opakovaně bagatelizoval nebezpečí ruského režimu. Nelíbilo se mu například uvalování sankcí vůči Putinovu Rusku.

„Sankce libovolného typu jsou překážkou dialogu civilizací. Ti, kteří jako zbraň politického boje podporují sankce, vystupují proti fungujícímu dialogu civilizací. A místo dialogu přichází pouhé mlčení. A nic víc,“ sdělil při jednom ze svých projevů v roce 2014.

A právě v roce 2014 na našem území působili dva příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU –  Anatolij Čepiga a Alexandr Miškin. Oba aktuálně podezřelí z výbuchu muničního skladu ve Vrběticích.

Díky intenzivní práci našich bezpečnostních složek, které se ruskou hrozbou intenzivně zabývaly, sílila kritika Miloše Zemana proti BIS. Když na konci roku 2018 vyšla další výroční zpráva, kde služba opět pojednávala o zvýšené rizikové činnosti ruských tajných jednotek na našem území, Zeman odmítl povýšit šéfa Bezpečnostní informační služby Michala Koudelku do hodnosti generála.

V reakci na BIS prohlásil, že jsou to „čučkaři“. „Když budou plácat o tom, že se to tu hemží ruskými a čínskými špiony, a přitom za šest let nedokázala chytit byť jen jediného, tak je to plácání,“ uvedl tehdy.

Aby své stanovisko podpořil i o rok později, řekl, že by se podle něj měla kontrarozvědka zaměřit spíše na ekonomickou kriminalitu v Česku, místo na „fiktivní honbu ruských a čínských špionů“. Mluvčí BIS Ladislav Šticha se proti tomuto útoku prezidenta Zemana ohradil – už jen protože korupce podle něj nespadá do jejich zákonné působnosti.

V říjnu 2020 měl Zeman začít na ředitele BIS Michala Koudelku sbírat kompromitující materiál. „Domnívám se, že pan Koudelka by měl být odvolán, ale vzhledem k tomu, že jeho funkční období vyprší ani ne za rok, tak už to pokládám za trochu bezpředmětné,“ řekl prezident.

Jak zjistil Český rozhlas u vysoce postavených zdrojů, Zeman na podzim 2020 požadoval po Koudelkovi, aby mu sepsal jména ruských špionů působících v České republice kteří Češi s nimi spolupracují a jakým způsobem tajné služby ohrožují zájmy naší země.

Podle bezpečnostních expertů byl však problém v tom, že při poskytnutí podobných informací by mohlo dojít k jejich úniku – zvláště v kontextu Zemanových kontaktů na Nejedlého, který se v té době nacházel v Moskvě na schůzce s poradci ruského prezidenta Vladimíra Putina.

BIS ke konci loňského roku znovu varovala před hrozbou Ruska. „Aktivity důstojníků pracujících pod diplomatickým krytím v rámci ruské diplomatické mise se přirozeně zaměřovaly především na prosazování ruských zahraničně-politických zájmů, na zajišťování pozitivního obrazu Ruska v Česku a na propagaci názorů a postojů Kremlu,“ stojí ve zveřejněné zprávě.