Kauza dotačního podvodu farmy Čapí hnízdo končí ostudnou blamáží státního zastupitelství. Nejde jen o nesrozumitelnou změnu názoru dozorového žalobce Jaroslava Šarocha, ale i o nevěrohodné odůvodnění jeho nadřízeného Martina Erazíma a o rozdílný přístup Lenky Bradáčové.

[ctete postid=“268606″ title=“Pavel Šafr: Státní zástupci podpořili mafiánský stát“ image=“https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2019/04/aaa-59-385×230.png“ excerpt=“Každý, kdo spojil svůj protest proti autoritářskému populistovi Andreji Babišovi s “ permalink=“https://www.forum24.cz/pavel-safr-statni-zastupci-podporili-mafiansky-stat/“]268606[/ctete]

V uplynulých týdnech se ve dvou kauzách zviditelnilo Městské státní zastupitelství v Praze. Koncem srpna provedla policie pod jeho dozorem razii v kauze, na které velmi záleželo premiéru Babišovi. Hlavním cílem je bývalý náměstek ředitele civilní rozvědky Zdeněk Blahut, blízký exministru vnitra Milanu Chovancovi. Šéf ANO ho podezírá z organizování nahrávek anonymního účtu Julia Šumana. Tato kauza míří do řad sociální demokracie, což jejího předsedu Hamáčka nechává v poklidu.

Zátah byl proveden podle obvyklé šablony posledních let. Provázely jej domovní prohlídky, zatýkání, zajištění nemovitého majetku Blahuta a už standardně i úniky dezinformací do Babišova tisku, že byli údajně zadrženi i Chovanec a bývalý ředitel rozvědky Jiří Šašek.

Kauzu týž den komentovala pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Potvrdila, že trestní řízení probíhající v utajeném režimu má souvislost s trestním oznámením, týkajícím se hospodaření civilní rozvědky. Trestní oznámení podal loni v lednu Babišův muž Radek Musílek, jenž do vedení rozvědky nastoupil po Blahutovi.

Odlišný přístup

Stejné městské státní zastupitelství se stalo o několik týdnů později aktérem blamáže v kauze Čapí hnízdo, ještě nápadněji vyhovující zájmům Andreje Babiše. Zcela markantní je odlišný přístup žalobců.

Tento případ nedoprovázelo jindy běžně praktikované masivní policejní nasazení. Obešel se bez odposlechů, zatýkání, domovních prohlídek, zabavování počítačů a mobilů, zadržování majetku a okamžitých úniků do médií. Bradáčová se k němu dlouho nevyjadřovala, ačkoli jej měla podobně jako kauzu rozvědky pod dohledovou kontrolou.

Zastavení stíhání premiéra a jeho blízkých dnes působí nevěrohodně a neprofesionálně. V současných reáliích a po podezřelé výměně ministra spravedlnosti se nelze vyhnout pochybnostem, že náhlý názorový obrat dozorového žalobce není náhodný. Tím spíše, jak rozporuplně je postavena reakce Šarochova nadřízeného Martina Erazíma.

I. ROLE JAROSLAVA ŠAROCHA

Šarochův obrat je dnes Babišovým okruhem oceňován. Najednou to vypadá, že dal za pravdu obhajobě. Podle ní Farma Čapí hnízdo splnila podmínky definice malého a středního podniku a nebyla nijak propojena s Agrofertem, ze kterého byla původně vyčleněna a přejmenována krátce před podáním žádosti o dotaci.

Nelze ovšem pominout, že Šaroch dvakrát posvětil postup policie při žádosti Poslanecké sněmovně o vydání obviněných k trestnímu stíhání. Podruhé ve velmi komplikované situaci první vlády ve volbách posíleného premiéra Babiše. Už tehdy podroboval vyšetřovatele brutálnímu nátlaku a opakoval mantru politické objednávky jeho kauzy.

Dalo by se očekávat, že nejpozději v té době bude mít dozorový žalobce zcela jasno, zda má policie v rukou v takto vážné věci okované důkazy, které dnes po čtyřech letech vyšetřování zpochybnil. Fatálně tak snížil věrohodnost orgánů činných v trestním řízení a sněmovna bude zřejmě k dalším případným žádostem o vydání mnohem obezřetnější.

Šaroch přitom loni nevyhověl žádostem obhajoby o zastavení trestního stíhání sedmi obviněných v čele s Andrejem Babišem. Kauza prošla řadou prověrek postupu dozorového žalobce a vyšetřovatelů. Žádná z nich neshledala problém s důvodností stíhání.

Babiš dnes tvrdí, že už loni Šaroch avizoval nedostatek důkazů. Opírá se o dva články v Právu z loňského května, naznačující, že jeho stíhání může být zastaveno. Jenže zdrojem informací deníku byl jeho advokát Josef Bartončík, který komentoval fragmenty ze Šarochova usnesení, reagujícího na žádosti o zastavení stíhání.

Deník citoval ze závěrů tohoto usnesení, že vyšetřování může být v konečném důsledku přehodnoceno, ovšem to je běžně používaná formulace státních zástupců ve všech podobných případech. Ve skutečnosti státní zástupci zastavují stíhání zcela výjimečně, statisticky do jednoho procenta případů, tím spíše po návrzích na obžalobu. Šarochův obrat na poslední chvíli byl překvapením i pro jeho kolegy na městském státním zastupitelství.

II. ROLE MARTINA ERAZÍMA

Ještě podivnější je role vedoucího Městského státního zastupitelství v Praze Martina Erazíma. Začátkem září unikla informace o zastavení stíhání do Deníku N ještě v době, kdy nebyla oficiálně potvrzena. Tím byl nastaven směr dalšího vývoje.

Vzápětí byly tyto zprávy korigovány. Erazím, který v té době čerpal dovolenou, prý podrobí případ přezkumu, který bude trvat několik týdnů až měsíců. Jasno však měl už po týdnu, což je při objemu spisu 23 tisíc stran rekordní výkon. Horší je to s věrohodností jeho odůvodnění, proč se ztotožňuje se Šarochovým veletočem.

„Provedené dokazování vedlo k závěru, že Farma Čapí hnízdo podmínky definice malého a středního podniku splňovala. Opakovaně zmiňované propojení prostřednictvím řady akcionářů na úrovni rodinných příslušníků s koncernem Agrofert nehrálo při posouzení roli, neboť Agrofert a Farma Čapí hnízdo si vzájemně v podnikání nekonkurovaly ani nesjednocovaly svoji činnost na společném trhu. I přes zjištěné vazby mezi těmito subjekty, zejména prostřednictvím rodinných příslušníků, byla proto Farma Čapí hnízdo správně posouzena jako nezávislý podnik. V odůvodnění usnesení se dozorový státní zástupce vypořádal i se závěry zprávy OLAF, aniž by je jakkoli rozporoval či pomíjel, či snad došel k výkladu opačnému,“ píše v tiskové zprávě Erazím.

Rozpory se závěry OLAF

Skutečně je tomu tak? V závěrech zprávy Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) z 19. prosince 2017 je nastíněn pravý opak. OLAF se naopak vypořádal s námitkami obhajoby, které byly už v té době totožné jako dnes. Propojení Farmy Čapí hnízdo (původně ZZN Pelhřimov jako součásti holdingu) s Agrofertem shledal v několika oblastech.

Andrej Babiš zaplatil svým dětem akcie nově vzniklé firmy. Agrofert poskytl úvěrové záruky Čapímu hnízdu v celkové výši 455 milionů korun. Společnost Imoba, která vlastnila pozemky areálu a po pěti letech požadovaných pro udělení dotace farmu převzala, poskytla zajištění úvěru nemovitým majetkem.

Před zahájením investičního projektu Farma Čapí hnízdo a Agrofert uzavřely smlouvu o spolupráci, ve které se Agrofert zavazuje používat služby nabízené kongresovým centrem Čapí hnízdo pro své firemní akce.

Od doby zahájení obchodní činnosti Farmy Čapí hnízdo v roce 2009 byly její dominantní oblastí reklamní služby v celkovém objemu 272 milionů korun (v průměru 83 procent ročních příjmů) a všichni zákazníci společnosti spadali do skupiny Agrofert. To jí umožňovalo splácet úvěry a platit mzdy svých zaměstnanců.

Vzájemné propojení obou firem lze podle OLAFu dovodit z Doporučení Komise č. 2003/364/ES, jelikož analýza právních a ekonomických vztahů mezi nimi prokazuje, že skrze společné jednání skupiny fyzických osob tvořily jedinou ekonomickou jednotku, přestože formálně mezi sebou neměly vztahy.

[ctete postid=“267023″ title=“Podivný únik ze státního zastupitelství. Osud Čapího hnízda mají v rukou Bradáčová a Zeman“ image=“https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2019/09/Bradáčová-Zeman-385×230.jpeg“ excerpt=“Do médií unikla zpráva, že státní zástupce Jaroslav Šaroch zastavil stíhání v kauze “ permalink=“https://www.forum24.cz/podivny-unik-ze-statniho-zastupitelstvi-osud-capiho-hnizda-maji-v-rukou-bradacova-a-zeman/“]267023[/ctete]

OLAF dále zastává názor, že zástupci Farmy Čapí hnízdo poskytli nepravdivé informace v projektové žádosti, když uvedli, že žadatel o dotaci neprošel žádnými změnami ve srovnání s předchozím účetním obdobím, které by mohly mít dopad na kvalifikaci společnosti jako malý a střední podnik (SME). Dále tím, že poskytli pouze část kopie smlouvy o půjčce uzavřené s českou pobočkou banky HSBC, zatajili národním orgánům informace, které měly zásadní význam pro proces ověření kvalifikace žadatele pro podporu SME.

Už jenom samotné uvedení nepravdivých skutečností při požádání o dotaci zavdává důvod k trestnímu stíhání, což není v žádném známém stanovisku vyvráceno. Mlžení státních zástupců je dalším důvodem, aby v takových pochybnostech rozhodl nezávislý soud.

III: ROLE LENKY BRADÁČOVÉ

Nelze zapomenout na roli pražské vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové. Ožehavá kauza Čapí hnízdo původně přišla v prosinci 2015 na její stůl. Ačkoli se jindy ochotně ujímá řady politicky citlivých kauz, v tomto případě se rozhodla jinak. Poslala ji o patro níž, k dozoru na Městské státní zastupitelství v Praze. Šetření škod EU přitom spadá i do její kompetence.

Už v lednu 2016 ovšem vyměnila tehdejší vedení městského státního zastupitelství a do jeho čela dosadila svého člověka, Martina Erazíma. Hlavním důvodem byla snazší vzájemná komunikace a lze důvodně předpokládat, že Erazím jedná zcela v souladu s jejími představami.

Bradáčová přitom provedla dvě dohledové prověrky případu a ani ona neodhalila nedůvodnost stíhání. Pouze si stěžovala na průtahy ve vyšetřování a obstrukce obhajoby. Za vývoj celé kauzy tedy nese svůj díl odpovědnosti a její přístup až příliš okatě navozuje dojem, že si nechtěla přímo pálit prsty.

Snížená důvěra v právní stát

Obě výše uvedené kauzy nepochybně nahrávají zájmům Andreje Babiše a současně předvádějí diametrálně odlišný přístup státních zástupců v politicky citlivých případech. Snižují tak důvěru v právní stát a rovný přístup před zákonem.

Není to sice zdaleka poprvé, ale zvláště dnes působí jako výstražné memento, jak hluboce se proměnily poměry v zemi. S významným přispěním úzké skupiny státních zástupců, kteří od roku 2013 opakovaně pomohli vyztužovat pilíře současného režimu.