Premiér Andrej Babiš a ministr zdravotnictví Jan Blatný (oba za ANO) FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Babišova vláda si zahrává s trpělivostí lidí. Připravuje novelu zákona o veřejném zdraví, která neúměrně posiluje pravomoci ministerstva zdravotnictví a státní dozor nad občany. Některá ustanovení jsou v rozporu se základními ústavními právy.
Vláda má projednávat novelu zákona o veřejném zdraví, která jde vysoce nad rámec současného stavu státního dohledu a omezování soukromých práv. Posiluje pravomoci ministra zdravotnictví a hlavního hygienika na úroveň, kterou dnes podle platné právní úpravy vyžaduje nouzový stav. Dokonce jde ještě dál, když navrhuje další okleštění základních ústavních práv a svobod.
Posílení pravomocí resortu zdravotnictví
Návrh změny zákona z dílny ministra Jana Blatného navazuje na podobné, již odmítnuté pokusy jeho předchůdce Adama Vojtěcha. Ministerstvo zdravotnictví by získalo silné pravomoci, které lze dnes prosazovat pouze podle krizového zákona v rámci nouzového stavu pod kontrolou poslanecké sněmovny.
To by přijetím tohoto návrhu padlo. Ministerstvo by získalo kompetence omezit či zakázat cestování, omezit setkávání lidí a veřejnou dopravu. Mohlo by zavírat školy, obchody, provozovny služeb a volnočasové aktivity, na které jsou navázány příjmy desítek tisíc podnikatelů a živnostníků.
Mohlo by také zakázat nebo omezit veřejné i soukromé akce včetně divadel, kin, koncertů nebo svateb. Získalo by i pravomoc nařídit státním institucím, krajům a obcím, aby vyčlenily pro izolaci nakažených covidem své objekty.
Vláda by si tím velmi zjednodušila situaci pro případné další vlny koronaviru, kdy by prakticky vyblokovala parlamentní kontrolu. Je nepřijatelné, že se pokouší přijmout takto zásadní zásahy do právního systému ve zkráceném řízení ve stavu legislativní nouze.
Blatný ve shodě s Hamáčkem
Blatného novela nápadně koresponduje s návrhem ústavního zákona o bezpečnosti ČR ministra vnitra Jana Hamáčka, umožňujícím posílení role vlády v krizových situacích. Hamáčkova novela dnes leží ve sněmovně před projednáním.
Na souvislost těchto legislativních iniciativ upozorňuje právník Ondřej Dostál, který na jaře uspěl u soudu s napadením nezákonně vydaných protikrizových opatření tehdejšího ministra zdravotnictví Vojtěcha. Vláda je musela přijmout znovu jako vlastní nařízení podle platného krizového zákona, který má větší právní sílu.
„V podstatě se jedná o Hamáčkův ,zmocňovací‘ zákon, jen dobře schovaný,“ řekl Dostál k návrhu Blatného. Zároveň upozornil na závažný fakt, že novela zákona o veřejném zdraví neumožňuje odškodnění firem postižených vládními restrikcemi, což je nyní možné v rámci krizového zákona po dobu trvání nouzového stavu.
Vypadla možnost náhrady škody
„Jako červená nit se touto epidemií táhne snaha vlády o dvě věci. Vyhnout se parlamentnímu přezkumu a vyhnout se náhradám škody, které jsou v tomto případě enormní,“ uvedl Dostál. Blatný možnost náhrady škody vůbec nezmiňuje.
To je v souladu se zdrženlivostí ministryně financí Aleny Schillerové a s výroky ministryně spravedlnosti Marie Benešové. Podle ní firmy poškozené restrikcemi nárok na odškodnění nemají, protože si měly samy zajistit dostatek „vaty“.
Další mimořádně kontroverzní uvažovanou změnou je vznik nového úřadu centralizací hygienické služby a z toho vyplývající posílení pozice hlavního hygienika, jenž je současně náměstkem ministra zdravotnictví. Nově vzniklá Státní hygienická služba by rozhodovala o protiepidemických opatřeních a mohla by nově sledovat mobilní telefony lidí infikovaných covidem-19.
Metody Velkého bratra
„Státní hygienická služba získá možnost vyžádat si od mobilního operátora lokalizační údaje mobilní stanice v případě, že její uživatel je osobou, která prokazatelně onemocněla infekčním onemocněním,“ uvádí návrh novely.
Mobilní operátoři by museli hygienikům předávat lokalizační údaje identifikovaného mobilního zařízení, a to až za poslední tři týdny. Předávaly by se údaje o každém místě, kde se sledovaná osoba zdržovala po dobu delší než dvacet minut. Tím se má údajně zefektivnit vyhledávání rizikových případů.
Tento sporný návrh je typickým produktem myšlení Velkého bratra, selektivně zaměřeného na majitele „chytrých“ telefonů. Zaskočil i samotné mobilní operátory, kteří se o něm dozvěděli až nyní ze sociálních sítí.
„Jsme překvapeni, že takto důležitý předpis s námi nebyl předem projednán,“ sdělil mluvčí společnosti T-Mobile Jiří Janeček Deníku N.
„Stát si bezprecedentně zahrává s důvěrou občanů, když chce mít přístup k nejcitlivějším údajům o jejich pohybu,“ kritizoval tento záměr výkonný ředitel Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiří Grund. Vážné výhrady mají i právní experti.
Otřesný příklad legislativního diletantismu
„Návrh je naprosto otřesným příkladem legislativního diletantismu ministerstva zdravotnictví. Je zjevné, že ten, kdo návrh připravoval, si vůbec není vědom citlivosti dat, která žádá,“ míní právník Jan Vobořil z nevládní neziskové organizace na ochranu lidských práv Iuridicum Remedium. „Místo toho, aby vláda zrušila sběr dat, který je v rozporu s evropským právem, tak zneužívá pandemii k tomu, aby pro takto nelegálně zpracovávaná data hledala další nekontrolované využití,“ dodává.
Opozice chce spornou novelu smést ze stolu. „Pokud se jedná o selektivní monitorování telefonu bez souhlasu držitele, pak by se bez individuálního souhlasu soudu jednalo o porušení Listiny i mezinárodních závazků. Zřejmě příliš naslouchají čínskému prezidentovi,“ reagoval šéf sněmovního ústavněprávního výboru Marek Benda (ODS).
„Vznik Velkého bratra, který bude trasovat váš mobilní telefon, by byl značným osekáním osobních svobod. A to aniž by zákon jasně definoval dohled nebo kontrolu nad takovým šmírováním a zneužitelností dat,“ přidal se pirátský poslanec Petr Třešňák.
Novela zákona o veřejném zdraví je nebezpečný paskvil. Jan Blatný je jistě uznávaný hematolog, ale ve funkci ministra se octl omylem. Nejenže nemá ve vládě potřebný respekt, jeho systém PES je nefunkční polotovar, ale nyní se znemožňuje i jako nositel protiústavních autoritářských tendencí. Měl by z tohoto rozjetého vlaku vyskočit, dokud si úplně nezničí pověst.
