Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) varoval při páteční pietní akci k 78. výročí Pražského povstání u budovy Českého rozhlasu před ustupováním diktátorům. Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) připomněla v projevu komunistické represe vůči povstalcům proti nacistické okupaci z května 1945. Právě o rozhlas se na sklonku druhé světové války svedly tvrdé boje, padlo na 170 lidí. V celé Praze zemřeli při střetech s německými vojáky tisíce lidí.

Pražské povstání a boj o Český rozhlas je podle Vystrčila zprávou o hrdinství předků, výzvou k ochraně svobodných a nezávislých médií i varováním, co všechno se může stát při ustupování diktátorům nebo při jejich tolerování. „Pokud ho nebudeme poslouchat, pokud si to nebudeme schopni uvědomit, potom se může stát, že diktátorovi ustoupíme až tak daleko, že potom to bude stát oběti i nás samotných nebo nám blízkých,“ řekl Vystrčil.

Dále čtěte

Nový Týdeník FORUM: Napsali jsme manifest pravého českého konzervatismu!

O víkendu nás čeká korunovace nového krále Karla III. a Johana Hovorková se při té příležitosti v editorialu nazvaném Přichází Karel…

Je podle něho povinností volat vše demokratické na pomoc demokracii a vše svobodné na pomoc svobodě. „A to nejen proto, že Putinovi vojáci dnes vraždí nevinné lidi,“ uvedl v souvislosti s vojenskou invazí Ruska pod vedením prezidenta Vladimira Putina na Ukrajinu.

Snižování významu povstání za někdejšího komunistického režimu připomněla Pekarová Adamová. Za ostudné označila tehdejší represe vůči představitelům ozbrojeného odporu proti německým okupantům. „Boj za demokracii a svobodu nikdy neustane,“ zdůraznila předsedkyně dolní komory.

Pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS) vyzdvihl potřebu seznamovat s květnovými událostmi a s tím, jak složitý je boj za svobodu a demokracii, mladou generaci. „Vzpomínky se vytrácí velmi snadno,“ upozornil.

Kladení věnců k rozhlasové budově na Vinohradské třídě a následným vystoupením řečníků přihlížely desítky lidí včetně pamětníků.

Pražským povstáním vyvrcholil odboj proti německým okupantům, který vypukl spontánně 1. května 1945 v Přerově. Povstalcům se podařilo přimět Němce ke kapitulaci, zabránit mnohonásobně většímu krveprolití a vyprovokovali i rychlejší zásah Rudé armády. Komunistický režim po převzetí moci v tehdejším Československu v únoru 1948 velitele povstání generála Karla Kutlvašra odsoudil k doživotnímu vězení, perzekvováni byli i další představitelé povstalců.

V Pražském povstání padlo podle údajů Vojenského historického ústavu téměř 3000 lidí. Smrt obránců Prahy připomínají po hlavním městě desítky pomníků a pamětních desek.