Před sněmovnou demonstrovali komunisté proti smlouvě s USA. Měli ruské vlajky. FOTO: Pavel Hofman / FORUM 24
FOTO: Pavel Hofman / FORUM 24
KOMENTÁŘ / Na komunistickou demonstraci si někteří lidé donesli ruské vlajky. Co tím dávají najevo, je celkem jasné. Donesli si vlajky státu, který vede agresivní válku. Ukrajinské vlajky si nepřinesli. Teď je otázka, jestli se takové počínání dá stíhat.
Nejde jen o ruské vlajky, ale také o srpy a kladiva, rudé hvězdy, nacistické svastiky, písmeno Z, obrazy totalitních vůdců a různých zločinců a hesla.
Jako ukázka, do jakého labyrintu se může uvažování dostat, může sloužit rozhodování Evropského soudu pro lidská práva ohledně srpu a kladiva. Ten řešil případ Attily Vajnaje, místopředsedy maďarské Dělnické strany, který na povolené demonstraci řečnil s rudou hvězdou na klopě. V Maďarsku dostal trest za nošení totalitní symboliky, Evropský soud ho osvobodil.
Právník Jiří Zelenka vysvětloval, v čem je problém.
„Někteří symbol srpu a kladiva chápou jako symbol hnutí, které hlásá nenávist až genocidu na základě třídního původu. Pak by kriminalizace takového projevu pravděpodobně byla na místě. Jiný pohled říká, že srp a kladivo není symbol výhradně stalinského komunismu…, ale že jde o uznávaný symbol mezinárodního dělnického hnutí bojujícího za spravedlivější společnost. Pak by kriminalizace takového projevu nejspíš nebyla obhajitelná. Evropský soud pro lidská práva (ESLP) vysvětlil, že klíčový pro posouzení kriminalizace komunistických (resp. dělnických) symbolů je vždy kontext. Ten by měla (pro účely trestního práva) posoudit policie a justice.“
Kontext je věc ošemetná, protože jde o to, jak citlivý někdo (popřípadě většina společnosti) je. V leteckém muzeu bude použití výsostných znaků totalitních států na exponátech pochopitelné a přijatelné, na demonstraci nikoli. Komunistický režim byl u nás zákonem označen jako zločinný, ale legálně existuje politická strana, která má slovo „komunistický v názvu“. Že je k symbolům ultralevice právo nějak shovívavější než k nacistickým, je celkem známá věc. Nosit tričko s Che Guevarou, který velel popravčí četě, se smí, tričko s nějakým náčelníkem gestapa by nejspíš vzbudilo pozornost příslušných orgánů.
Kdybychom za kontext považovali, že se dnešní čeští komunisté hlásí k odkazu Klementa Gottwalda a po krátkém období polistopadové ostýchavosti vychvalují svoje čtyřicetileté vládnutí, je použití srpu a kladiva a rudé hvězdy na veřejnosti pro kritiky komunistů nepřijatelné. To samé se týká sovětské vlajky, protože sovětský režim u nás totalitu pomohl zavádět a udržel ji u moci invazí v srpnu 1968.
Ruská vlajka je symbolem státu, který páchá válečné zločiny, a současně státu, který diplomaticky uznáváme. („Uznáváme“ neznamená, že s ním souhlasíme.) Pokud ji dnes někdo vytáhne na demonstraci, je celkem jasné, že se dotyčný hlásí ke zločinné politice Vladimira Putina. Pak by bylo na právnících, aby ohodnotili, zda „vlajkonoš“ schvaluje, nebo popírá genocidium nebo jiné válečné zločiny, zločiny proti lidskosti nebo zločiny proti míru.
Lidsky je nám jasné, že to ti lidé dělají, a to velmi drze. Protože by se ale u soudu pochopitelně bránili, je třeba jim to podle práva dokázat. I takový Jindřich Rajchl ale pochopil, jak je to všechno riskantní, a raději stoupencům vzkazuje, ať mu tam na jeho demonstrace nic ruského nenosí. Zábavné je, že by to zřejmě jinak byli schopní udělat. Nejen schopní, někteří se nakonec dali na hlavu aspoň čepice v barvách ruské trikolory.
Z lidského hlediska a z pohledu zdravého rozumu (skutečně zdravého, nikoli podle selskorozumu SPD, Trikolory a podobných partiček) je jisté, že komunisté, pseudovlastenci a „bojovníci za mír“ chtějí oslabit bránící se Ukrajinu a podporují tak putinovskou diktaturu. Protože se stále více chovají jako pomatení, skončí někteří z nich zřejmě před soudem dřív za jiné své činy než za mávání nějakým hadrem. Materiálu, který dokazuje, oč těm lidem jde, se ale už nahromadilo dost. Podporovatelům krvavé diktatury se měla křidélka už přistřihnout dávno.
