Po ústupu od Kyjeva a po letní ukrajinské protiofenzivě, která Rusům přinesla ztráty dosud dobytých území, se i v ruské televizi objevují názorové střety ohledně toho, co se děje a kdo za to může. Debaty stále probíhají v mezích toho, co státem kontrolovaná média mohou akceptovat, ale zaznívají hlasy, které by dříve do vysílání nikdo nepustil. Například že bombardování civilistů je zločin.

Ve svém pořadu na kanále Russia-1 nejdříve Vladimir Solovjov vedl řeč o tom, že je třeba s Ukrajinci naložit tvrdě. „Ptal jsem se stokrát, proč neřekneme, když na nás budete střílet, Charkov bude zničen, bude vymazán. Kyjev bude zničen. Pokud se rozhodnou přijít do Belgorodu, Kurska, máme tam vojska? Jsou tam připravené linie obrany? Budeme jim tleskat a řekneme: Ne, to nesmíte? Celá duma povstane a řekne: Ó, to není dovoleno!“

Meanwhile in Russia: a rare moment of sanity on Russian state TV, when one panelist was finally fed up with Vladimir Solovyov's threats to wipe Kyiv or Kharkiv off the face of the earth. pic.twitter.com/Ty4k8sK26y

— Julia Davis (@JuliaDavisNews) November 21, 2022

Následně se Solovjov řečnicky ptal, proč mohl ukrajinský prezident Zelenskyj na summitu G20 říkat, že nebudou žádné nové minské dohody. Odpověděl si, že je to kvůli tomu, že Rusko nemá převahu na frontě a protože je od léta v defenzivě. „Upřímně řečeno, na dvou frontách. Naše pozice je extrémně nešťastná,“ dodal.

Na Solovjova navázal režisér Karen Šachnazarov a tvrdil, že lidem se má říkat o situaci na frontě pravda. „Mám pocit, že se pokoušíme vytvořit iluzi, že tohle je skutečně jen nějaká operace. Ve skutečnosti je to velká válka. Je to velká válka a vyžaduje velmi vážnou konsolidaci národa.“ Lidé podle něj chtějí vědět, co bude, jestli příměří, nebo nějaký mírový proces, a co to znamená. „V jejich duších je chaos,“ popisuje svůj názor na stav myšlení ruských občanů Šachnazarov.

Dále čtěte

Nový Týdeník FORUM přináší velkou anketu k výročí sametové revoluce

Co se od Listopadu povedlo, a čeho jsme se naopak nedokázali zbavit. Na tyto dvě otázky odpovídají respondenti ankety, která…

Po jeho slovech přišla na řadu velmi konfliktní část debaty. Vystoupil Jakov Kedmi (rodným jménem Kazakov, pozn. red.) který kdysi ze SSSR odešel do Izraele, kde působil jako politik a v Rusku se od roku 2014  účastní jako politolog televizních debat. V minulosti měl různé tehdy kontroverzní názory. V listopadu 2016 Kedmi například obhajoval Josifa Stalina a označil ho za posledního státníka, který se staral o svou zemi. O to je jeho vystoupení zajímavější.

„S tím, co jste říkal (Solovjov, pozn. red.), nesouhlasím ve dvou bodech. Je obscénní, nekonstruktivní a zločinné bombardovat pokojná města. Slova jako vymazat Kyjev a Charkov z tváře země se nesmí vyslovit, zvláště v Rusku. Nikdy nebyla v historii válka, kdy by bombardování pokojného města, civilního obyvatelstva, vedlo k nějakým výsledkům na bojišti. Budou tím zastrašeni? Stalo se to někdy? Nestalo se to v žádné válce.“

Pak vypukla hádka, ale Kedmi trval na svém: „Je tisíc a jeden způsob jak bojovat, aniž by se to dotklo civilního obyvatelstva.“ Solovjov na jeho slova reagoval grimasami v obličeji a pohupováním.

Jakov Kedmi dosud pravidelně kritizoval Ukrajinu, obviňoval ukrajinské vedení z nacismu a ukrajinskou společnost z antisemitismu a používal výrazy jako „majdanští bastardi“. Prohlašoval, že ve vztazích mezi Ruskem a Ukrajinou existuje určitá „červená linie a pokud se Ukrajina pohne dál, tak už takový nezávislý stát nebude“.

Nakolik jsou různé názory zaznívající ve státem kontrolované televizi výsledkem režie, nebo odrážejí různé postoje v ruských elitách, je obtížné rozhodnout. Změna rétoriky je od léta patrná. Zatím ale nezazněla kritika války jako takové a žádné přičítání viny za neúspěchy v tažení proti Ukrajině Vladimiru Putinovi.