ilustrační foto FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock
V Německu musí po nedělních volbách vzniknout silná vláda, která přijde s realistickým řešením, jak omezit nelegální migraci. V opačném případě hrozí nárůst podpory extremistů, který by mimo jiné přivodil zánik Evropské unie. V rozhovoru se zpravodajem ČTK a dalšími zahraničními novináři v Berlíně to řekl odborník na migraci Gerald Knaus.
Migrace se stala hlavním tématem předvolební kampaně, a to především kvůli několika útokům, které spáchali v Německu v poslední době cizinci. Podle předního německého politologa Herfrieda Münklera Německo výzvy spojené s migrací podcenilo, soustředit by se nyní ale mělo na integraci těch, kteří už v zemi jsou.
„Potřebujeme teď silnou německou vládu, které dokáže přijmout těžká rozhodnutí,“ řekl v rozhovoru sociolog Knaus, který pochází z Rakouska, dlouhodobě ale působí v Německu. Strany příští vlády podle něj budou muset najít realistický kompromis, jak vyřešit otázky spojené s migrací. Jinak podle něj hrozí „katastrofa“ v podobě nárůstu podpory krajně pravicových stran, především Alternativy pro Německo (AfD). „Kdyby Německu vládla AfD, Evropská unie se rozpadne,“ uvedl. Cesta k moci pro krajní pravici podle něj přitom vede právě přes neřešenou migraci.
Nedělní předčasné volby do Spolkového sněmu podle průzkumů vyhraje konzervativní unie CDU/CSU, kterou do voleb jako kandidát na kancléře vede Friedrich Merz. Zpočátku roku se kampaň konzervativců soustředila na neutěšený stav německého hospodářství. Zlom přinesl lednový útok v Aschaffenburgu, kde neúspěšný žadatel o azyl z Afghánistánu napadl skupinu dětí ze školky. Zabil dvouletého chlapce a 41letého muže, který přispěchal na pomoc.
Nejednalo se přitom o první útok, který vyvolal v Německu debatu o migraci a bezpečnosti v zemi. Loni v květnu v Mannheimu pobodal Afghánec pět lidí a zabil zasahujícího policistu. V srpnu pak ubodal neúspěšný žadatel o azyl ze Sýrie tři lidi na městských slavnostech v Solingenu. Těsně před Vánocemi najel do návštěvníků vánočních trhů v Magdeburku lékař ze Saúdské Arábie. Zabil šest lidí a stovky dalších zranil. Naposledy pak minulý týden v Mnichově najel odmítnutý žadatel o azyl z Afghánistánu vozem do průvodu odborářů, zranil téměř 40 lidí. Sedmatřicetiletá žena a její dvouletá dcera zraněním podlehly.
„Německo je přitom jednou z nejbezpečnějších zemí na světě“
Především v reakci na útok v Aschaffenburgu předložil opoziční předák Merz Spolkovému sněmu nezávaznou rezoluci vyzývající ke zpřísnění migračních a azylových pravidel. Podařilo se ji ovšem schválit jen za pomoci hlasů AfD. CDU/CSU si za to vysloužila ostrou kritiku od politických konkurentů, církví, ale také od bývalé kancléřky a předsedkyně CDU Angely Merkelové. Do ulic na protest proti prolomení tabu vyšly desítky tisíc lidí po celém Německu.
Podle Knause udělal Merz tímto krokem „obrovskou chybu“, protože přistoupila na hru AfD, která tvrdí, že Německo není bezpečná země. „Německo je přitom jednou z nejbezpečnějších zemí na světě,“ dodal. Pětibodový plán, který Merz nechal schválit jako nezávaznou rezoluci a který obsahoval mimo jiné požadavek na trvalé kontroly německých hranic, přitom podle Knause nepřináší „realistická řešení“. V řadě bodů je totiž v rozporu s evropským právem a neprošel by při přezkumu německými a evropskými soudy. „Trvalé kontroly by navíc znamenaly odchod z schengenského prostoru. A odchod Německa by znamenal smrt schengenu,“ řekl.
Řešení migračního problému, který Německo má, může podle Knause přinést hlavně nová dohoda s Tureckem podobná té, kterou vyjednala v roce 2016 bývalá kancléřka Merkelová. Většina žadatelů o azyl v Německu jsou totiž Syřané a Afghánci, kteří do Evropy nepřiplouvají přes Středozemní moře, ale přicházejí přes Turecko. „To by byl způsob, jak společně s dalšími Evropany udělat něco, co už v minulosti fungovalo,“ řekl. Soustředit se musí Berlín také na zefektivnění deportací, a to především pachatelů trestných činů. „Vztek u lidí v Německu a pocit ztráty kontroly vyvolává po útocích hlavně to, že je páchali lidé, kteří už tu neměli dávno být,“ řekl Knaus.
Německo výzvy spojené s migrací podcenilo
Rovněž přední německý politolog Münkler si myslí, že Německo výzvy spojené s migrací podcenilo. Také on ale kritizuje debatu, kterou před volbami vedou strany o migraci. Zatímco se politici předhánějí v tom, kdo přinese lepší recept na zastavení migrace na hranicích, podle Münklera z debaty zcela vypadlo téma integrace těch, kteří už v zemi jsou. „Aschaffenburg, ale i Mannheim, Solingen a především Magdeburk, to je otázka integrace, nikoli těch, kdo aktuálně do Německa přichází,“ řekl politolog v rozhovoru se zpravodajem ČTK a dalšími zahraničními novináři.
Münkler i Knaus jsou rovněž přesvědčeni, že bylo chybou předchozích vlád, že se nesnažily navázat poskytování rozvojové pomoci na to, že budou dané země přijímat své občany deportované z Německa. Nedávný útok v Mnichově tuto debatu oživil. Opoziční konzervativci v čele s Merzem a bavorským premiérem Markusem Söderem vyzvali, aby vláda navázala kontakt s islamistickým hnutím Tálibán, které od roku 2021 znovu ovládá Afghánistán. Současná vláda kancléře Olafa Scholze a především její členové ze strany Zelených to odmítají s tím, že s „teroristickým režimem“ se nejedná. Německu se podařilo loni v srpnu vypravit jeden deportační let do Afghánistánu díky zprostředkování Kataru. Další už ale z Německa neodletěl.
Ruský prezident Vladimir Putin ohrožuje Evropu vojensky, americký prezident Donald Trump a miliardář Elon Musk ideologicky a hospodářsky.
Podle sociologa Knause bude příští německá vláda a to, jak zvládne migraci, klíčové pro celou Evropu a její budoucnost. „Příští čtyři roky budou nejnebezpečnější pro evropskou integraci od jejího počátku po druhé světové válce,“ řekl. „Ruský prezident Vladimir Putin ohrožuje Evropu vojensky, americký prezident Donald Trump a miliardář Elon Musk ideologicky a hospodářsky,“ uvedl. Mnoha Evropanům přitom podle něj stále nedošlo, jak je ohrožení Evropy velké. „Nezvládnutá migrace je přitom klíčem k rozbití Evropy,“ dodal Knaus.
