Velkoobchodní cena zemního plynu v EU v pondělí ráno vzrostla až o jedenáct procent v reakci na zastavení dodávek ruského plynu plynovodem Jamal, což se stalo v sobotu. Rusko touto cestou posílá plyn do Německa, plynovod Jamal přitom zajišťuje zhruba pětinu pozemních dodávek ruského plynu do EU. Ekonom Lukáš Kovanda zdůrazňuje, že přerušení dodávek přišlo ve velmi nevhodnou dobu a obává se, že by celá situace mohla „položit“ další dodavatele energií působící v Česku.
„Pokud se nejedná o krátkodobou, například technickou záležitost, jež se vyřeší v řádu hodin, bude následkem další citelné zdražení velkoobchodního plynu v EU. Přerušení dodávek přichází v nejméně vhodnou dobu, kdy obchodníci s plynem vyčkávají, zda slib Vladimira Putina, že Rusko dodá Evropě více plynu, není opět jen planý,“ říká zkušený ekonom a zároveň jeden ze členů Národní ekonomické rady vlády.
Týdeník FORUM: Komu by dali vyznamenání Němcová, Fischer nebo Nerudová?
číst článek »„V pátek se cena velkoobchodního plynu v EU propadla nejníže od poloviny září, pod 65 eur za jednu megawatthodinu. I tak však zůstává na násobcích běžné předpandemické ceny kolem 15 či 20 eur za megawatthodinu. Začátkem října však dosáhla úrovně až takřka 160 eur za megawatthodinu. K poklesu o skoro 100 eur od té doby došlo zejména právě pod vlivem příslibů ruského prezidenta Putina, že plynárenský monopol Gazprom, většinově ovládaný Kremlem, dodá do EU více plynu,“ uvádí Kovanda.
Aktuálně Gazprom podle něj výrazně upřednostňuje domácí trh před zahraničním, a Evropě se tak nedaří doplnit plynové zásobníky, které jsou v této roční době nejprázdnější minimálně od roku 2009. Spotřebování zásob cenné suroviny si vynutila „zrada“ obnovitelných zdrojů, kterým v létě nepřálo počasí, a nevyrobily tak plánované množství elektřiny. Energetické manko pak Evropa doháněla právě využitím plynu.
„Gazprom stáhl některé ze svých krátkodobých nabídek plynu evropským zemím už koncem srpna. Krátce poté, co soud v německém Düsseldorfu rozhodl, že nedávno dokončený plynovod Nord Stream 2 nemůže obejít regulaci EU, jež vyžaduje, aby producent plynu byl právně oddělený od jeho přepravce. Obejití regulace by urychlilo zprovoznění plynovodu,“ připomněl Kovanda. Přiškrcení dodávek tak podle něj může být způsobem, jak se ruský plynárenský gigant snaží na evropské úřady tlačit, aby plynovod Nord Stream 2 začal fungovat co nejdříve.
„Součástí tohoto nátlaku může být i nynější přerušení dodávek plynovodem Jamal. Podezřelé je, že přichází právě v tuto dobu. Pokud se situace kolem Jamalu rychle nevyřeší, velkoobchodní ceny plynu v EU vylétnou minimálně o vyšší desítky procent. Zřejmě by opět atakovaly úroveň alespoň 100 eur za megawatthodinu. Ruku v ruce s tím by stoupla pravděpodobnost dalších krachů dodavatelů energií v ČR. Následovníků firem typu Bohemia Energy může být v takovém případě hned několik. Pochopitelně by toto také znamenalo další zdražování pro odběratele plynu či i elektřiny z řad českých domácností,“ uzavřel ekonom.
