Prezident Miloš Zeman v úterý po setkání s polským prezidentem Andrzejem Dudou ujistil, že Česká republika by v případě napadení spojenců dostála svým závazkům v Severoatlantické alianci (NATO). V souvislosti s opačným vyjádřením prezidentského kandidáta Andreje Babiše (ANO) varoval před vytrháváním vyjádření z kontextu. Duda na tiskové konferenci připsal Babišův výrok vypjaté předvolební atmosféře, kterou při kandidatuře na prezidentský post sám zažil.

Zeman uvedl, že v případě napadení Polska, pobaltských zemí, ale i jakékoliv jiné země NATO, by Česko nejen kvůli spojenectví pomohlo. Je podle něj zřejmé, že agresorem by v takovém případě bylo Rusko. „Z důvodu spojeneckých svazků, ale i z důvodu sebezáchovy, bychom samozřejmě byli povinni pomoci, dokonce bychom to udělali rádi,“ řekl.

Dále čtěte

Generál uspěl. Ale s podceňováním venkova se musí skončit. Obrátíme se na miliony domácností s jasným vysvětlením

Generál Petr Pavel uspěl a oslovil více lidí, než předvídaly průzkumy. Získal 35 procent hlasů. Také se ale naplnila hororová…

V souvislosti s Babišovým výrokem zmínil volební kampaň. „Já na našem setkání definoval kampaň jako občanskou válku svého druhu. Některá prohlášení, která mohou být i vytržena z kontextu, působí jako rozbuška,“ dodal Zeman. Varoval také před předvolební hysterií. Zdůraznil, že otázka byla hypotetická a zmínil, že Babišova vláda se svými rozhodnutími podílela na rozmístění českých jednotek v Pobaltí.

Duda zdůraznil, že Babiš odpovídal na teoretickou otázku, přičemž povinnosti plynoucí ze smlouvy o NATO jsou naopak praktické a závazné. „Prezidentská kampaň je politickým soubojem jednoho proti jednomu na nejvyšší úrovni, jsou to obrovské emoce, které kulminují v debatách,“ řekl. Otázka na Babiše podle něj nebyla „úplně chytrá“, moderátor se podle něj mohl zeptat například na jeho postoj při případném útoku na Slovensko.

Babiš v nedělní předvolební debatě České televize odpovídal na otázku, zda by Česko mělo splnit své závazky a poslat v případě napadení Polska či pobaltských států do těchto zemí například vojáky. „Ne, určitě ne. Myslím si, že je potřeba mluvit o míru,“ prohlásil. Dodal, že chce mír a „v žádném případě by neposílal naše děti a děti našich žen do války“. Byl za to terčem na domácí politické scéně, ale i v zahraničí.

Babiš později ČTK řekl, že kolektivní obranu NATO nezpochybnil. Jen si nechtěl představit, že by mohla vypuknout třetí světová válka. Politici musejí usilovat o mír a zabránit válce, uvedl. Následně k výroku prohlásil, že to byla provokace. Z jeho řeči vyplynulo, že má na mysli dotaz moderátora debaty.

Duda reagoval i na výrok bulharského prezidenta Rumena Radeva, že posílání zbraní na Ukrajinu je jako hašení požáru benzinem. „Prezident byl kdysi hlavním náčelníkem vzdušných sil a ze své zkušenosti vím, že otázka na generála na poskytnutí armádního vybavení do jiné země vždy způsobí, že mu vyrazí slzy do očí,“ žertoval. Žádný voják nechce přijít o zbraně, pro politiky to bývá snazší, dodal.

Zeman uvedl, že v případě napadení Polska, pobaltských zemí, ale i jakékoliv jiné země NATO, by Česko nejen kvůli spojenectví pomohlo. Je podle něj zřejmé, že agresorem by v takovém případě bylo Rusko. „Z důvodu spojeneckých svazků, ale i z důvodu sebezáchovy, bychom samozřejmě byli povinni pomoci, dokonce bychom to udělali rádi,“ řekl.

V souvislosti s Babišovým výrokem zmínil volební kampaň. „Já na našem setkání definoval kampaň jako občanskou válku svého druhu. Některá prohlášení, která mohou být i vytržena z kontextu, působí jako rozbuška,“ dodal Zeman. Varoval také před předvolební hysterií. Zdůraznil, že otázka byla hypotetická a zmínil, že Babišova vláda se svými rozhodnutími podílela na rozmístění českých jednotek v Pobaltí.

Duda zdůraznil, že Babiš odpovídal na teoretickou otázku, přičemž povinnosti plynoucí ze smlouvy o NATO jsou naopak praktické a závazné. „Prezidentská kampaň je politickým soubojem jednoho proti jednomu na nejvyšší úrovni, jsou to obrovské emoce, které kulminují v debatách,“ řekl. Otázka na Babiše podle něj nebyla „úplně chytrá“, moderátor se podle něj mohl zeptat například na jeho postoj při případném útoku na Slovensko.

Rozpoczęło się spotkanie Par Prezydenckich Polski i Czech. Za chwilę Prezydenci wraz z Małżonkami udadzą się na rozmowy.

🇵🇱🤝🇨🇿 pic.twitter.com/9SFLmO2RMp

— Kancelaria Prezydenta (@prezydentpl) January 24, 2023

Babiš v nedělní předvolební debatě České televize odpovídal na otázku, zda by Česko mělo splnit své závazky a poslat v případě napadení Polska či pobaltských států do těchto zemí například vojáky. „Ne, určitě ne. Myslím si, že je potřeba mluvit o míru,“ prohlásil. Dodal, že chce mír a „v žádném případě by neposílal naše děti a děti našich žen do války“. Byl za to terčem na domácí politické scéně, ale i v zahraničí.

Babiš později ČTK řekl, že kolektivní obranu NATO nezpochybnil. Jen si nechtěl představit, že by mohla vypuknout třetí světová válka. Politici musejí usilovat o mír a zabránit válce, uvedl. Následně k výroku prohlásil, že to byla provokace. Z jeho řeči vyplynulo, že má na mysli dotaz moderátora debaty.

Duda reagoval i na výrok bulharského prezidenta Rumena Radeva, že posílání zbraní na Ukrajinu je jako hašení požáru benzinem. „Prezident byl kdysi hlavním náčelníkem vzdušných sil a ze své zkušenosti vím, že otázka na generála na poskytnutí armádního vybavení do jiné země vždy způsobí, že mu vyrazí slzy do očí,“ žertoval. Žádný voják nechce přijít o zbraně, pro politiky to bývá snazší, dodal.