Ministr zahraničí Jan Lipavský FOTO: Pirátská strana / se souhlasem
FOTO: Pirátská strana / se souhlasem
“Česko bylo jednou z hvězd Rady zahraničních věcí. Naše iniciativa byla dávána za příklad,” řekl novinářům ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v pondělí po Evropské radě v Bruselu. Stalo se tak díky české iniciativě na pomoc Ukrajině.
Na Radě unijních ministrů zahraničí šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti) vyzval další členské státy, aby se připojily k české iniciativě na nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu. Doposud ji podpořilo 18 zemí, mezi kterými jsou i státy mimo EU, například Kanada či Norsko. „Většina států zmiňovala českou iniciativu. Bylo nám děkováno. Dobře se to poslouchá, nicméně potřebujeme, aby se věci dotáhly do konce,“ řekl Lipavský s tím, že máme přísliby pro 300 000 kusů a dalších 10 000 je v jednání.
Česko tedy za tuto iniciativu sklidilo na pondělním jednání úspěch. „Naše iniciativa byla dávána za příklad toho, jak můžeme společně, možná ne na evropské platformě, ale v rámci skupiny ochotných akceschopných států dosáhnout toho, že podpoříme Ukrajinu,“ řekl Lipavský a dodal, že Česko uvedl za příklad americký ministr zahraničí Antony Blinken nebo za ni děkoval jeho ukrajinský protějšek Dmitro Kuleba.
Ministři se v pondělí shodli a formálně potvrdili reformu takzvaného Evropského mírového nástroje (EPF), ze kterého se jednotlivým členským státům částečně proplácí jejich vojenská pomoc Ukrajině. Už minulý týden bylo odsouhlaseno pět miliard eur (126 miliard Kč) navíc a tyto prostředky mají být určeny pouze na vojenskou pomoc pro Ukrajinu.
Do Evropského mírového nástroje přispívají jednotlivé členské státy podle výše svého HDP. Nově se nicméně podařilo prosadit, že si země mohou od svého příspěvku od fondu odečíst část pomoci, kterou přispívají Ukrajině bilaterálně. Musí to ale Bruselu prokázat. Tento požadavek prosazovalo zejména Německo, které poskytuje Kyjevu velké množství pomoci právě bilaterálně.
„EU dostojí svým závazkům. Fond na pomoc Ukrajině proměňuje naše slova v činy. S tímto fondem budeme i nadále podporovat Ukrajinu, aby se mohla bránit ruské agresi tak dlouho, jak to bude potřeba,“ řekl k tomu šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
Lipavský zároveň v pondělí při svém příjezdu označil víkendové ruské tzv. prezidentské volby za pohádku s ruským diktátorem Vladimirem Putinem v hlavní roli. „Tato volební fraška proběhla také na ilegálně okupovaných zemích Ukrajiny, a to nemá naprosto žádnou legitimitu… Ruská pohádka o volbách v hlavní roli s Vladimirem Putinem už proběhla v Rusku poněkolikáté a výsledek nikoho nepřekvapil,“ řekl k výsledku ruských úřadů, podle kterého měl Putin získat 87,32 procenta hlasů.
Upozornil tak na prohlášení unijní diplomacie o tom, že EU tzv. volby na Ruskem okupovaných částech Ukrajiny nikdy neuzná a ruské politické vedení za ně ponese následky. „Prezidentské volby, které se v Rusku konaly ve dnech 15. až 17. března, proběhly ve velmi omezeném prostředí umocněném také ruskou nezákonnou útočnou válkou proti Ukrajině,“ začíná prohlášení Evropské unie k tzv. prezidentským volbám, které okupanti uspořádali na zabraných územích Ukrajiny.
Důvody jsou jasné. „Ruské úřady nadále zvyšují systematickou vnitřní represi tím, že zasahují proti opozičním politikům, organizacím občanské společnosti, nezávislým médiím a dalším kritickým hlasům s využitím represivní legislativy a politicky motivovaných trestů odnětí svobody,“ konstatovala EU a dodala, že „šokující smrt“ opozičního politika Alexeje Navalného v předvolebním období je dalším znakem „zrychlujících se a systematických represí“.
Ministr také v souvislosti s nedávnou smrtí Alexeje Navalného uvedl, že Česko rozhodně podporuje uvalení nových sankcí na další ruské představitele a stejně tak uvalení sankcí na dovoz ruského obilí do Evropy.
