Po střelbě na filozofické fakultě chyběly varovné SMS. Ptali jsme se ministerstva i operátorů, jak to s nimi je

Tragédie, ke které došlo před Vánoci na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, vyvolala řadu otázek, které se týkají bezpečnostních opatření, a to například systému varovných SMS. Objevily se zprávy o tom, že systém varování v Česku zatím chybí. Tak to ale není. Česko takový systém má. Zajišťuje ho ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR – a orgány jako například Policie ČR nebo Horská služba mohou o rozeslání SMS požádat. Resort minulý rok zároveň podal návrh vyhlášky k provozu systému veřejné výstrahy.

Ministerstvo vnitra pro deník FORUM 24 zdůraznilo, že rozesílání výstražných SMS není závislé na schválení vyhlášky. „Již dnes ho na základě smluvních vztahů s operátory zajišťuje ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, které mohou orgány jako například Policie ČR nebo Horská služba o rozeslání SMS požádat,“ vysvětlil Adam Rőzler, mluvčí resortu s tím, že tento systém veřejné výstrahy je tak plně funkční a byl již několikrát využit, a to například při mimořádné dopravní situaci v dané oblasti z důvodu extrémního počasí.

Systém, který umožňuje zaslat SMS zákazníkům do vybrané oblasti, je k dispozici už několik let a je pravidelně testován, potvrdil pro deník FORUM 24 také Ladislav Suk, manažer informační bezpečnosti a kontinuity podnikání Vodafonu.

Česko totiž muselo již dříve splnit požadavky Evropské unie, tedy evropskou směrnici „Reverse 112“, což se v požadovaném termínu podařilo, jak vyhodnotila Evropská komise. Hlavním cílem této směrnice má být upozorňovat prostřednictvím mobilních telefonů občany v rizikových oblastech v případě nouzových situací. Testování tohoto systému v Česku probíhalo již od roku 2019 a v některých lokalitách byly zprávy využity už během pandemie covidu-19.

Veronika Zachariášová, mluvčí O2, k tomu dodala, že společnost poskytovala Hasičskému záchrannému sboru ČR řešení, v jehož rámci hasiči vydefinují na mapě oblast a všem zákazníkům v mobilní síti O2 v té oblasti přijde SMS s výstrahou, již před zákonnou povinností, která vznikla v roce 2021. „Byť k ní dosud chybí diskutovaný podzákonný předpis a tento stav nadále trvá,“ podotkla pro deník FORUM 24 a dodala, že v porovnání s jinými státy Evropské unie tak došlo k včasné implementaci tohoto řešení.

Ministerstvo vnitra nyní na vyhlášce k provozu systému veřejné výstrahy pracuje, přičemž ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v prosinci uvedl, že by měla vejít v platnost v dohledné době. Její návrh byl zpracován v říjnu loňského roku.

„Vyhláška je ve fázi vypořádávání připomínek z meziresortního připomínkového řízení. Jedná se o čtvrté kolo připomínkových řízení, a kromě ministerstev a orgánů samospráv v něm vznesly připomínky i profesní asociace. Po vyřízení připomínek zamíří návrh vyhlášky do Legislativní rady vlády ČR,“ přiblížil pro deník FORUM 24 Rőzler.

V meziresortním připomínkovém řízení se k návrhu v listopadu vyjádřily prostřednictvím profesních sdružení, mezi které patří Hospodářská komora ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR a Asociace provozovatelů mobilních sítí, i mobilní operátoři.

„Systém varovných SMS považujeme za významný, je potřeba mít ale na paměti, že rozhodnutí o odeslání varovných zpráv jde mimo operátory, my pouze poskytujeme platformu, ale rozhodnutí o použití a obsahu je plně v gesci IZS,“ vysvětlila úlohu operátorů v celém systému Patricie Šedivá, vedoucí komunikace T-Mobile.

Operátoři, které oslovil deník FORUM 24, se k vyhlášce staví vcelku pozitivně, přičemž vnímají potřebu její úpravy. Společnost O2 spatřuje nedostatky například v jasnější specifikaci technických parametrů stávajícího řešení, kterým je hromadné zaslání SMS ve vybrané oblasti.

Vodafone pak upozorňuje na to, že navržené znění předloženého materiálu nijak neřeší problematiku virtuálních operátorů, kteří jsou také podnikateli poskytujícími samostatně veřejně dostupnou mobilní interpersonální komunikační službu založenou na číslech. „Těchto podnikatelů je v České republice přes 100 a obsluhují kolem 7 % uživatelů, tj. kolem milionu SIM karet. Domníváme se, že efektivnějším řešením by bylo omezit povinnost na podnikatele provozující mobilní veřejnou komunikační síť,“ uvedl Ladislav Suk.

Suk také vysvětlil, že systémů veřejné výstrahy v Česku existuje více, a to například lokalizační SMS, Cell Broadcast nebo mobilní aplikace, přičemž každý má své výhody a nevýhody. „Každé z těchto řešení je vhodné pro různé situace a ideální je tedy kombinace těchto systémů,“ uvedl a zmínil například aplikaci Záchranka.

V minulosti bylo podle Suka více koncových zařízení, u kterých byla jistota příjmu formou standardní SMS zprávy, ovšem s „postupnou penetrací chytrých telefonů je otevřena diskuse k zavedení systému Cell Broadcast“, a to od začátku podzimu loňského roku. Potvrdili to operátoři i ministerstvo. Ten je zase vhodný pro informování velkých územních celků nebo možnosti upozornění i při vypnuté zvukové notifikaci. Operátoři ho ovšem v minulosti přestali používat.

„Podle našich informací je využívaná v přibližně polovině států Evropské unie. Pokud bude stát tuto technologii poptávat, je možné ji implementovat do mobilních sítí a využívat vedle stávajícího způsobu zajištění veřejné výstrahy,“ uvedla Zachariášová.

„Vedle veřejné výstrahy došlo ve spolupráci složek IZS a mobilních operátorů v posledních letech k implementaci dalších technologií, které zefektivnily a ulehčily tísňovou komunikaci, a to například služby AML, která zpřesňuje lokalizaci účastníka na základě dat z družicových služeb nebo možnost komunikace na tísňová čísla prostřednictvím SMS,“ popsala mluvčí O2.

Společnost O2 také například od roku 2014 poskytuje službu krizového informačního a svolávacího systému, zkráceně KISS. Ten funguje obdobně a je využíván například zdravotnickými zařízeními, krajskými i obecními samosprávami, ale také komerčními společnostmi, včetně těch, které provozují krizovou infrastrukturu jako energetické společnosti.

„Systém KISS umožňuje efektivní řízení krizových situací – od prvotního rychlého informování dotčených, přes jejich případnou zpětnou reakci, až po vyhodnocení situace a volby následného postupu v rámci připravených scénářů. Nemocnice tak mohou prakticky okamžitě vyhlašovat traumaplán nebo reagovat na ohrožení měkkých cílů, města a kraje svolávat krizové štáby či informovat své obyvatele, firmy dokážou reagovat na nejrůznější možné krizové scénáře a tím varovat před nebezpečím své zaměstnance,“ popsala Veronika Zachariášová.