Podle statistiků se průměrný věk v Česku se každoročně zvyšuje. Od roku 1990 se protáhl o více než pět let a osm měsíců. Zatímco v roce 1990 bylo průměrnému obyvateli republiky 36 let a necelé čtyři měsíce, na konci loňska mu už bylo rovných 42 let.

Muži nám stárnou rychleji než ženy.

Proti roku 1990 jsou tak muži starší o více než šest let, ženy o pět a půl roku.

Vysvětlení je dvojí a platí zřejmě současně. Zvyšuje se kvalita života. Do toho patří i lékařská péče, kvalita potravin, životní prostředí. Nezdá se tedy, že by to, co se označuje jako brutální kapitalismus, Česko nějak zdecimovalo.

Na druhou stranu máme nízkou porodnost. V době dalšího babyboomu, kdy mají děti problémy najít místa i v prvních třídách, se to tak na první pohled nejeví, ale jde o jev dočasný. Takzvaných etnických Čechů bude ubývat. To představuje do budoucnosti větší problém než hypotetické teroristické činy. Bylo by tomu tak i tehdy, kdybychom se v počtu atentátů dostali na někdejší úroveň Severního Irska a dnešního Izraele. Budeme mít problém utáhnout průběžný důchodový systém, vzrostou náklady na zdravotní péči.

Jak víme z fyziky, příroda nesnáší vakuum a prázdný prostor je hned zaplněn. Platí to i pro společnost. Uprostřed Evropy lidé samozřejmě žít budou, ale nikde není řečeno, že to budou etničtí Češi, jak je známe. Otázka nezní, zda prázdno zaplní imigranti, ale kteří imigranti. Zatím to spíš vypadá na lidi z Ukrajiny. Podoba této budoucnosti je ale záhadou, protože neznáme všechny faktory. Nevíme, jestli na nějakém relativně blízkém místě světa (blízkém dnes znamená třeba dva a půl tisíce kilometrů) nevypukne nějaký konflikt, který znovu uvede masy lidí do pohybu. Jiná věc je, nakolik budeme ve společnosti, která bude řešit problém zaměstnanosti starších lidí a kde budou i kvalifikovaná místa obsazena roboty, ještě někoho moci absorbovat.

Zatím neumíme vyřešit ani počet míst ve školkách a školách, o kterých se vědělo předem, že je budeme potřebovat a kolik jich budeme potřebovat. To jsou problémy, které mají politici řešit a jejichž řešení po nich voliči musejí požadovat. Hysterické výlevy o islámských hordách a operetní představení před kamerami skutečně nikoho nespasí. Stárnoucí společnost určitě ne.