V létě vyhlásil nový generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral v rozhovoru pro server Mediář „nulový pardon aktivistické žurnalistice“. Dále poznamenal: „Když poslouchám některé kolegy na Plusu, nemohu se vyhnout dojmu, že už dopředu budu znát jejich názor. Když z moderátora cítíte, na jakou stranu se přikloní, je v případě média veřejné služby špatně.“

Postěžoval si na nekvalitní práci své redakce včetně toho, jak se redaktoři prezentují na sociálních sítích: „Bojuju s někdy až přílišnou volností. Někteří kolegové, kteří tam publikují své politické postoje a názory, si nemohou myslet, že by to někdo nesledoval.“

Nástup Babišových lidí

Tato kritika do vlastních řad byla poměrně překvapivá a proběhla bez zájmu kolegů z novinářské branže. Nelze totiž pominout, že po nástupu Reného Zavorala do funkce letos v lednu došlo k nástupu lidí spojených s mediální divizí Agrofertu do významných pozic Českého rozhlasu. Zpravodajství veřejnoprávního média má dnes na starosti tandem Jan Pokorný – Martin Ondráček, přičemž druhý jmenovaný předtím působil v Babišově vydavatelství Mafra jako ředitel digitálního obsahu.

Zavoral si od nich hodně slibuje. Ve zmiňovaném rozhovoru prohlásil, že od tohoto dua očekává, že zvýší akcent na investigativní žurnalistiku, na vlastní témata. „Hodně mě trápí, že se někdy stáváme hlásnou troubou některých agentur,“ dodal tajnosnubně.

[ctete]87990[/ctete]

Nový šéfredaktor zpravodajství a publicistiky Českého rozhlasu Ondráček však není jedinou akvizicí z vydavatelského domu Agrofertu. Do funkce šéfredaktora zpravodajského webu Českého rozhlasu nastoupil Radek Kedroň, kam přešel z postu šéfredaktora Lidovek.cz. Spolu s ním převlékli dres i Ondřej Golis a Martin Samek.

Co těmto pozičním šachům předcházelo? Po nedobrovolném odstoupení bývalého ředitele Českého rozhlasu Petera Duhana loni v říjnu bylo vyhlášeno výběrové řízení na nového ředitele, naplánované na 20. ledna. Začátkem roku došlo „shodou okolností“ k nelegálnímu úniku desítek soukromých e-mailů premiéra Sobotky. Mezi nimi i korespondence předsedy Rady Českého rozhlasu Petra Šafaříka, který premiérovi podával „hlášení“ o průběhu výběrového řízení.

Informaci o ukradených e-mailech jako první zveřejnil Babišův server Lidovky.cz, tehdy ještě vedený Kedroněm. Babišův tisk a hnutí ANO vzápětí spustily masivní kampaň s cílem zdiskreditovat volbu ředitele a vyřadit ze hry jednoho z favoritů Tomáše Skřivánka. René Zavoral byl nakonec Radou Českého rozhlasu zvolen za záhadných okolností, kdy minimálně tři radní přes noc změnili názor. Podle zákulisních informací z pětice postoupivších do nejužšího výběru nejvíce vyhovoval představám hnutí ANO.

Novou předsedkyní rady po odstoupení Šafaříka se následně stala Hana Dohnálková patřící mezi ty radní, kteří původně deklarovali jinou volbu. Jejím novým místopředsedou se stal i Zavoralův bývalý kolega z rozhlasu Jiří Vejvoda, nominovaný hnutím ANO.

Podvržená reportáž

Skutečností je, že po nástupu nového vedení ustala investigativní práce zpravodajství Českého rozhlasu směrem k hnutí ANO, dříve patrná v reportážích Janka Kroupy. Radiožurnál naopak sehrál velmi smutnou úlohu především v ostrém střetu o policejní reorganizaci, která otřásala vládní koalicí. Jednoznačně se postavil po bok bývalého ředitele ÚOOZ Roberta Šlachty, a tím pádem i Andreje Babiše, který tento spor vytěžil v podzimní volební kampani.

Za skandální lze považovat zveřejnění podvržených informací o vyšetřování údajně zmanipulovaných IT zakázek. Někdo je údajně vynášel z telefonu, který v minulosti používali blízcí policejního prezidenta Tomáše Tuhého. Radiožurnál tuto zprávu „dvou na sobě nezávislých zdrojů“ přinesl 29. července, tedy den po pětihodinovém výslechu Šlachty před parlamentní vyšetřovací komisí. Šlachta měl poslancům sdělit alarmující skutečnosti, že byl prostřednictvím SMS zprávy z tohoto mobilu varován syn majitele jedné z vyšetřovaných firem Tesco SW před policejní razií.

Tuto zprávu anonymních zdrojů záhy převzala všechna média a podrobně ji rozehrála zejména mediální divize Agrofertu, která o změnách v policii informovala jako první už začátkem června a od té doby masírovala veřejnost jednostrannou kampaní v neprospěch policejního prezídia, které reformu připravilo.

Záhy se však ukázalo, že se tyto informace nezakládají na pravdě. Šlachta před komisí o tajemném mobilu vůbec nehovořil, žádná varující SMS z něj neodešla a zavinění Tuhého se neprokázalo. Případ, který vyšetřovala Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), byl už v březnu pro nedostatek důkazů odložen, a tvrzení Šlachtova pobočníka Jiřího Komárka z bývalé ostravské expozitury ÚOOZ, který kauzu „brutálního úniku“ informací policejním prezidentem Tuhým poprvé otevřel už koncem června v reportáži Jiřího Hynka z České televize, se nepotvrdila.

Radiožurnál zejména v bouřlivém střetu o vedení policie často kopíroval jednostranné pohledy v neprospěch strůjců a podporovatelů policejní reorganizace, publikované v Lidových novinách a Mladé frontě DNES. Z profesního selhání vlastních „investigativních“ novinářů, kteří zveřejnili lživou dezinformaci, nevyvodil žádné závěry, ačkoli jsou vázáni interními etickými kodexy. V této věci nekonala ani Rada Českého rozhlasu, která jde plně na ruku novému vedení.

Po nástupu nového generálního ředitele lze naopak vysledovat více reportáží nepříznivých zejména vůči ČSSD, což odpovídá zájmům hnutí ANO a jeho majitele. Například v březnu letošního roku v době, kdy se začalo vážně diskutovat o zákonném omezení střetu zájmů členů vlády, Radiožurnál zveřejnil zprávu, že se při prodeji Škody Plzeň v době, kdy byl ministrem financí Bohuslav Sobotka, údajně uplácelo. Případ je však podle Radiožurnálu promlčený.

Moralizující soudy důvěrníka Státní bezpečnosti

Synergii kauz šířených Babišovým tiskem lze vysledovat i v jiných případech. Zatímco si Zavoral postěžoval na nekvalitní aktivismus redaktorů Českého rozhlasu na stanici Plus, o několik týdnů později zde publikoval svoji úvahu redaktor Ondřej Konrád, který komentoval kauzy českého podnikatele Františka Savova, stíhaného kvůli údajným daňovým únikům. Savov měl v minulosti obchodní spory s Andrejem Babišem a zejména jeho média věnují tomuto případu trvalou a detailní pozornost, přičemž podnikatel veškerá obvinění odmítá jako vykonstruovaná.

Konrád zopakoval legendu o kauzách údajně zahalujících působení podnikatele, který se v Londýně stále soudí o vydání do České republiky. Pikantní na tom je, že moralizující soudy na půdě veřejnoprávního média vyslovuje právě Ondřej Konrád, v době nejtužší normalizace sedmdesátých let evidovaný jako důvěrník Státní bezpečnosti. Tehdy absolvoval vojenskou službu v komunistické Vojenské kontrarozvědce (VKR), působící jako součást Státní bezpečnosti v Československé lidové armádě.

S odstupem času je zřetelné, že přeobsazení pozic v Českém rozhlase přináší svoje ovoce. Především se ukazuje, že Zavoralovy proklamace o nulovém pardonu aktivistické žurnalistice jsou jen prázdné fráze. Tento razantní postoj byl uplatněn pouze u moderátorky Českého rozhlasu Plus Lucie Vopálenské, která byla stažena z pořadu „Pro a proti“ poté, co si na její výkon oficiálně stěžoval bývalý ministr zahraničí Zemanovy vlády Jan Kavan. Podle nového šéfredaktora Plusu Ondřeje Nováčka šlo o dlouho připravovanou změnu, o které však dotyčná netušila.

V současné zamlžené atmosféře stále dochází k více či méně nápadným přesunům mediálního vlivu. Příklon k novinařině přímo či nepřímo poplatnější zájmům oligarchy Andreje Babiše je s nástupem nového vedení Českého rozhlasu zřetelný. A probíhá zcela mimo zájem politické či mediální scény.