Sněmovnou prošel poslanecký návrh na zavedení kvót na potraviny. Jaké jsou jeho implikace? Ve středu 20. ledna se na návrh SPD za výrazné podpory hnutí ANO podařil protáhnout poslaneckou sněmovnou návrh zákona, který mimo jiné zavádí povinné kvóty na prodej českých potravin pro obchody nad 400 metrů čtverečních.
Tento návrh počítá s povinností obchodníků prodat už v roce 2022 alespoň 55 % českých potravin, přičemž tento poměr by měl v průběhu let stoupat až na 73 % v roce 2028. Kvóty se konkrétně týkají více než 100 potravin jako například ořechů, masa či mléka.
Největší kuriozitou tohoto návrhu zákona je, že nařizuje obchodníkům prodat 55 % českých potravin, nikoliv nabízet. Na to poukázal sám premiér Andrej Babiš, který návrh podporovaný jeho hnutím odsoudil. ‚‚Nemůžeme nařizovat zákonem lidem, co mají a nemají kupovat,‘‘ řekl premiér. Kromě toho, že je tato část návrhu zákona tak nešťastně a neprakticky formulována, staví její myšlenka rovněž Česko do situace, ve které by porušovalo základní svobody Evropské unie, co se volného pohybu zboží na vnitřním trhu týče.
Hnutí SPD ve svém návrhu obhajuje zavedení kvót na prodej českých potravin snížením uhlíkové stopy při převozu a zvýšením čerstvosti.
Ke snížení uhlíkové stopy by skutečně došlo, ale mnoho hlasů z veřejnosti se podivuje nad druhým bodem – konkrétně tím, proč vidí SPD za nutné nutit Čechy si připlácet za čerstvé potraviny zákonem.
Avšak zdá se, že předchozí důvody SPD uvedlo pouze do počtu a hlavním důvodem pro potravinové kvóty je pro SPD velmi důležitá česká potravinová soběstačnost. Monika Jarošová (SPD) ve svém projevu ve sněmovně uvedla, že podle ní není krom vlastních ozbrojených sil a ochrany hranic nic důležitějšího.
‚‚Pokud si necháme naše zemědělství nadnárodními řetězci zlikvidovat, setkáme se s takovým zdražením potravin a budeme jejich rukojmými tak, až nám to nebude milé”. Podle Jarošové rovněž nedojde k zdražení potravin, právě naopak, a co víc kvalita údajně půjde nahoru. V neposlední řadě má návrh údajně podpořit naše zemědělství a pracovní místa, protože se jedná o potraviny, které jsme schopni si vypěstovat sami.
Princip dělby práce a specializace
Zavedení kvót na prodej potravin představuje vztyčení ochranářských bariér, jež jsou ekvivalentní například se zavedením cel. Takové opatření je podle pravidel evropského vnitřního trhu nelegální právě kvůli tomu, že brání volnému pohybu zboží a tím pádem i volnému obchodu. Není potřeba velké znalosti ekonomie, abychom vyvodili, že omezení volného obchodu znamená méně konkurence a horší dělbu práce, což následně vede k menší efektivitě hospodářství a pohoršení si.
Princip dělby práce a specializace zajišťuje prosperitu právě díky tomu, že se každá země soustředí na dělání toho, v čem má komparativní výhodu, a následně obchoduje s ostatními zeměmi, aby získala to, v čem mají komparativní výhodu naopak ostatní země. To znamená, že každá země ve výsledku bude prosperovat víc, než kdyby si všechno dělala sama. Konkrétně pak nedává smysl pěstovat brambory, když dokážeme efektivněji vyrábět pivo, a to protože můžeme část piva, které vyrobíme, vyměnit za více brambor.
Velmi pochybný je proto výrok, že dojde k zlevnění potravin a zvýšení kvality. Snížení konkurence historicky vždy vedlo k poklesu efektivity produkce, vyšším cenám pro spotřebitele a nižší kvalitě, protože se výrobci nemusí tolik snažit, když jim nehrozí, že spotřebitelé nakoupí výhodněji u konkurenta.
Celkově se dá říct, že takové zásahy do ekonomiky jdou přímo proti principům volného trhu a vedou k neoptimální a tudíž neefektivní alokaci zdrojů. Ačkoliv je pravda, že za prosperitu způsobenou volným obchodem platíme vzájemnou závislostí, zeptejme se, co je alternativou. Jako jednotlivci si taky nevytváříme všechno sami, ale specializujeme se. Například kadeřníci dostanou zaplaceno za své služby a za tyto peníze si pak nechají u ševce ušít boty nebo u pekaře upéct chleba. Kdyby si všechno dělali sami, nikdy by nemohli mít tolik. Cena této prosperity je fakt, že jsou na ševcovi a pekařovi závislí.
Na právo se zapomnělo
Jak už bylo naznačeno, návrh SPD má z právního hlediska dva velké problémy.
Prvním je, že zavedení kvót na prodej českých potravin porušuje z hlediska evropského práva jednu ze čtyř základních svobod, a to volný pohyb zboží. Jde o ekvivalentní efekt ke kvantitativním restrikcím na obchod a přímou diskriminaci zboží na základě jeho původu (CJEU, case 8/74, Dassonville, para. 5). Kvóty přímo porušují zásady vnitřního trhu plynoucí z primárních smluv EU a jsou tudíž nepřípustné. Rumunsko se pokusilo podobné kvóty zavést pár let zpět, ale na popud Evropské komise od nich nakonec ustoupilo.
Druhým problémem je, že zákon nařizuje obchodníkům určité procento českých produktů prodat, a ne pouze nabízet. Čímž prakticky nutí lidi, aby si kupovali české potraviny, což je jednak reálně těžké a druhak protiústavní. Z technického hlediska je to prakticky neproveditelné. Pokud by totiž Češi nekupovali české produkty v dostatečném množství, jediným způsobem, jak kvóty naplnit, by bylo nedat Čechům možnost kupovat zahraniční potraviny.
Co z toho bude?
Během února se návrh zákona bude projednávat v senátu, kde podle vyjádření senátorů snad dojde k pozměňovacím návrhům, nebo bude rovnou celý vrácen zpět do poslanecké sněmovny.
V případě vrácení celého zákona hrozí, že sněmovna přehlasuje senát prostou většinou všech poslanců a v případě verze s pozměňovacími návrhy může dojít ke kompromisu. Pokud by byl návrh zákona senátem schválen, vetovat ho může ještě prezident. Ten však může být rovněž přehlasován. V případě, že zákon projde českým legislativním procesem, senátoři mohou podat žalobu k ústavnímu soudu na základě již zmiňovaných důvodů.
Dále se k zákonu vyjádří Evropská komise, která skoro určitě shledá, že se jedná o porušení pravidel vnitřního trhu a vyzve Česko k nápravě. Za předpokladu, že to ČR neudělá a ani nepodá dobrý důvod pro implementaci zákona (a neprojde testem proporcionality), dostane se ČR k Soudnímu dvoru Evropské unie.. Pokud by ani pak ČR z kvót neustoupila (nebo byly kvóty nějakým zázrakem EU tolerovány), hrozily by ČR sankce.
Pro české občany a zákazníky supermarketů by tedy bylo nejlepší, kdyby se tento návrh zákona zbavil nesmyslných kvót v senátu, poslanecká sněmovna ho schválila a nemuselo se s ním zabývat na dalších úrovních. Pokud chceme podpořit naše zemědělství, můžeme využít například dotací pro lokální dodavatele, ale v žádném případě bychom neměli dovolit, aby nás stát nutil kupovat specifické potraviny.
* * *
Deník FORUM 24 dává prostor mladým ekonomům a nadaným studentům, aby se zapojili do veřejné debaty o současné krizové situaci v souvislosti s koronavirem, jeho ekonomických dopadech, veřejných financích a ekonomice jako takové. Ve spolupráci s Institutem ekonomického vzdělávání (INEV) proto pravidelně zveřejňujeme jejich texty. INEV vytváří zázemí pro výuku ekonomie a financí na středních školách. Motivuje a sdružuje studenty se zájmem o ekonomii a ekonomická témata a podporuje je v jejich činnosti a dalším studiu. Jedním z hlavních projektů INEV je Ekonomická olympiáda – největší ekonomická soutěž v České republice. Institut je možné podpořit zde.
