Pavel Diviš, předseda Česko-taiwanské obchodní komory FOTO: Archiv Česko-taiwanské obchodní komory
FOTO: Archiv Česko-taiwanské obchodní komory
Předseda Česko-tchajwanské obchodní komory Pavel Diviš odpověděl pro FORUM 24 na několik otázek ohledně podnikatelské mise, která doprovázela předsedu Senátu Parlamentu ČR Miloše Vystrčila při jeho návštěvě Tchaj-wanu. Popisuje, v čem byla důležitá, co znamená pro naše vzájemné obchodní vztahy a poukazuje na to, že přináší přelom nejen pro Českou republiku, nýbrž pro celou Evropu. Uskutečnila se totiž v době, kdy probíhá masivní stahování poboček tchajwanských podniků z pevninské Číny.
Můžete zhodnotit podnikatelskou misi, která doprovázela předsedu horní komory parlamentu Miloše Vystrčila při jeho cestě na Tchaj-wan? Jakou měla povahu a splnila vaše očekávání?
Mise spíš předčila všechna moje odvážná očekávání! Málokdy se stane, že se politik trefí a je ve správný čas na správném místě, jako se to podařilo panu Vystrčilovi. A my jsme měli šanci toho využít. Proti nám stálo několik objektivních překážek – Covid, jehož hrozbu berou Tchajwanci nesmírně vážně a do země nikoho teď nepouštějí. Celá naše delegace jela ve speciálním režimu, nepřišli jsme do kontaktu s místními, měli jsme speciálně určené koridory, salonky, stravování, výtahy i vstupy do budov. Jednání probíhala vždy s rouškami a přes plexisklo.
Další překážku představovala politická situace u nás i na Tchaj-wanu. U nás cestě fandila opozice, na Tchaj-wanu to naopak byla opozice, kdo házel našim plánům klacky pod nohy. A nakonec je to především jiná kultura a odlišné prostředí. Tchaj-wan funguje v rámci byznysových pravidel, svobody trhu a také nároku na duševní vlastnictví. Ale přeci jen není běžné, aby firmy z daleké evropské země dostaly příležitost jednat s těmi nejvyššími zástupci místních firem a vývojářských center.
Můžete více popsat, jaký měla podnikatelská mise cíl a nakolik se ho podařilo naplnit?
Cílem bylo otevřít nové příležitosti a posílit už existující vztahy. Tento cíl se naplnil na víc než 100 %. Všichni podnikatelé se do jednoho shodli na tom, že odjíždějí naprosto spokojeni, překvapeni, s kýženými anebo i nečekanými přísliby obchodu, investic, technologického rozvoje nebo spolupráce ve využití rozdílů dvou odlišných trhů.
Jaký význam z obchodního hlediska měla cesta šéfa horní komory Miloše Vystrčila na Tchaj-wan? Byla, co se týče obchodních vztahů Česka a Tchaj-wanu, nějakým způsobem přelomová?
Předseda Senátu pomohl ve výjimečné situaci i v prostředí asijského trhu otevřít dveře do firem na Tchaj-wanu. Jedné ze schůzek se dokonce osobně účastnil, aby podpořil úspěch jednání. Mise ale přináší přelom nejen pro ČR, nýbrž pro celou Evropu. Uskutečnila se totiž v době, kdy probíhá masivní stahování poboček tchajwanských podniků z pevninské Číny.
To má více konsekvencí, vedle politických se to dotýká bezpečnosti i rozmístění celosvětového dodavatelského řetězce. Firmy a investoři odcházejí z Číny a hledají nové destinace. Nechceme tuto změnu zaspat, proto musíme jít budoucnosti trochu naproti. Jsem přesvědčený o tom, že se to povedlo, a tím pádem můžu odpovědět: ano, cesta byla přelomová – jak na úrovni politické, tak i té byznysové.
Inovace, inovace a inovace
Jak byste charakterizoval naše aktuální obchodní vztahy s Tchaj-wanem? Jakou mají perspektivu? A jakým směrem by se podle vás měly dále vyvíjet?
Zjednodušeně: Tchaj-wan aktuálně hledá po světě místa pro svou expanzi. Předseda Senátu Miloš Vystrčil v této době na Tchaj-wan přijel a zapíchl špendlík doprostřed mapy Evropy. Další práce už je na nás.
Co konkrétně se v rámci podnikatelské mise na Tchaj-wan podařilo dohodnout? Jaké kontrakty uzavřít, případně jaká partnerství navázat či dále rozšířit?
Opakovali jsme sami sobě i do médií, že jsme na Tchaj-wanu strávili přesně 150 hodin. I za tak krátký čas se 36 zástupcům firem podařilo uskutečnit celkem 280 jednání nebo návštěv a vyměnili jsme si navzájem přes 1 000 vizitek. Nestává se často, aby se něco takového podařilo. Další úspěch bude záviset na řadě faktorů a bude výsledkem další dlouhodobé práce. Přijeli jsme si pro příležitosti a těch se nám dostalo nad očekávání. Teď si je musíme odpracovat. Co nejrychleji se na Tchaj-wan vrátit a přetočit výsledky jednání v konkrétní obchodní úspěchy.
Je možné přínos podnikatelské mise na Tchaj-wan už nyní nějak finančně vyčíslit?
Pokusy vyčíslit přínosy delegace se opírají o fantazii těch, kteří o tom nerozhodují. Každý zkušený byznysman nebo majitel firmy ví, že jednání o velkých kontraktech často probíhají i roky. My jsme měli setkání někdy jen v rámci minut, někdy jsme si museli kvůli plexisklu, jež nás dělilo, pomáhat elektronikou. Ale díky unikátní situaci a významu celé návštěvy všichni cítíme, že výtěžnost kontaktů bude v tomto případě nezvykle velká.
Zástupci jakých sektorů se mise zúčastnili? O jaké konkrétní firmy šlo a podle jakého klíče byly vybírány?
Firmy, které se účastní podnikatelské části delegace, pracují v oblastech, jako jsou IoT (Internet of Things), ICT (informační a komunikační technologie), AI (umělá inteligence), nanotechnologie, průmysl a strojírenství, životní prostředí, stavebnictví, zdravotnictví, biotechnologie.
Firmy se hlásily samy na základě výzvy. Počet míst pro podnikatelskou část mise byl dán počtem míst v letadle. Dostali jsme možnost přizvat 50 účastníků, tedy zástupců firem a také týmu Česko-taiwanské obchodní komory, která zajišťovala chod celé mise. Většina z těch, kdo se nakonec k cestě nepřipojili, se tak rozhodla sama, a to z různých důvodů – zdravotních, pracovních, finančních.
V jakých oblastech jsou dnes obchodní vztahy mezi Českou republikou a Tchaj-wanem nejvíce rozvinuté a nejintenzivnější?
Oborově je to hodně rozkročené. Díky tomu, jakým inovačním potenciálem Tchaj-wan na rozdíl od Česka disponuje, řídí zaměření obchodních vztahů spíše tchajwanská strana. Zatím vede elektronika a strojírenství, ale v rámci mise už převládaly třeba i nano- a biotechnologie či obecně „chytrá řešení“ v různých oblastech.
Jaké sektory jsou naopak nejvíce perspektivní v následujícím období? Případně jaké typy inovací jsou pro naše obchodní vztahy v současné době nejvýznamnější?
Konkrétní projekty, které z Tchaj-wanu přivážíme, jsou jak ze současného průmyslu, tak z oborů budoucnosti. V mém oboru, tedy strojírenství, máme podepsanou dohodu o společném vývoji obráběcích strojů. Vypadá to, že začneme se zvyšováním dynamiky pětiosých obráběcích strojů, které budou v Čechách masivně nahrazovat tříosá řešení. V oblasti nanovláken bude česká firma vyvíjet nosiče léčiv. Český software bude kontrolovat pravost bankovek a dokladů, tchajwanský investor si vyhlédl česko-švýcarskou firmu s patentem na samonabíjecí hodinky. Tím rozsah oborů zdaleka nekončí.
Čím je tchajwanská ekonomika pro tu naši inspirativní? Je něco, co by stálo za to do České republiky z Tchaj-wanu přenést?
Inovace, inovace a inovace. Plus flexibilita a otevřenost. V tom jsou Tchajwanci unikátní. Mají instituce a procesy, díky nimž dokáží propojovat výzkum s vývojem konkrétního produktu, a to vše v rekordním čase. Příkladem je jeden aktuální projekt, který se týká vývoje a výroby strojů na produkci roušek. Za zhruba měsíc vznikla na Tchaj-wanu asi stovka podniků a výzkumných organizací, které dokázaly zvednout výrobní kapacitu z jednoho milionu na 20 milionů roušek denně.
Srovnejte si to s reakcí u nás v Česku a získáte představu o inovačním potenciálu Tchaj-wanu v jakémkoli oboru. Tchaj-wan je o míle před námi, a to v mnoha oblastech. Nejen v technologiích či vývoji, ale hlavně v investicích do vlastního výzkumu. Například jejich slavné ITRI, Industrial Technology Research Institute, zaměstnává 6 000 lidí a je plně hrazen ze státního rozpočtu. Dokážete si to představit u nás? Je to vyspělá ekonomika, v otázce hodnocení konkurenceschopnosti stojí podle IMD za rok 2020 na 11. místě na světě. To my pajdáme daleko za Tchaj-wanem. Přes různé naše výhody, jako je například naše pozice ve středu Evropy a EU, bychom měli být spíš vděční my Tchaj-wanu, že s námi chce spolupracovat.
