Istanbulská úmluva se dotýká takové oblasti práva, kterou by si měly jednotlivé členské státy Evropské unie upravovat individuálně, shodují se čeští europoslanci, kteří ve středu nepodpořili výzvu Evropského parlamentu k ratifikaci Úmluvy o prevenci a potírání domácího násilí a násilí vůči ženám bez dalšího odkladu.

Europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) usnesení, které Úmluvu označuje za „mezinárodní standard“ a „klíčový nástroj“ k vymýcení domácího násilí, nepodpořila. Z Istanbulské úmluvy podle ní dělá hlavní nastroj pro potírání násilí a porušuje princip subsidiarity. „V prvé řadě bych ráda uvedla, že jsem pro potírání násilí, ať je páchané vůči komukoliv. Istanbulská úmluva samozřejmě obsahuje řadu důležitých opatření pro potírání násilí, která však provádí Česká republika i většina dalších zemí Evropské unie v rámci svých vlastních zákonů,“ vysvětlila Šojdrová pro deník FORUM 24 s tím, že ratifikace Úmluvy je tedy již překonaná v čase.

Dále čtěte

Česko se přibližuje ratifikaci Istanbulské úmluvy a mělo by to udělat, ratifikovanou ji mají vyspělé evropské státy

Podle zdrojů blízkých vládním špičkám se v poslední době začalo znovu jednat o ratifikaci Istanbulské úmluvy, tedy Úmluvy Rady Evropy o…

Na druhou stranu je podle ní také nutno říct, že se jedná o mezinárodní úmluvu, ke které se hlásí jednotlivé členské země, a Evropská unie by neměla porušovat princip subsidiarity. „Za důležitější než debatu o Istanbulské úmluvě proto považuji konkrétní kroky, prevenci, výchovu a nulovou toleranci násilí na ženách, dětech, bezbranných a slabých. A také pomoc obětem,“ zdůraznila.

Podle europoslankyně Veroniky Vrecionové by Evropská unie jako celek takový typ smluv přijímat neměla. „Bez ohledu na to, zda s jejím obsahem souhlasím, či nikoli,“ uvedla pro deník FORUM 24. Proti hlasovala proto, že je toho názoru, že se jedná o oblast práva, kterou si upravují jednotlivé země individuálně, a Evropská unie by toto jejich právo měla respektovat.

Podobně se vyjádřil i poslanec Evropského parlamentu a místopředseda ODS Alexandr Vondra, který v tomto směru nevidí důvod k rozšiřování unijních kompetencí. „Je tam neustálá tendence pomocí různých verdiktů Evropského soudního dvora uchvacovat kompetence mimo režim standardní demokratické procedury, to znamená jednomyslným hlasováním v Evropské radě,“ vysvětlil pro deník FORUM 24 s tím, že se k tomu vytváří mosty, čemuž by nerad nahrával. „Pak bychom se mohli dočkat toho, že někdo v Lucemburku bude posuzovat, zda způsob, jakým se slaví na Valašsku velikonoční pomlázka, je korektní, nekorektní, nebo dokonce v rozporu s nějakými závazky,“ řekl.

Dále čtěte

Babiš ani Okamura nezmizeli. Řekněte jim svůj názor v originálním tričku

I přesto, že v prezidentských volbách zvítězil Petr Pavel, populisté v podobě Andreje Babiše a Tomia Okamury nikam nezmizeli. Nyní…

Zároveň je podle něj zbytečné, abychom jako země, která Úmluvu neratifikovala, vyzývali Evropskou unii, aby k tomu přistoupila. „Jde o elementární konzistenci,“ dodal. Vondra řekl, že Česko Istanbulskou úmluvu ratifikovat nepotřebuje, protože má všechny podstatné věci dávno upraveny v právním řádu, zejména co se týče násilí. Dále zmínil, že nesouhlasí s genderovou ideologií, která je v ní obsažena.

Istanbulskou úmluvu za Evropskou unii podepsala roku 2017 česká eurokomisařka Věra Jourová. Unie však k Úmluvě přistoupila v omezené míře, jelikož by ji podle Rady Evropské unie měly nejdříve ratifikovat všechny zastupující členské státy. Doposud tak neučinila Česká republika, Bulharsko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Polsko a Slovensko. Soudní dvůr Evropské unie již před dvěma lety shledal, že jednomyslnost není nutná, a tak by Rada mohla Úmluvu přijmout kvalifikovanou většinou. Europoslanci zároveň vyzvali zmíněnou šestici zemí, aby s ratifikací neotálela.