Zdá se, že se demonstrace v Praze na Letné v neděli podaří. Dopravci hlásí překvapivý prodej jízdenek na vlaky a autobusy ze všech míst republiky. V české společnosti se vzedmula nebývalá vlna odporu vůči nepřijatelným metodám premiéra Andreje Babiše.

Cyničtí komentátoři a Babišovi podporovatelé v médiích (což je často totéž), se snažili po měsíce neustále protesty bagatelizovat a ony přitom neustále narůstaly. Tvrdili nám, že je to jen další „okrajová“ akce „Děkujeme, odejděte“ a že odboráři si umí udělat kvůli platům a přídavkům větší demonstraci než lidé, kterým jde o demokracii a právní stát. Nyní už to říkat nemohou. Je jasné, že současné vzedmutí občanské veřejnosti je silnější a navíc dále nebývale roste.

Babiš se navíc chová tak, že veřejnost dále dráždí. Jeho výsměšné fotografie z Čapího hnízda, kde se s Monikou smáli na fotografiích lidem do tváří, a jeho lži, že nemá žádný problém, budí oprávněné pohoršení.

Protesty jsou jasným přínosem pro udržení svobodné společnosti. Lumpům se jejich lumpárny provádějí hůře a ustrašenější lidé na exponovaných místech státní správy vidí, že se současné politické moci být nemusí.

Zároveň ale musíme vidět, že protesty nemohou samy o sobě změnit současné rozložení politických sil, jakkoli dostávají kupříkladu sociální demokraty pod tlak, aby si uvědomili hanebnost svého setrvávání v Babišově vládě.

Společenský odpor vůči vetřelci, který rozkládá demokracii, nemohou nasměrovat efektivním směrem demonstrace a jejich organizátoři. V protestech je energie a silný motor veřejného hněvu. Kam ale tento odpor a tato energie povedou a jaké budou mít vyústění, to závisí na celé reprezentaci opozičních sil, tedy demokratických stran a občanských iniciativ v celé jejich pluralitní šíři.

S návrhem, aby vznikla platforma pro diskuzi o programu a směřování demokratické veřejnosti, přišel senátor Mikuláš Bek a Klub na obranu demokracie tuto ideu podpořil. Demokratická veřejnost potřebuje slyšet konkrétní představy, jakou strategií bude v příštích volbách zlomena síla Babišových miliard a celé proruské politické fronty v čele s Filipovými komunisty. A také je třeba začít formulovat program, jak má vypadat budoucí demokratická Česká republika.

Zde je text výzvy Klubu na obranu demokracie, jehož předsedou je publicista a politolog Bohumil Doležal:

Podpisová akce: Vytvořme prostor pro svobodnou diskusi!

V posledních několika letech se u nás polistopadová demokracie plíživě mění v babišovské a zemanovské Nové pořádky. Veřejné protesty mohou být účinné jen tenkrát, budou-li provázeny svobodnou rozpravou za účasti demokratických politiků, občanských iniciativ a odborníků. Nikoli v jednotě, v pluralitě je síla! A nejde jen o to, kdo a co má odejít, ale hlavně kdo a co má přijít. Klub na obranu demokracie podporuje návrhy, které vzešly ze Senátu PČR (např. od senátora Beka), a chce přispět k takové diskusi. Pokud s námi souhlasíte, prosíme, podpořte nás svým podpisem zde.

Tuto výzvu podpořili mimo jiné: 

Profesor Tomáš Halík, spisovatelka Irena Dousková, folkový zpěvák a textař Jaroslav Samson Lenk, režisérka Olga Sommerová, herečka Lenka Vychodilová, bývalý rektor Jihočeské univerzity prof. RNDr. Libor Grubhoffer, ředitel divadla La Fabrika Richard Balous, psychiatr a sexuolog Slavoj Brichcín, rockový hudebník Michal Ambrož, literární historička Zuzana Jürgens, výtvarník Viktor Karlík, nakladatel Robert Krumphanzl, filmový producent Blažej Vráb, ředitel TV Noe Leoš Ryška či malířka Kamila Ženatá.