Zločiny na československých hranicích z doby komunismu vyšetřuje společný česko-bavorský tým policistů a státních zástupců. Ve čtvrtek měl první schůzku v Bavorsku a za dva týdny by se vyšetřovatelé měli znovu sejít v Praze. Informoval o tom bavorský zemský kriminální úřad a tamní média.

Společný vyšetřovací tým vede Česká republika. Vyšetřování se týká 41 osob, od pohraničníků až po dosud žijící špičky KSČ, tedy zejména Miloše Jakeše a Lubomíra Štrougala.

Další bývalý komunistický politik, někdejší slovenský premiér Peter Colotka, letos na jaře zemřel.

Snáze do archivů

Bavorská média citovala vrchního státního zástupce z Norimberku Christiana Härtla, který má případ na německé straně na starosti. Podle něj vytvořením společného týmu odpadá nutnost žádat v sousední zemi o právní pomoc, například při výsleších svědků. Ulehčuje se tím také přístup do archivů.

Trestní oznámení kvůli zabíjení na hranicích v éře železné opony podala v obou státech Platforma evropské paměti a svědomí. Oznámení podané v Německu v roce 2016 mířilo proti 67 někdejším představitelům komunistického režimu v ČSSR.

Němci, které kdysi na československých hranicích chytili a vrátili do východního Německa, se mezitím začali úspěšně domáhat rehabilitace u tuzemských soudů a následně odškodného u českého ministerstva spravedlnosti. Do dnešního dne je takových uzavřených případů 21.

Platforma německým vyšetřovatelům v rámci trestního oznámení předala pět pečlivě zdokumentovaných případů zabití uprchlíků na hranicích, jejich zranění nebo uvěznění v ČSSR a následně i NDR.

Kámen by ustrnul

Bývalá ředitelka platformy Neela Winkelmannová považuje za klíčový případ ze všech kauzu východoněmeckého mladíka Hartmuta Tautze, jehož v polovině 80. let nechali českoslovenští pohraničníci roztrhat psy nedaleko Bratislavy. Tautz na následky zranění za několik hodin zemřel.

„Věřím, že Hartmut Tautz nám otevře dveře k souzení pachatelů zabíjení na hranicích. V jeho případě nemůže žádný komunistický pohrobek nebo demagog tvrdit, že ten chlapec si to jakýmkoli způsobem zasloužil. Nebyl politicky aktivní, nebyl ozbrojen, byl to padesátikilový droboučký maturant, který utíkal na Západ, protože se chtěl stát klarinetistou. Kámen by se ustrnul,“ vysvětluje Winkelmannová.

Druhé trestní oznámení podala platforma v roce 2017 v České republice a případ dosud ležel na Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV).

Vytvoření společného vyšetřovacího týmu má koordinaci vyšetřování v Česku a v Německu zlepšit. Vznik týmu umožnila mezistátní dohoda Česka s Německem, prozatím s platností na dva roky.

Možná se objeví tisíce dalších

HlídacíPes.org už letos v květnu zjišťoval, kolik zatím Česká republika dosud obětem vyplatila zmiňovaným Němcům rehabilitovaným u českých soudů na odškodném. Vláda to ale neví.

„Naše statistiky soudních rehabilitací nesledují důvod toho, proč je občan rehabilitován, nejsme tedy schopni odlišit osoby rehabilitované kvůli tomu či onomu zásahu minulého režimu,“ odpověděl tiskový odbor ministerstva spravedlnosti.

U českých soudů se ale v dohledné době můžou o rehabilitaci a odškodné hlásit další stovky, možná tisíce někdejších východoněmeckých občanů.

„Víme, že těch lidí byly tisíce, podle některých údajů jde dokonce až o 18 tisíc východních Němců, kteří byli chyceni na československých hranicích a vráceni. Několik tisíc jich může ještě žít,“ odhaduje Neela Winkelmannová.

To vše je přitom teprve začátek hledání spravedlnosti pro oběti zločinů na hranicích v rámci celého bývalého východního bloku.

„V současnosti projekt rozšiřujeme o dokumentační část, shromažďujeme v rámci mezinárodní spolupráce také oběti železné opony z Albánie, Rumunska, Bulharska, Maďarska, Polska, NDR atp.,“ popisuje další plány současný ředitel Platformy evropské paměti a svědomí Peter Rendek.

Text byl publikován na serveru HlídacíPes.org.