Danuše Nerudová FOTO: Štěpán Neubauer / se souhlasem
FOTO: Štěpán Neubauer / se souhlasem
Proč by mladí chtěli bránit zemi, která na ně kašle? Tak reagovala ekonomka a někdejší kandidátka na prezidenta Danuše Nerudová na slova europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL), který se podivil nad tím, kolik rozruchu se děje kolem diskuse o administrativních odvodech do armády. Nerudová připomněla, že témata jako manželství pro všechny nebo dostupné bydlení, která mladé lidi zajímají, se nedaří řešit.
„Fascinuje mě, kolik rozruchu se děje kolem administrativních odvodů. Chceme žít v bezpečí, ale nikdo se na tom bezpečí podílet nechce. Nejde o žádnou povinnou vojnu. Jde o to, že Armáda ČR bude mít důležité informace a v případě bezpečnostního ohrožení země člověka přidělí na pozici podle jeho profesních kvalit a zkušeností. Nestrašme,“ napsal na sociální síti X Zdechovský.
To ale nenechala bez reakce Nerudová. „Co se divíte? Tahle země na mladé kašle,“ rozčílila se. „Chtěli manželství pro všechny, nemají ho. Chtějí dostupné bydlení, nemají ho. Chtěli euro, nemají ho. Chtějí být slyšet, starší jim říkají, ať raději mlčí. Jediné co, možná budou mít důchody. Proč by mladí chtěli bránit zemi, která na ně kašle?“
Následně ještě dodala, že mladí nemají motivaci, protože nikdo neposlouchá, jakou zemi by si přáli oni. „Budou tu v ní z nás žít nejdéle. Mají právo mluvit do toho, jak má vypadat. Toť vše,“ napsala.
Například právě manželství pro všechny podporuje většina Čechů, nejčastěji ale mladí mezi 15 a 29 lety, ukázal průzkum CVVM. Ani přesto se ale ve středu nepodařilo tento návrh prosadit, poslanci se shodli jen na možnosti stejnopohlavních párů vstupovat do partnerství s většinou práv, jaká mají v manželství muž a žena, ovšem s omezením práv k dětem.
O zavedení nějaké formy vojenské přípravy obyvatel diskutuje řada evropských zemí, především v reakci na ruskou agresi na Ukrajině. Náčelník generálního štábu Karel Řehka řekl, že každý rok ubývá 40 000 záloh z ročníků, které základní vojenský výcvik absolvovaly a které by už současně byly těžko použitelné. Česko proto podle něj bude muset zvážit nějaký mechanismus, který tyto zálohy nahradí. Zmínil například dobrovolnou dočasnou službu.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) naznačila spolupráci s vysokými školami či diskusi o zapojení majitelů zbrojních průkazů. Hovořila také o nejnovější formě zapojení obyvatel – takzvaném dobrovolném předurčení pro doplnění ozbrojených sil. Člověk, který o ně požádá, musí bezprostředně podstoupit jen zdravotní prohlídku. Pokud by se zhoršila bezpečnostní situace, absolvoval by i výcvik.
Administrativní odvody podpořil i prezident Petr Pavel. Podle něj je nelze vnímat jako předstupeň obnovení základní vojenské služby, uvedl v neděli v pořadu Za pět minut dvanáct, který vysílá televize Nova. „Obrana státu není jen záležitostí profesionální armády. Účast na ní může být různá, ve formě civilní služby i základního výcviku, aby každý člověk, který je toho schopen a má k tomu předpoklady, získal základní dovednosti,“ řekl.
Strategické dokumenty armády k roku 2030 počítají s cílem 30 000 vojáků z povolání a 10 000 příslušníky aktivních záloh. Loni v září bylo v armádě 27 982 profesionálních vojáků, ale pouze zhruba 4300 vojáků aktivní zálohy. Podle prezidenta by aktivní zálohy měly převyšovat počty členů aktivní armády. „Tam se rozhodně ani neblížíme,“ řekl. Pavel připomněl, že stále platný branný zákon ukládá účast na obraně státu všem od 18 do 60 let věku.
