Vladimir Putin FOTO: Kremlin.ru / Wikimedia Commons / CC BY-SA 4.0
FOTO: Kremlin.ru / Wikimedia Commons / CC BY-SA 4.0
Nálepky jsou důležité. Západní svět až příliš dlouho raději ignoroval ruské zločiny doma i v zahraničí a raději se díval jinam. To už ale neplatí. Když Evropský parlament označil Ruskou federaci za stát, který používá teroristické prostředky, a vyzval celý svět, aby toto označení uznal, bylo Rusko konečně pojmenováno podle toho, čím se stalo.
Toto jednoznačné pojmenování ze strany evropských zákonodárců, které podpořila drtivá většina poslanců (494 jich hlasovalo pro, 58 proti a 44 se zdrželo hlasování), prokazuje vůli vyvodit vůči režimu v Kremlu závažné právní důsledky a posiluje mezinárodní izolaci Ruska, včetně jeho možného vyloučení z Rady bezpečnosti OSN. Je to rovněž výzva k tomu, aby byli vedoucí představitelé Kremlu, včetně Vladimira Putina a jeho zmocněnců, postaveni před mezinárodní tribunál a donuceni převzít plnou odpovědnost za své činy. S Alexandrem Lukašenkem by mělo být v této agresivní válce proti Ukrajině zacházeno jako se spoluviníkem, a to za jeho roli při umožnění útoků z území Běloruska a za otevřenou podporu ruských agresorů.
Označení Ruska za stát, který podporuje terorismus, je často doprovázeno statistikami: ukrajinská generální prokuratura nedávno potvrdila, že v důsledku války zemřelo více než 8 300 civilistů, mezi nimi 440 dětí. Nikdo neví, kolik jich ještě nebylo identifikováno v oblastech pod ruskou okupací. Přibližně 1,6 milionu Ukrajinců, včetně více než 12 300 dětí, bylo jen podle doložených údajů násilně deportováno do odlehlých částí Ruska nebo do Běloruska. K tomu se přidávají desítky tisíc zdokumentovaných případů cíleného zabíjení, únosů, mučení, znásilňování a sexuálního násilí – ukrajinské orgány činné v trestním řízení zahájily vyšetřování více než 49 tisíc případů válečných zločinů. Za těmito čísly se skrývají reální lidé. Ukrajinská matka právě pohřbila své dvouleté dítě, které zemřelo během ruského ostřelování porodnice. Co jí máme říct?
Nad rámec této války, co máme říct Marině Litviněnkové o vraždě jejího manžela? Co řekneme dětem Anny Politkovské? Putinův režim už desítky let hraje se západními demokraciemi chladnokrevnou hru, ve které nabízí ekonomické výhody, jako například ruský plyn, výměnou za to, že Západ přimhouří oči nad likvidací politických oponentů. Nazvěme věc pravým jménem: jsou to ekonomické ústupky. A pokud nenazveme Ruskou federaci tím, čím je, co můžeme trpícím jedincům říci, aby to mělo vůbec nějaký smysl?
Toto označení je politickým postojem s politickými důsledky; bude mít ale i důsledky právní. S Ruskem nelze obchodovat jako obvykle. Může být teroristický stát členem Rady bezpečnosti OSN? Označení Ruska za stát využívající terorismus musí vést k obžalobě před mezinárodním tribunálem. Stejně jako mezinárodní vojenský tribunál, který se konal v Norimberku po druhé světové válce a soudil představitele nacistického Německa, by měl dnešní mezinárodní tribunál soudit představitele současného ruského režimu za zločin válečné agrese, „matku všech zločinů“.
Označení Ruska za teroristický stát by mělo posílit i naši vlastní reakci. Instituce EU musí přijmout nový právní nástroj EU s pravomocí zpřísnit sankce – jak proti současnému ruskému režimu a frakcím v jeho vládě, tak proti politickým, zákonodárným, vojenským a výkonným orgánům, včetně takzvané Wagnerovy skupiny, „ kadyrovců“ a okupačních orgánů Doněcké a Luhanské lidové republiky. Mezinárodní imunita ruského státního majetku by měla být zrušena a zmrazený ruský státní majetek by měl být použit k vyplacení odškodnění obětem ruského terorismu na Ukrajině.
Důsledné vymáhání spravedlnosti je nutné nejen pro Ukrajince, ale i pro zajištění další existence mezinárodních pravidel a řádu založeného na demokratických pravidlech. V konečném důsledku je to důležité i pro ruský lid. Ten musí sám pochopit naprostou ničivost imperialistických a genocidních ideologií a ti, kdo zločiny páchali a schvalovali, musí čelit spravedlnosti. Teprve pak může vzniknout nové Rusko jako stát současného evropského typu.
Žádná země jistě nechce být označena za stát, který podporuje terorismus. Pro miliony obyčejných Rusů je to známka hanby. Rádi bychom ruskému lidu připomněli, že je v jeho moci toto označení změnit. Do té doby Rusku tato nálepka zůstane, a to se všemi důsledky, které s sebou takové označení nese.
Autory jsou Michaela Šojdrová, poslankyně Evropského parlamentu za Evropskou lidovou stranu (EPP) a členka meziskupiny Evropského parlamentu pro práva dětí, a Andrius Kubilius, poslanec Evropského parlamentu za Evropskou lidovou stranu (EPP) a stálý zpravodaj Evropského parlamentu pro Rusko, bývalý litevský premiér.
