Uplynulo několik dní od chvíle, kdy byla maďarská vláda dotlačena k rozhodnutí zrušit cenový strop na pohonné hmoty. Následoval prudký nárůst cen, což však zdaleka není největším problémem. Hnací silou byl téměř nezvratný kolaps trhu jako takového, protože téměř poslední přeživší – domácí MOL – již nemohl udržet situaci, která se vystupňovala po zavedení cenového stropu. Tato situace pro nás může být poučením, co nemáme dělat. Zároveň však zvedá varovný prst proti Viktoru Orbánovi ještě výš než kdykoli předtím.

Zavedení cenového stropu nás na první pohled zbaví inflace. V krátkodobém horizontu a na cenovkách se nám ceny líbí více a může nás přepadnout pocit, že se nám podařilo zbavit se strašáka. Skutečnost je však taková, že inflace přetrvává, jen se neodráží v cenách. Jedná se o skrytou inflaci, kdy zboží nemůže dosáhnout své tržní ceny a stává se nedostupným.

Dále čtěte

Bohumil Doležal: Volba Babiše prezidentem by měla nedozírné následky

Publicista Bohumil Doležal v rozhovoru pro deník FORUM 24 hodnotí situaci v České republice před blížící se třetí přímou volbou…

Ještě horší je skutečnost, že inflace často zrychluje ještě více, než by tomu bylo bez cenového stropu. Maximální ceny v Maďarsku neodrážely situaci na trhu a obyvatelstvo nebylo motivováno k úsporám. Spoření je přitom jedním ze základních pilířů řešení vysoké inflace způsobené nedostatkem. Právě vyšší ceny nutí lidi hospodařit pečlivěji, což zajistí, že se zboží dostane k lidem, kteří ho potřebují. To se však v Maďarsku nestalo a příliš nízké ceny přivedly mnoho prodejců k bankrotu, až zůstal poslední, domácí MOL.

V důsledku tohoto řízení maďarské vlády se trh s pohonnými hmotami téměř úplně zhroutil a na mnoha místech bylo prakticky nemožné koupit naftu nebo benzin. Po nuceném zrušení cenového stropu však Orbánův kabinet místo slov lítosti spíše útočil a svaloval vinu na všechny, jen ne na sebe. Šéf Orbánova kabinetu Gulyás svaluje hlavní vinu na sankce EU. Ty podle něj způsobily problémy s dodávkami, které vedly ke kolapsu trhu s pohonnými hmotami v Maďarsku. V této situaci si státní autority podrážejí nohy a přispívají k ještě větší eskalaci napětí v době, kdy by Evropská unie měla vystupovat kompaktněji a pevněji než kdykoli předtím.

Nemůžeme však předstírat, že nás rétorika Orbánova vedení překvapuje. Maďarsku hrozí, že mu budou odepřeny finanční prostředky EU kvůli vysoké míře korupce, porušování zásad právního státu a netransparentnímu nakládání s evropskými fondy. V kombinaci s prohlášeními a postoji mezi Ruskem a EU, kdy maďarský kabinet zjevně nestojí na žádné straně, je eskalace napětí z jejich strany více než očekávaná. Je běžnou praxí vůdců jako je Orbán, že v každé krizové situaci, která je přímo či nepřímo ohrožuje, hledají společného nepřítele státu.

I když bychom v současné situaci očekávali, že hlavním rizikem pro evropské země bude ruská agrese, v případě Maďarska se podle vyjádření předních představitelů mýlíme. Přestože se sami střelili do vlastní nohy v oblasti pohonných hmot, svalují vinu na Evropskou unii a nadále přispívají k eskalaci napětí. Ta rozhodně není u konce a vzhledem k dlouhotrvající ruské agresi a hospodářské krizi lze očekávat, že rétorika Orbánova kabinetu a směřování Maďarska bude ještě extrémnější než dosud. Je důležité, aby si lidé uvědomili sílu populistických tvrzení, která manipulují s celou společností, a jejich krátkozrakost, a aby se situace z Maďarska neopakovala v ostatních zemích V4, kde je Orbán mnohými politiky považován za přítele.